Čech, který vstoupil do ruské armády a prosí o pomoc: Je to odsouzený zločinec, vzkázala policie
Padesátiletý Čech, který vstoupil do ruské armády a nyní žádá pomoc od českých úřadů, je pravomocně odsouzeným pachatelem trestné činnosti. Na muže je vydaný příkaz k dodání do vězení. Na síti X o tom dnes informovala česká policie. Že česká diplomacie řeší případ muže, který před časem odcestoval do Ruska, kde vstoupil do armády, informoval mluvčí ministerstva zahraničí letos v květnu.
„Při prověřování informací jsme zjistili, že tento 50letý český občan je pravomocně odsouzeným pachatelem trestné činnosti,“ uvedla dnes policie. Příkaz k dodání do výkonu trestu na muže vydala zlínská pobočka Krajského soudu v Brně. „Zjištěné informace jsme předali soudu tak, aby mohl iniciovat provedení opatření nezbytných pro vyžádání hledaného muže z cizího státu,“ dodali policisté.
Že se na českou diplomacii obrátil se žádostí o pomoc český občan, který vstoupil do ruské armády, uvedl 20. května mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Česko podle něj bude v případu postupovat v souladu s českými zákony a Vídeňskou úmluvou o konzulárních stycích.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou kromě případů, když bojují na straně státu zajišťujícího společnou obranu při napadení Česka. Pokud do cizí armády chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. V případě, že Češi vstoupili do ukrajinských ozbrojených sil bez získání této výjimky, za což jim hrozí trestní stíhání, mohou zpětně požádat o abolici, kterou ještě spolupodepisuje předseda vlády.
Rusko během noci na dnešek vyslalo proti Ukrajině 208 dronů a 27 střel různého typu, včetně 12 raket Iskander-M či jejich severokorejské obdoby KN-23 a osmi střel s plochou dráhou letu Iskander-K. Ukrajinským silám se podařilo zneškodnit 183 dronů a 17 střel a raket, tvrdí ukrajinské letectvo.
Dva mrtvé a pět raněných si vyžádal ruský útok sedmi střelami a 26 drony na Dnipro a okolí, oznámil dnes šéf správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak na sociální síti Telegram.
Ruský vliv v Česku i v širším postsovětském prostoru zůstává hrozbou a nyní se projevuje především prostřednictvím informačních a hybridních operací, shodli se odborníci, které oslovila ČTK. Zatímco po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 byly některé proruské struktury oslabeny, narativní válčení pokračuje a transformuje se.
„Myslím, že ruský vliv v Česku za posledních několik let výrazně zeslábl, a to již po odhalení takzvané aféry Vrbětice, kdy došlo k masivním vyhošťování ruských diplomatů,“ řekl Petr Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky. Po roce 2022 pozice Ruska kvůli jeho agresi vůči Ukrajině velmi výrazně oslabila a velmi výrazně poklesla jeho popularita. „Nicméně došlo k určitému přerámování a přetransformování antisystémové scény, která po prvotním šoku začala kritizovat spíše Ukrajinu a Ukrajince než napřímo oslavovat Rusko a jeho konání,“ dodal.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
Americký prezident Donald Trump chce zachovat omezení strategických jaderných zbraní USA a Ruska, jak je stanovuje smlouva Nový START, která vyprší v únoru. Informuje o tom agentura Reuters, podle níž to dnes Trump řekl novinářům, když opouštěl Bílý dům před cestou do Skotska.
„To není dohoda, u níž chcete, aby vypršela. Začínáme na tom pracovat,“ uvedl americký prezident. „Když zrušíte jaderná omezení, je to velký problém,“ řekl také. Bylo to poprvé, co se takto o dohodě od lednového nástupu do funkce vyjádřil.
Nový START byl podepsán v roce 2010 v Praze a je poslední zbývající dohodou o snižování počtu jaderných zbraní mezi dvěma největšími jadernými mocnostmi. Stanoví, že Rusko a Spojené státy nesmí rozmístit více než 1550 strategických jaderných hlavic na 700 mezikontinentálních balistických střelách, ponorkách a bombardérech.
