Trump vyčetl Zelenskému lpění na Krymu: Byl ztracen již před lety! Škodí to mírovým jednáním
Americký prezident Donald Trump dnes vyčetl svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému jeho prohlášení, že Ukrajina neuzná ruskou okupaci Krymu. Ukrajinský vůdce podle prezidenta USA provokativními prohlášeními ztěžuje dosažení mírové dohody s Ruskem. Podle prezidenta Petra Pavla by případné územní ústupky na Ukrajině měly být jen dočasným řešením.
„Toto prohlášení velmi škodí mírovým jednáním s Ruskem,“ napsal Trump v příspěvku na sociální síti Truth Social. Šéf Bílého domu dodal, že Krym byl ztracen již před lety „a není ani předmětem diskuse“.
Trump ve svém příspěvku reagoval na úterní výroky Zelenského. „Ukrajina právně okupaci Krymu neuzná. Je to naše území, území ukrajinského národa,“ prohlásil ukrajinský prezident. Dodal, že takový krok by podle něj byl v rozporu s ukrajinskou ústavou.
„Nikdo Zelenského nežádá, aby uznal Krym za ruské území, ale pokud chce Krym, proč o něj nebojovali před jedenácti lety, kdy byl bez jediného výstřelu předán Rusku?“ napsal dnes rovněž Trump. Americký prezident dodal, že se snaží zastavit zabíjení v zemi Zelenského a že dohoda o ukončení války mezi Moskvou a Kyjevem je „velmi blízko“.
JD Vance: Bude muset dojít k nějakým územním výměnám
Diskuse ohledně Krymu a dalších území okupovaných Ruskem podle Zelenského povede jen k prodlužování války. Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu v únoru 2022 a okupuje asi pětinu ukrajinského území včetně poloostrova Krym, který Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem už v roce 2014.
Americký viceprezident J.D. Vance dnes prohlásil, že mezi Ruskem a Ukrajinou „bude muset dojít k nějakým územním výměnám“. Obě země se podle něj budou muset vzdát některých území, která nyní ovládají.
Spojené státy od Trumpova nástupu do úřadu vedly oddělená jednání se zástupci obou znepřátelených zemí, k výsledku se zatím dospět nepodařilo. Washington minulý týden pohrozil, že USA ukončí své snahy o urovnání konfliktu, pokud Moskva a Kyjev brzy nedosáhnou pokroku v rozhovorech.
USA jsou podle dřívějších informací agentury Bloomberg v rámci budoucích dohod o příměří a míru připraveny zmírnit sankce uvalené na Moskvu a uznat ruskou kontrolu nad okupovaným poloostrovem Krym, který je podle mezinárodního práva součástí Ukrajiny. Americké uznání ruské anexe Krymu a zamrazení současné frontové linie zmiňuje jako součást amerického návrhu i deník The Washington Post s odvoláním na své zdroje.
Pavel: K dosažení míru je nutný kompromis
K výrokům se dnes během své návštěvy Královéhradeckého kraje vyjádřil prezident Petr Pavel. Podle něj by územní ústupky na Ukrajině měly být dočasným řešením. Pokud Rusko z války vyjde posílené, podobné problémy budou podle něj pokračovat. Dojednaný mír by měl být co nejspravedlivější pro Ukrajinu, vyplynulo z jeho vyjádření.
„K dosažení míru je nutný kompromis. Kompromis by ale neměl být naplněním ultimáta pro Ukrajinu a odměněním agresora. Proto, když Spojené státy přišly s heslem ‚Mír skrze sílu', tak jsem to považoval za postup, který může vést k cíli,“ řekl dnes Pavel. Podle něj je ale vidět mnohem větší tlak na Ukrajinu, než na Rusko.
