Dva zřícené železniční mosty během pár hodin. Rusové hlásí mrtvé a zraněné a viní Ukrajinu
V ruské Brjanské oblasti u hranic s Ukrajinou se v noci na pátek zřítil most, do něhož následně narazil osobní vlak a vykolejil. Nejméně sedm lidí zahynulo, uvedl gubernátor oblasti Alexander Bogomaz. V nemocnicích skončilo 44 z 69 zraněných lidí. Zraněny byly i tři děti, jedno těžce. Další most se zřítil v Kurské oblasti. Příčinou zřícení mostům byly výbuchy, uvedl ruský vyšetřovací výbor.
Bogomaz dodal, že most se zřítil ve Vygoničském okrese v místě, kudy vede federální dálnice.
Fotografie z místa, které zveřejnily vládní agentury, ukazují zničená osobní auta ležící mezi sutinami zříceného mostu. Další snímky ze sociálních sítí byly zřejmě pořízeny z vozů, která se jen těsně vyhnula vjezdu na most před jeho pádem, píše agentura AP.
Na fotografiích ze sociálních sítí jsou také vidět cestující, jak se snaží pomoci ostatním dostat se za tmy z poškozených vagonů.
Podle Moskevské železnice byl vlak na cestě z Moskvy do Klimova na západě Ruska. V prohlášení uvedla, že most byl poškozen „v důsledku nezákonného zásahu do přepravních operací“. Další podrobnosti neupřesnila.
Ruský telegramový kanál Baza, který často zveřejňuje informace ze zdrojů z bezpečnostních složek, napsal, že podle předběžných informací byl most vyhozen do povětří. Pro své tvrzení ale neposkytl žádné důkazy.
Podle gubernátora Alexandra Bogomaze byla příčinou zřícen mostu exploze. Informuje o tom agentura TASS. Ruský senátor Andrej Klišas už z činu obvinil Ukrajinu. Ukazuje podle něj na „teroristický charakter kyjevského režimu“.
„Vyšetřovací výbor Ruské federace naléhavě maže všechna svá oficiální prohlášení, která uváděla, že železniční katastrofy byly důsledkem explozí. Teď mluví jen o nehodách,“ uvedl později během neděle telegramový kanál VČK-OGPU, který mívá dobré informace z ruských bezpečnostních a zpravodajských agentur.
Rekordních 468 dětí z šesti ukrajinských měst je letos zařazeno do projektu Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) s názvem Vánoční balíček pro Ukrajinu. Jde o děty v obtížné životní situaci, do registru je vytipovaly tamní sociální organizace. Lidé mohou kupovat dárky přesně na míru, děti si vybírají ze zveřejněného seznamu. Letos jde o 17. ročník projektu. Dosud bylo takto obdarováno 5040 dětí. Veřejnost má o akci velký zájem, zapojují se lidé z celé republiky, řekla dnes ČTK za ACHO Kateřina Biolková. Projekt bude spuštěn 1. října.
Letošní seznam se oproti loňskému rozrostl o sedm dětí. Letos se do projektu zapojí 468 dětí z měst Lopatyn, Bortnyky, Berežany, Chmelnyckyj, Ternopil a Kolomyja. „Počet měst je stále stejný, jde o šest míst. S partnery z Ukrajiny máme navázánu dlouholetou spolupráci, která je základem pro výběr děti. Partneři, kterými jsou většinou charity, sami znají místní prostředí, pracují s těmi rodinami a právě tam sahají při výběru dětí do seznamu vánočního balíčku,“ uvedla Biolková.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo leteckými bombami a drony na Oděskou oblast a na ukrajinská města Záporoží a Černihiv, uvedly místní úřady s tím, že zásahy utrpěla civilní i kritická infrastruktura. Při útoku balistickými raketami na Oděskou oblast byla zabita jedna žena a zničena byla některá místní rekreační zařízení, informovala agentura Unian. Dronové útoky hlásí také ruské hlavní město Moskva a další ruské oblasti.
Při ruském útoku balistickými raketami na město Tatarbunary v Oděské oblasti byla zabita inspektorka Státní auditní služby a několik lidí bylo zraněno. Tisková služba Oděské oblastní prokuratury potvrdila noční útok balistickými raketami na okres Bilhorod-Dnistrovskyj. „Zasaženy byly rekreační oblasti. Při útoku byla zabita civilistka, 60letá žena. Další dva civilisté, 66letý muž a 49letý muž, byli zraněni. Jedna z obětí je v nemocnici,“ uvedla tisková služba.
Nový plán vojenských zakázek Německa, který získal web POLITICO, ukazuje, že Berlín se zaměří svou především na evropský průmysl, přičemž pouze 8 procent nákupů půjde na americké zbraně.
To je rána pro Donalda Trumpa, který vyvíjel tlak na evropské země, aby pokračovaly v nákupu amerických zbraní navzdory geopolitickým nepokojům vycházejícím z Bílého domu.
Z plánu nákupů vyplývá, že Německo se chystá v příštím roce prosadit zakázky v hodnotě téměř 83 miliard eur. Seznam, který byl sestaven pro rozpočtový výbor německého parlamentu, podrobně uvádí 154 významných nákupů v oblasti obrany v období od září 2025 do prosince 2026.
Další most se zřítil v příhraniční Kurské oblasti. Most spadl, když po něm přejížděl nákladní vlak. Jeden ze strojvedoucích utrpěl zranění, informují agentury TASS a Reuters. „Část vlaku spadla dolů na silnici, která vedla pod mostem. Na lokomotivě vypukl požár, který pracovníci ministerstva pro mimořádné situace rychle lokalizovali. Zbytek soupravy zůstal na železničním mostě,“ citovala TASS gubernátora Kurské oblasti Alexandra Chinštejna.
Na fotografii z místa je vidět vlak, jehož vykolejená část balancuje na poničeném mostě.
„Podle předběžných informací má jeden ze strojvedoucích lokomotivy poraněné nohy, celá posádka byla převezena do nemocnice. Jsou pod dohledem lékařů,“ sdělil také gubernátor.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že ministerstvo pro mimořádné situace i tajná služba FSB během noci na dnešek prezidentovi Vladimiru Putinovu předávaly informace o dění v Brjanské a Kurské oblasti.
Ruští činitelé ze zničení mostů obviňují Ukrajinu. „Jednoznačně to udělali ukrajinští diverzanti, nebo to bylo provedeno na jejich rozkaz,“ cituje RIA Novosti šéfa obranného výboru Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Andreje Kartapolova. Podle Vladimira Džabarova ze zahraničního výboru Rady federace, horní komory parlamentu, Ukrajina mosty vyhodila do povětří, aby vyprovokovala Rusko ke zrušení jednání o možnostech ukončení války v Istanbulu.
Od začátku války na Ukrajině, kterou začala před více než třemi lety Moskva svojí invazí, se země přes hranice ostřelují a útočí na sebe drony. Z Ukrajiny míří nálety právě do Brjanské, Kurské a Belgorodské oblasti.
Ruské ministerstvo obrany na Telegramu uvedlo, že vyslalo na místo neštěstí další jednotky hasičů a záchranářů. Celkem se na vyprošťovacích pracích podílí kolem 180 lidí.
