Zelenskyj: Dohoda Ukrajiny s USA o nerostném bohatství je výsledek jednání ve Vatikánu
USA a Ukrajina došly ke shodě - a podepsaly dohodu o vytvoření americko-ukrajinského rekonstrukčního investičního fondu. Dohoda poskytne Spojeným státům privilegovaný přístup k novým investičním projektům zaměřeným na ukrajinské přírodní zdroje, včetně hliníku, grafitu, ropy a zemního plynu, píše Bloomberg. Americkou stranu při podpisu dohody o nerostném bohatství zastupoval ministr financí Scott Bessent, ukrajinskou stranu ministryně hospodářství Julija Svyrydenková. Prezident Zelenskyj dohodu s USA, díky níž Washington získá přístup k nerostnému bohatství Ukrajiny, označil za skutečně vyváženou. Vytváří investiční možnosti.
- Ve středu podepsaná dohoda poskytne Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům.
- Spojeným státům dá privilegovaný přístup k novým investičním projektům zaměřeným na ukrajinské přírodní zdroje, včetně hliníku, grafitu, ropy a zemního plynu, uvedla agentura Bloomberg.
- Podle amerického ministra financí Scotta Bessenta, který dohodu podepsal, je dohoda signálem Rusku, že americká administrativa je odhodlána usilovat o mírový proces zaměřený na „svobodnou, suverénní a prosperující Ukrajinu“.
- Za Ukrajinu dohodu podepsala ministryně hospodářství a vicepremiérka Julija Svyrydenková, Spojené státy budou podle ní do fondu přispívat a kromě přímých finančních příspěvků mohou také poskytnout novou pomoc. Jako příklad uvedla systémy protivzdušné obrany pro Ukrajinu, napsala agentura Reuters.
-
Za vyváženou a spravedlivouoznačil dohodu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V proslovu zveřejněném na telegramu řekl, že dohoda se během přípravy změnila a že otevírá cestu k modernizaci průmyslu na Ukrajině a vytváří investiční možnosti v této zemi.
-
Zelenskyj také uvedl, že dohoda je výsledkem jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jež vedl minulou sobotu ve Vatikánu. Oba státníci se tam účastnili pohřbu papeže Františka.
Dohoda byla předmětem dlouhého vyjednávání. K jejímu uzavření byly Washington a Kyjev blízko už v únoru. Z podpisu ale sešlo kvůli emotivní roztržce mezi Trumpem, jeho viceprezidentem J. D. Vancem a ukrajinským prezidentem Zelenským v Bílém domě.
Agentura AFP už dříve napsala, že Trump chtěl, aby dohoda byla kompenzací za pomoc, kterou Ukrajině poskytl jeho předchůdce Joe Biden. Ukrajina se ruské vojenské invazi brání už více než tři roky.
Přednostní přístup pro Američany
Podle návrhu, který zveřejnil Reuters, dává dohoda Spojeným státům přednostní přístup k novým ukrajinským kontraktům týkajících se přírodních zdrojů, Spojené státy nicméně automaticky nezískají podíl na ukrajinském nerostném bohatství ani na jeho plynárenské infrastruktuře.
Návrh stanoví vytvoření společného americko-ukrajinského fondu pro obnovu, který bude dostávat 50 procent zisků a licenčních poplatků plynoucích ukrajinskému státu z nových povolení k těžbě přírodních zdrojů v zemi. Jakákoliv budoucí vojenská pomoc Spojených států Ukrajině se bude započítávat jako americký příspěvek do společného fondu.
Bessent v rozhovoru s Fox Business dohodu o nerostných surovinách označil za plnohodnotné ekonomické partnerství. Úmluva podle něj „ukáže ruskému vedení, že mezi ukrajinským a americkým lidem, mezi našimi cíli, není žádný rozdíl“.
Důležitý milník
„Jde o důležitý milník v ukrajinsko-americkém strategickém partnerství, jehož cílem je posílení ukrajinské ekonomiky a bezpečnosti,“ napsal s odkazem na dohodu ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
Ve svém příspěvku rovněž uvedl, že se šéfkou Evropské diplomacie Kajou Kallasovou mimo jiné hovořil o „nedávném diplomatickém úsilí a nadcházejících krocích, které mají vést k dosažení spravedlivého a trvalého míru“.
„Sdíleli jsme rovněž aktuální informace o přípravách návštěvy ministrů zahraničí Evropské unie na Ukrajině 9. května,“ napsal také Sybiha. Podrobnosti k chystané cestě neuvedl. Server Politico už dříve napsal, že Zelenskyj pozval na 9. května evropské činitele do Kyjeva, přičemž datum vybral s ohledem na den, kdy si Rusko připomíná konec druhé světové války.
Na řadě ukrajinský parlament
„Očekáváme, že po dobu prvních deseti let nebudou zisky a výnosy fondu rozděleny, ale budou moci být investovány pouze na Ukrajině - do nových projektů nebo obnovy. Tyto podmínky budou dále projednávány,“ uvádí Svyrydenková.
Dohoda je podle ní v souladu s ukrajinskou ústavou a nemění nic na cestě Ukrajiny k evropské integraci. V Kyjevě se dříve objevily obavy, zda dohoda nenaruší suverenitu Ukrajiny a její cestu k členství v Evropské unii. Dohodu musí podle vicepremiérky ratifikovat ukrajinský parlament.
