Putin odvolal generála Saljukova, který řídil přehlídky v Moskvě. Poslal ho za Šojguem
Ruský prezident Vladimir Putin odvolal armádního generála Olega Saljukova (69) z funkce velitele pozemních sil a jmenoval jej zástupcem tajemníka bezpečnostní rady, uvedla dnes ruská média s odvoláním na Putinův dekret. Bezpečnostní rada je prezidentovým poradním orgánem, které předsedá sám Putin. Tajemníkem rady je bývalý ministr obrany Sergej Šojgu.
Saljukova jmenoval Putin velitelem pozemních sil v květnu 2014. V posledních 11 letech řídil velké vojenské přehlídky na moskevském Rudém náměstí před Kremlem, pořádané na výročí sovětského vítězství nad nacistickým Německem, včetně té z minulého týdne. Tyto přehlídky jsou vnímané jako ukázka ruské vojenské síly.
Zatímco generál Saljukov velí vojenským přehlídkám na Rudém náměstí v Moskvě, jeho syn Dmitrij a jeho žena Dina - generálova snacha - vydělávají miliony rublů na organizaci akcí pro vojáky a hodnostáře. Využívají při tom kontaktů na ruské ministerstvo obrany, psal předloni portál BBC News v investigativním článku.
Saljukovův předchůdce v čele pozemních sil generál Vladimir Čirkin byl v létě 2015 odsouzen za přijetí úplatku k pěti letům ve vězeňském táboře, ale o několik měsíců později mu byl trest zmírněn na pokutu ve výši 90 000 rublů (asi 25 100 Kč podle současného kurzu).
Na Saljukova po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu uvalily sankce Evropská unie, Kanada, Velká Británie a ještě několik dalších zemí.
Mezinárodní letiště v Mnichově ve čtvrtek večer přerušilo provoz kvůli zpozorovaným dronům v jeho okolí i areálu. Zrušeno bylo 17 odletů, což se dotklo téměř 3000 cestujících.
Následně bylo 15 příletů odkloněno do Stuttgartu, Norimberku, Frankfurtu a Vídně. Informovaly o tom v noci na dnešek tiskové agentury s odvoláním na vyjádření letiště a policie. Podle agentury Reuters letiště ráno obnovilo provoz. Jde o další narušení letecké dopravy v Evropě poté, co byl minulý týden kvůli výskytu dronů několikrát dočasně přerušen provoz na letištích v Dánsku a Norsku.
Litva prodlouží bezletovou zónu poblíž svých hranic s Běloruskem do 1. prosince. Rozhodnutí přijala v srpnu poté, co na polské území dopadly drony, které pravděpodobně přiletěly z Běloruska. Pobaltský stát se rozhodl část svého vzdušného prostoru podél 679 kilometrů dlouhé hranice s Běloruskem uzavřít i s ohledem na rusko-běloruské vojenské cvičení Západ 2025. Původně mělo nařízení platit do října.
Litevská ministryně obrany Dovilé Šakalienéová zdůvodnila prodloužení nejnovějšími změnami zákonů, které litevské armádě umožňují rychleji a snadněji neutralizovat cizí drony. K tomu je ještě třeba připravit systém tak, aby mohl fungovat v praxi. Dokud nebude tato práce dokončena, vzdušný prostor zůstane uzavřen, vysvětlila dnes Šakalienéová.
Černihivská oblast na Ukrajině: Blízcí vítají vojáky propuštěné z ruského zajetí, vyměněné za ruské zajatce.
