VIDEO: Fico hrozí Zelenskému. Pokud Ukrajina zastaví tok ropy, Slováci stopnou elektřinu
Slovenský premiér Robert Fico pohrozil Ukrajině odvetnými opatřeními, včetně zastavení dodávek elektřiny, pokud Kyjev po Novém roce zastaví tranzit ruského zemního plynu na Slovensko. Fico to uvedl v příspěvku na sociální síti.
Ukrajina, která se od února 2022 brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, již dříve oznámila, že neplánuje prodloužit smlouvu o přepravě ruského plynu do Evropy prostřednictvím své sítě plynovodů.
„Po prvním lednovém dni zvážíme situaci a možnosti recipročních opatření proti Ukrajině. Pokud to bude nevyhnutelné, zastavíme dodávky elektrické energie, kterou Ukrajina naléhavě potřebuje při výpadcích sítě, anebo se dohodneme na jiném postupu,“ prohlásil Fico ve videu, které dnes zveřejnil na facebooku.
Premiér tvrdí, že alternativní trasy by prudce zvýšily náklady a také by postihly slovenské zisky z tranzitu, země by podle Fica přišla o půl miliardy eur na poplatcích. Tvrdil také, že zastavení tranzitu plynu přes Ukrajinu zasáhne Evropskou unii a její konkurenceschopnost a zmiňoval odhady, podle kterých by náklady „sedmadvacítky“ v příštích dvou letech mohly dosáhnout 120 miliard eur. Vinu svaloval na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, s nímž se minulý týden podle diplomatů pohádal přímo na jednání summitu EU.
Slovenský premiér také Zelenskému vyčetl, že „nepochopitelně“ odmítá příměří, a tím celou Ukrajinu zavléká do katastrofy. Vyjednávací pozice Kyjeva se podle Fica zhoršují každým dnem a Ukrajina „za toto západní dobrodružství zaplatí obrovskou cenu v podobě ztráty území a přítomnosti cizích vojsk“. Znovu apeloval na zahájení mírových jednání a ujistil o připravenosti Slovenska hostit taková jednání.
Fico v neděli jednal v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, na jehož rozkaz ruská vojska vpadla do sousední země a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Putin ale odpovědnost svaluje na Kyjev a Západ, který podle něj zavlekl Rusko do války.
Fico se v neděli stal teprve třetím vrcholným činitelem z EU, který od začátku války navštívil ruského prezidenta Vladimira Putina v Moskvě, poznamenala agentura Reuters. Ruský prezident ve čtvrtek potvrdil, že Slovensko, jehož „neutrální postoj“ pochválil, se nabídlo jako jakási „platforma“ pro možná jednání.
Slovensko je sice členem Evropské unie a NATO, ale od návratu několikanásobného premiéra Roberta Fica k moci na podzim roku 2023 se přiblížilo Rusku a hlásí se k maďarské pozici, napsala dnes agentura AFP v narážce na kontakty maďarského premiéra Viktora Orbána s Moskvou. Připomněla, že Fico zastavil státní vojenskou pomoc Ukrajině a obviňuje Kyjev z ohrožení dodávek ruského plynu pro svou zemi, který si přeje nadále nakupovat.
Slovensko nicméně napadenému sousedovi poskytlo humanitární pomoc a také na Ukrajinu vyváží naftu a elektřinu. Za leden až listopad letošního roku vyvezlo na Ukrajinu 2,4 milionu megawatthodin elektřiny, což představuje meziroční nárůst o 152 procent, napsal Reuters.
Ukrajinská armáda dnes uvedla, že v obléhaném východoukrajinském městě Pokrovsk je asi 300 ruských vojáků. Toto strategicky důležité město v Doněcké oblasti se ruská armáda snaží dobýt více než rok. Už koncem října ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připustil, že se bojuje přímo ve městě.
„Jejich cíl zůstává nezměněn - dosáhnout severních hranic Pokrovsku a poté se pokusit aglomeraci obklíčit,“ uvedl dnes na sociální síti facebooku 7. ukrajinský výsadkový sbor.
Ministři financí Evropské unie budou ve čtvrtek na jednání v Bruselu debatovat o dvou hlavních způsobech, jak získat finanční podporu pro Ukrajinu. Jedním je půjčení peněz, druhou a pravděpodobnější variantou využití zmrazených ruských aktiv, uvedl nejmenovaný vysoce postavený úředník EU. Česko bude na zasedání zastupovat končící ministr Zbyněk Stanjura.
Evropská komise před časem představila plán, který podle ní umožní využít zmrazená ruská aktiva v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.
Unijní prezidenti a premiéři proto na konci října na summitu EU odložili do prosince rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva na pomoc Ukrajině použita. Největší výhrady měla Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear.
Od začátku války na Ukrajině udělil prezident Pavel souhlas ke službě v ukrajinských ozbrojených silách 99 českým občanům, uvedl na dotaz ČTK Hrad.
