Chaos na moskevských letištích: Stovky zrušených zpožděných letů, dovolenkáři kempují v halách
Více než sto letů bylo zrušeno či nabralo zpoždění na moskevských letištích kvůli bezpečnostním opatřením, která v souvislosti s oslavami 80. výročí konce druhé světové války přijímají místní úřady v obavě z ukrajinských dronů. Někteří cestující na letištích v ruské metropoli čekají už druhý den, informovala dnes ruskojazyčná verze serveru BBC.
Nejhorší je situace s odlety a přílety na letišti Vnukovo, kde turecké aerolinky Pegasus Airlines a Turkish Airlines dnes zrušily téměř všechny lety do turistických destinací. Více než 1500 lidí museli kvůli zrušeným spojům ubytovat letečtí dopravci v hotelích v letovisku Antalya. Z moskevského letiště Domodědovo dnes například neodletěli turisté do Hurghady s aerolinkami Egypt Air.
Ruské ministerstvo dopravy slíbilo situaci na moskevských letištích stabilizovat do 18:00 místního času (19:00 SELČ), asociace ruských leteckých dopravců ale očekává normální provoz asi až o dvě hodiny později.
Moskevská letiště tento týden několikrát přerušila preventivně z bezpečnostních důvodů provoz kvůli útokům ukrajinských dronů, které zničila ruská protivzdušná obrana. Řada letů byla také přesměrována na jiná, často i stovky kilometrů vzdálená letiště. Dnes v noci žádné útoky dronů podle BBC hlášeny nebyly. Kvůli bezpečnostním opatřením také moskevské úřady omezily mobilní internet.
Zvýšená bezpečnostní opatření budou v Moskvě platit ještě v pátek, kdy se tam několik desítek vrcholných představitelů různých zemí zúčastní oslav 80. výročí konce druhé světové války. Většina západních států moskevské akce bojkotuje kvůli válce, kterou Rusko rozpoutalo na Ukrajině.
Ukrajina se už přes tři roky brání plošné ruské vojenské agresi. Součástí bojů jsou vzdušné útoky, které proti sobě obě země podnikají.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Polska, Rumunska a Estonska Ruskem nejsou podle senátního zahraničního výboru oddělené incidenty, ale širší kampaň Ruska. Rusko usiluje o destabilizaci členských států NATO a eskalaci bezpečnostních hrozeb, proto za následky svých provokací ponese plnou odpovědnost. Dnes se na tom usnesl senátní výbor pro zahraniční věci, když na uzavřeném jednání s vyloučením veřejnosti projednával například situaci na ukrajinském bojišti nebo zprávu o ruských dronech nad Polskem. S výsledkem novináře seznámil předseda výboru Pavel Fischer (za TOP 09). Senátoři si k dnešnímu jednání přizvali zástupce ministerstva obrany, generálního štábu a Vojenského zpravodajství. Komisař pro obranu Andrius Kubilius na pátek svolal jednání o takzvané zdi proti dronům podél celé východní hranice Evropské unie. On-line schůzky se zúčastní zástupci sedmi zemí v první linii - Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska - a pozvána byla rovněž Ukrajina, uvedl mluvčí Evropské komise (EK). Jednání je reakcí na sérii narušení unijního vzdušného prostoru ruskými letouny a drony. „Jde o konkrétní krok navazující na slova předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, související i s nedávnými útoky v Rumunsku a v Polsku,“ uvedl mluvčí Thomas Regnier. Šéfka unijní exekutivy ve svém projevu o stavu EU na začátku září podpořila požadavky na vytvoření zdi proti dronům podporované unií a prohlásila, že Evropská unie musí „vyslyšet výzvy pobaltských přátel“ ohledně ochrany východních hranic bloku. Nynější přelet dronů nad kodaňským letištěm byl dosud nejzávažnějším útokem na dánskou infrastrukturu, řekla dnes premiérka Mette Frederiksenová dánské televizi. Incident spojila s řadou podobných událostí v Evropě z nedávné doby. Podle dánských zpravodajských služeb čelí země významné hrozbě sabotáže, napsala agentura AFP. Moskva dnes popřela, že by byla do přeletu dronů u Kodaně zapletena. Největší dánské letiště bylo kvůli přeletům dvou až tří dronů v pondělí večer uzavřeno na několik hodin, což podle jeho vedení ovlivnilo a ovlivní cesty asi 20.000 lidí. Policie dnes ráno uvedla, že drony ovládal někdo s dostatečnými zkušenostmi, po původci incidentu však stále pátrá.