Ukrajina od začátku roku zasáhla zhruba 160 rafinerií, přečerpávacích stanic a dalších zařízení ruského petrochemického průmyslu. Informovala o tom dnes podle agentury DPA ukrajinská tajná služba. Rusko svou válku proti Ukrajině financuje z příjmů z obchodu s ropou, a Kyjev proto často útočí právě na ruský ropný průmysl.
Šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Vasyl Maljuk řekl, že Ukrajina od začátku tohoto roku napadla 160 zařízení ruského ropného průmyslu, přičemž v září a říjnu jich bylo 20. „Mezi nimi je šest ropných rafinerií, dva ropné terminály, tři sklady ropy a devět ropných přečerpávacích stanic,“ citovala Maljuka agentura Interfax Ukrajina.
Maljuk odhaduje, že na ruském trhu chybí zhruba pětina ropných produktů. Kapacity pro zpracování ropy klesly o 37 procent. K podobným číslům dospěly i propočty expertů z odvětví. Maljuk řekl, že Ukrajina cílí na ruský petrochemický průmysl, protože ten má lví podíl na financování ruského obranného rozpočtu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím vyzval k uvalení sankcí na dalších 340 tankerů z takzvané stínové flotily. Tyto lodě Rusko používá k obcházení sankcí, které se týkají exportu ruské ropy. Zelenskyj odhaduje, že Rusko by mohlo mít k dispozici více než 1500 takových plavidel plujících pod různými vlajkami.
Ukrajina při speciální operaci v létě 2023 zničila jednu z ruských raket středního doletu Orešnik, řekl dnes podle agentury Reuters šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Vasyl Maljuk novinářům. Na operaci se podílely SBU, vojenská rozvědka (GUR) a rozvědka (SZR), oznámil Maljuk s tím, že mise byla zcela úspěšná.
„Krátce a stručně řečeno, jeden z Orešniků byl úspěšně zničen na jejich území v Kapustin Jaru,“ řekl Maljuk na brífinku, kterému předsedal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a účastnil se ho také šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha a další ukrajinští představitelé. Vojenská střelnice Kapustin Jar se nachází v Astrachaňské oblasti na jihu Ruska.
Maljuk o zničení rakety neposkytl další podrobnosti. Představitelé ukrajinských zpravodajských služeb podle Reuters uvedli, že Rusko letos vyrobilo tři rakety Orešnik a roční produkci plánuje zdvojnásobit na šest. Zelenskyj uvedl, že do výroby Orešniků je zapojeno 25 společností a vyzval západní spojence Ukrajiny, aby na ně uvalili sankce.
Orešnik (Líska) je ruská zbraň s šesti hlavicemi o rychlosti 3,7 kilometrů za sekundu. Rusko ji poprvé použilo loni v listopadu při útoku na Dnipro. To je vzdáleno od střelnice v Astrachaňské oblasti asi 800 kilometrů. Tuto vzdálenost překonala raketa za zhruba 15 minut.
Polské stíhačky dnes už potřetí tento týden nad Baltským mořem zachytily ruský průzkumný letoun. Ruské letadlo nenarušilo polský vzdušný prostor, ale stejně jako v předchozích případech nemělo podaný letový plán a jeho transpondér, tedy rádiový odpovídač, byl vypnutý. Podle agentury Reuters o tom informovala polská armáda.
„Toto je už třetí taková situace v tomto týdnu, což potvrzuje rostoucí aktivitu ruského letectva v oblasti Baltu,“ podotkla polská armáda.
Incidenty z tohoto týdne se udály v době zvýšeného napětí na východním křídle Severoatlantické aliance, které vyvolal v září průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru. Následně hlásilo narušení vzdušného prostoru ruskými letouny Estonsko a před několika dny i Litva. Kromě toho vícero zemí NATO a Evropské unie v poslední době informovalo o narušení svého vzdušného prostoru cizími drony.
Moskva narušení vzdušného prostoru dvojice pobaltských států popřela a v případě Polska uvedla, že drony útočily na Ukrajině a jejich cílem nebylo Polsko.