Ukrnafta a Enerhoatom ve vlastnictví státu
Ministr financí USA Bessent zdůraznil, že žádnému státu či osobě, které financovaly či zásobovaly „ruskou válečnou mašinerii“, nebude umožněno mít prospěch z obnovy Ukrajiny. „Jak prezident řekl, Spojené státy jsou odhodlány pomoci ukončit tuto krutou a nesmyslnou válku,“ uvedl Bessent v prohlášení.
Stanice CNN upozornila, že detaily dohody nebyly zveřejněny. Ukrajinská vicepremiérka Svyrydenková ale podle listu Financial Times (FT) na síti X vyjmenovala několik klíčových ustanovení dohody. Podle Svyrydenkové tak vlastnictví a kontrola nad všemi ukrajinskými zdroji budou v rukou Kyjeva. „Firmy jako Ukrnafta nebo Enerhoatom zůstávají ve vlastnictví státu,“ píše Svyrydenková.
Lipavský: Ukrajina je připravena na mírová jednání
Podpis dohody o minerálech mezi Spojenými státy a Ukrajinou je podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) dalším důkazem, že Ukrajina je skutečně připravena na mírová jednání. Naopak Rusko se dál vykrucuje a nereaguje na americkou snahu válku ukončit, řekl dnes Lipavský ČTK.
Spojené státy a Ukrajina ve středu podepsaly dohodu o vytvoření společného investičního fondu pro obnovu, dohoda podle médií poskytne Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům.
„Podpis dohody o minerálech je dalším důkazem, že Ukrajina je skutečně připravena na mírová jednání. Brzy to bude již 50 dnů, co přijala americký návrh na příměří,“ uvedl ministr. Naopak Rusko se podle něj dál vykrucuje a nereaguje na americkou snahu válku ukončit. „Míč je na jejich straně,“ dodal Lipavský.
Vicepremiérka: Ani jedna ze stran nemá dominantní hlas
Ukrajina také podle ministryně Svyrydenkové rozhodne, jaké přírodní zdroje se budou těžit a mezi signatáři dohody bude rovnoprávné partnerství.
„Fond vznikne v poměru 50/50. Budeme ho spravovat společně s USA. Ani jedna ze stran nebude mít dominantní hlas,“ dodala Svyrydenková. Financial Times k tomuto bodu poznamenal, že jde o ústupek ze strany Washingtonu, který dříve požadoval rozsáhlou kontrolu nad ukrajinskými přírodními zdroji.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 navštívil Rakousko, kde jednal s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem. Zelenskyj se v Rakousku zdrží jen několik hodin, informovala agentura AFP.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády setkal i sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chtěl nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem, píše agentura APA. První dvě kola takových jednání se odehrála v Istanbulu.
Rusko-americká schůzka k bilaterálním vztahům byla zrušena, stalo se tak z iniciativy Spojených států, uvedla dnes mluvčí ruské diplomacie. Moskva podle ní doufá, že pauza nepotrvá příliš dlouho. Plánované jednání se mělo týkat normalizace práce zastupitelských úřadů v druhé zemi.
„Další schůzka v rámci bilaterálních konzultací, věnovaná odstranění ‚dráždivých faktorů‘ s cílem normalizovat práci zastupitelských úřadů obou zemí, byla zrušena z iniciativy amerických vyjednavačů,“ řekla podle agentury TASS mluvčí Marija Zacharovová. Další podrobnosti neuvedla, píše agentura AFP.
Dohoda zmiňuje šest desítek minerálů
Ukrajinská vláda později ve čtvrtek zveřejnila text dohody o vzniku společného investičního fondu obnovy - dokument zmiňuje ukrajinské zásoby a ložiska přes pěti desítek nerostů a ropy či zemního plynu. Konkrétní bezpečnostní záruky však Ukrajině neposkytuje, podotkl list The Kyiv Independent.
„Pokud po datu účinnosti vláda Spojených států poskytne vládě Ukrajiny novou vojenskou pomoc v jakékoli formě (včetně darování zbraňových systémů, munice, technologií nebo výcviku), bude kapitálový vklad amerického partnera považován za navýšený o odhadovanou hodnotu takové vojenské pomoci,“ stojí v dokumentu.
Ukrajincům se také podařilo odstranit z vyjednané dohody formulace, které by zkomplikovaly jednání Kyjeva s Evropskou unií, podotkl list Financial Times. „Pokud po podpisu této dohody bude muset Ukrajina převzít další závazky související s jejím přistoupením k EU... strany se v dobré víře poradí a vyjednají, aby v případě potřeby přijaly úpravy,“ stojí v dohodě.
Web Ukrajinska pravda upozorňuje, že dohoda nestaví Ukrajinu pod jurisdikci USA - případné spory mají být řešeny prostřednictvím konzultací. Úmluva ale zároveň neobsahuje konkrétní bezpečnostní záruky USA vůči Ukrajině, o což usiloval Kyjev.
Předchozí návrhy dohody však někteří považovali za zneužívání ukrajinských přírodních zdrojů, institucí a infrastruktury, tato verze se zdá být pro Kyjev mnohem výhodnější, píše The Kyiv Independent.
