Expert o hypotetickém atentátu na Putina nebo Zelenského: Jak by se proměnila dynamika války?
Robert Fico, Donald Trump, Šinzó Abe, Melissa Hortmanová nebo John Hoffman. Zdá se, že v posledních letech atentátů nebo pokusů o ně přibývá. Je také známo, že ruský prezident Vladimir Putin podniká extrémní kroky, aby něčemu takovému předešel. A i ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj v několika rozhovorech přiznal, že se ho Rusové pokusili zavraždit již vícekrát. Jak se konflikt na Ukrajině vleče, mohlo by být právě zabití nejvyššího představitele klíčové? Ne tak docela. O případných scénářích hovořil s Blesk Zprávami politolog a rusista Mgr. Karel Svoboda, Ph.D. z Institutu mezinárodních studií FSV UK.
Ruský prezident Vladimir Putin navštívil 20. května Kurskou oblast na západě Ruska, oznámil Kreml. Ruský vojenský velitel poté tvrdil, jak napsal deník Hindustan Times, že helikoptéra ruského vůdce byla „v epicentru“ ukrajinského dronového útoku v den prezidentovy návštěvy. To mělo znamenat, že se Ukrajinci pokusili provést atentát.
Podle experta je však výrok velitele součástí ruské propagandy, jejímž cílem je Putina vykreslit jako odvážného vůdce. „Já si dovolím říct, že to pravda není, že je to prostě jenom bajka ruské propagandy,“ sdělil Blesk Zprávám politolog a rusista Mgr. Karel Svoboda, Ph.D. z Institutu mezinárodních studií FSV UK.
Putin zbabělec?
„Jedna z věcí, která je Putinovi vyčítána, je, že se nechová zrovna hrdinsky, protože nenavštívil jednotky na frontové linii. Kde byl, tak to bylo vždycky v bezpečné vzdálenosti od jakéhokoliv možného útoku. Máme záběry z Mariupolu, ale to zase nebylo na frontě, bylo to utajené, takže Putin nikdy frontové jednotky nenavštívil. Kolují vtipy o jeho ne zrovna velkém hrdinství a tímto chce samozřejmě ukázat, že on je ten hrdina, na kterého útočili,“ rozvedl Svoboda.
O ruském vůdci se traduje také to, že je velmi paranoidní a přísně si střeží svoji bezpečnost. Ostatně případný atentát by mohl přijít i z jiné strany než jen z ukrajinské. „Určitě je naprosto paranoidní a zdá se, že jeho paranoia roste,“ pokračoval expert. „Stačí si vzpomenout na začátku, když seděl za tím několikametrovým stolem, kdy vyhlašoval válku, tak měl svoje nejbližší od sebe na asi deset patnáct metrů.“
Svoboda v souvislosti s tím, že ruský prezident podniká mnoho opatření k ochraně svého života, zmínil rovněž „historky o několika dvojnících“ a nutnost v případě návštěvy Putina strávit nějaký čas v karanténě kvůli případné nákaze. „Samozřejmě se bojí, že ho někdo bude chtít odstranit, a zdá se, že jeho paranoia se zvyšuje s věkem. Nevěří svému okolí, nevěří Američanům,“ uvedl expert.
Ruský prezident se atentátu bojí. „Rusko chystalo útok na Ukrajinu a Američani jim říkali: ‚My o tom víme,‘ a Putin musel žít s vědomím, že někdo, kdo byl v jeho nejužším okolí, to pravděpodobně propálil, a to na něj klade extrémní tlak a on se bojí, není hrdina, to je vidět na tom, že tráví hodně času v bunkru, že spontánní akce s lidmi jsou ve skutečnosti spontánní akce s agenty FSB nebo FSO. A nikdy to nejsou naprosto běžní lidé z ulice, ale vždycky pečlivě vybraní. Čili ano, bojí se a ta opatření jsou extrémní,“ řekl Svoboda Blesk Zprávám.
Svoboda: Odstranění vůdce je taková dvousečná zbraň
Otázkou však zůstává, co by to znamenalo, pokud by se někomu podařilo na Putina atentát spáchat. Podle Svobody se jedná o „dvousečnou zbraň“ a něco takového by se ani nemuselo vyplatit. „To, že odstraníte vůdce, vám nedává vůbec jistotu, že země změní směr. Je to taková dvojsečná zbraň, proto se k tomu zas až tak moc nesahá, protože se vám může stát, že se země jakoby semkne a bude volat po větší pomstě. A ta válka je pak daleko bezohlednější,“ vysvětloval expert s tím, že by spáchání atentátu mohlo vyvolat například mobilizaci. „Myslím si, že Ukrajinci o to až zas tak úplně neusilují,“ dodal.
A podobným způsobem by to mohlo fungovat i na ukrajinské straně. Atentát na ukrajinského vůdce Volodymyra Zelenského by se ani Rusům nemusel vyplatit. „Rusové na začátku usilovali o život Zelenského, to jsou takové zprávy, které jsou na nějakých sedmdesát osmdesát procent jisté, což je v kontextu války už docela hodně, ale myslím si, že od toho postupně upustili, protože zabití zase tak moc neřeší, protože přijde někdo jiný a ten těžko bude obracet směr a naopak to ještě vybudí emoce. Mobilizace, která se nemusí dařit, se začne dařit daleko víc,“ komentoval Svoboda.
Ukrajinský prezident v několika rozhovorech hovořil o tom, že se Rusové pokusili na něj spáchat atentát už několikrát. Podle experta však ruská strana své snahy přehodnotila. „Myslím si, že pokud by Rusové přímo chtěli v tuhle chvíli Volodymyra Zelenského odstranit, takže to zvládnou, že na to mají možnosti, ale tady si myslím – a to je spíš už ale opravdu otázka na někoho jiného – že si vyhodnotili, že by to pro ně v tuto chvíli přineslo větší náklady a větší ztráty než přínosy. Takže od toho opouštějí,“ uzavřel Svoboda.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
