„Je mi z toho zle!“ Exšéf NATO o Trumpovi: Nechápe jeho solidaritu s Rusy i odklon od Evropy
Obrat amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Rusům, Evropě i krajně pravicovým stranám je nepochopitelný. Agentuře AFP to řekl bývalý generální tajemník NATO Willy Claes, který také varoval před jadernou válkou a vyzval k odstraňování jaderných zbraní.
„Nechápu, proč (američtí lídři) zaujímají tak protievropský postoj a projevují solidaritu s Rusy na úkor svých tradičních spojenců. Je mi z toho zle,“ řekl šestaosmdesátiletý Claes.
V této souvislosti navrhl, aby Evropa usilovala o „větší autonomii“ při rozhodování v rámci celé aliance. Upozornil ale na nejednotnost jejích členů, z nichž se někteří přiklánějí k Moskvě – a zmínil při tom Slovensko, Maďarsko a Turecko.
Claes věnoval velkou část rozhovoru Rusku a jeho prezidentovi Vladimiru Putinovi. Bývalý generální tajemník viní amerického prezidenta George Bushe mladšího, že příslibem členství v NATO Ukrajině a Gruzii v roce 2008 přiměl Kreml vyvolat válku s Gruzií a uznat dvě separatistické republiky, protože se Rusko obávalo přibližování vojsk NATO ke svým hranicím.
Rozhodnutí amerického prezidenta Baracka Obamy, který v roce 2013 nenařídil letecké údery proti režimu někdejšího syrského vůdce Bašára Asada používajícímu chemické zbraně, pak podle Claese ukázalo slabost Spojených států, které Kreml využil. Zároveň ale dodal, že si nemyslí, že by Rusko s armádou oslabenou kvůli válce na Ukrajině zaútočilo na země bývalého východního bloku.
Willy Claes, který byl belgickým ministrem hospodářství i zahraničních věcí, se šéfem NATO stal v říjnu 1994. Z čela aliance ale musel následující říjen odstoupit kvůli korupční aféře Agusta z roku 1988, kdy jako ministr hospodářství souhlasil s nákupem 46 bitevních vrtulníků. Koncem roku 1998 byl za „pasivní korupci“ odsouzen na tři roky vězení s podmínkou na pět let.
Generálním tajemníkem aliance je od loňského 1. října bývalý nizozemský premiér Mark Rutte.
Evropská unie úzce koordinuje přípravu nových sankcí proti Rusku se Spojenými státy, uvedl dnes předseda Evropské rady António Costa, který je na návštěvě Finska. Evropská komise (EK) nyní připravuje devatenáctý soubor sankčních opatření, představen by mohl být v příštích dnech. Nové sankce by se mohly opět týkat energetické oblasti, ale také finančních služeb. „Musíme tu válku zastavit, musíme podporovat Ukrajinu a zvýšit tlak na Rusko,“ uvedl Costa. „Naše úsilí koordinujeme s USA, aby sankce byly ještě účinnější a donutily (ruského prezidenta Vladimira) Putina usednout k jednacímu stolu,“ dodal předseda unijních summitů. V neděli večer budovu kabinetu ministrů v Kyjevě nezasáhl útočný dron, ale řízená střela Iskander, tvrdí Defense Express s odvoláním na své zdroje. Hlavice rakety o hmotnosti 450 kg nevybuchla. Požár v horních patrech budovy byl způsoben vznícením paliva z nádrží rakety, píší noviny. Velvyslankyně EU na Ukrajině Katarina Mathernovová, která spolu s dalšími diplomaty navštívila poškozenou budovu, na Facebooku také napsala , že budovu kabinetu ministrů zasáhl raketový systém Iskander . „Byly nám ukázány působivé fragmenty samotné rakety,“ napsala. Ruské ministerstvo obrany útok na kabinet ministrů nepotvrdilo. Ministerstvo tvrdí, že cílily pouze na vojenské objekty a průmyslové podniky. Imperialistický plán ruského prezidenta Putina Ukrajinou nekončí, ale začíná, řekl německý kancléř Merz. Kyjev brání i svobodu Evropy, dodal.
