Novinářka v Česku pracovala pro ruského agenta! BIS: Spolupracovala i s Rosatomem
Vláda dnes zařadila na vnitrostátní sankční seznam běloruskou novinářku Natalii Sudliankovou a příslušníka ruské tajné služby GRU Alexeje Šavrova, řekl po zasedání kabinetu novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.) je Sudlianková klíčovou spolupracovnicí ruské vojenské zpravodajské služby GRU a řadu let v Česku skrytě a vědomě pracovala ve prospěch několika ruských organizací.
Sudlianková v minulosti v Česku dostala azyl, podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nyní bude muset do 30 dnů republiku opustit. Podle zjištění Bezpečnostní informační služby (BIS) vykonávala v Česku úkony pro GRU, řekl Fiala. Šavrov ji pak z Moskvy řídil, dodal. „Představují riziko až hrozbu pro bezpečnost naší země a je namístě, abychom postupovali tímto způsobem,“ řekl Fiala, který současně ocenil práci BIS.
Lipavský uvedl, že Sudlianková vedle GRU pracovala pro ruský státem financovaný Fond na podporu a ochranu práv krajanů žijících v zahraničí nebo organizaci Nesmrtelný pluk Ruska. „Její činnost byla financována přímo z Ruska. V posledních letech jí byly vyplaceny desetitisíce eur v kryptoměnách,“ řekl. Na základě pokynů řídícího důstojníka GRU také zařídila zveřejnění několika článků v českých médiích. Vyvíjela rovněž aktivity ve prospěch sankcionovaného ruského oligarchy Ališera Usmanova, což je také důvodem pro zařazení na seznam, řekl Lipavský.
Rakušan označil činnost novinářky za příklad hybridního působení cizí moci v ČR. „Je to součást dlouhodobého systematického úsilí, které Ruská federace vyvíjí proti demokratickým zemím a hodnotám, které sdílíme,“ uvedl. Právě na podobné případy má podle Rakušana mířit trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, který kritizuje opozice. „V takovém případě bychom se už nebavili pouze o vyhoštění, ale o trestní odpovědnosti,“ řekl. Nyní bude mít Sudlianková povinnost do 30 dní opustit ČR, doplnil.
Kontrarozvědka na síti X uvedla, že Sudlianková spolupracovala s firmou Rosatom, kterou stát nezařadil do tendru na stavbu nových bloků jaderné elektrárny v Dukovanech. „Jedná se o úspěšnou dlouhodobou operaci BIS, která byla velmi náročná. Nyní jsme mohli díky změnám legislativního prostředí uvolnit všechny potřebné informace, aniž bychom ohrozili důležité zájmy služby, jako je ochrana zdrojů,“ uvedl ředitel BIS Michal Koudelka.
Vláda ČR dnes na základě informací BIS zařadila na sankční seznam státní příslušníci Běloruska Natalii Sudliankovou a státního příslušníka Ruské federace, důstojníka GRU Alexeje Šavrova. Sudlianková v ČR žila řadu let jako azylantka. Během svého pobytu se podílela na vlivovém a… pic.twitter.com/bfD1lgLpLX
— BIS (@biscz) April 2, 2025
Sudlianková podle Lipavského získala azyl v roce 2003. „Máme důvěryhodné informace, které potvrzují, že byla instruována agentem GRU,“ uvedl. Komunikovali spolu především různými elektronickými prostředky, důkazy zahrnují i návaznost na zmiňované platby, dodal. „Rozhodnutí o sankci není vedeno formou trestního řízení, že bychom něco dokazovali,“ podotkl. Materiálu však je dost, aby bylo jasné, že jakémukoliv pokračování podobných aktivit je nutné zabránit, doplnil.
Jak sankční seznam funguje
Na českém sankčním seznamu bylo dosud sedm fyzických osob a dvě společnosti. Je to patriarcha Kirill, syn ruského podnikatele Vladimira Jevtušenka Felix, zeť ruského zbrojaře Borise Obnosova Rostislav Zorikov s jeho manželkou Olgou, ruský Podnik pro správu majetku v zahraničí Goszagransobstvennosť a mediální platforma Voice of Europe.
Naposledy kabinet rozšířil seznam koncem ledna o trojici představitelů gruzínského ministerstva vnitra. Na seznam tehdy přibyli ředitel odboru zvláštních úkolů Zviad Charazišvili, jeho zástupce Mirza Kezevadze a ředitel odboru pořádkové policie Važa Siradze kvůli jejich roli při brutálním potlačování loňských protestů v Gruzii.
Zařazení na sankční seznam znamená pro dané osoby zákaz vstupu a pobytu v Česku, znemožnění jakýchkoli finančních operací přes české subjekty nebo zmrazení případného majetku v zemi, které má na starosti Finanční analytický úřad. Zařazení na vnitrostátní sankční seznam vládě umožňuje takzvaný Magnitského zákon.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
