Třaskavá situace a problém pro Gruzii: Jižní Osetie se chce připojit k Rusku
Gruzínský separatistický region Jižní Osetie hodlá již brzy učinit kroky, které povedou k jeho připojení k Rusku. Podle tiskové služby ruské vládnoucí strany Jednotné Rusko to řekl jihoosetský vůdce Anatolij Bibilov. V uplynulých dnech dali najevo podobný záměr předáci proruských separatistů v Luhanské a Doněcké oblasti na východě Ukrajiny.
„Věřím, že sjednocení s Ruskem je náš strategický cíl. Naše cesta, touha lidu. A touto cestou půjdeme. V nejbližší době podnikneme příslušné právní kroky. Republika Jižní Osetie bude součástí své historické vlasti – Ruska,“ uvádí se v Bibilovově prohlášení zveřejněném na webu Jednotného Ruska.
Podle agentury TASS předseda parlamentu Jižní Osetie Alan Tadtajev v této souvislosti řekl, že se k připojení k Rusku již brzy uskuteční referendum. Konkrétní termín jeho uspořádání však nezmínil.
Rusko zatím jako jediné uznalo nezávislost Jižní Osetie a také další odštěpenecké gruzínské oblasti Abcházie po válce s Gruzií v roce 2008. Moskva regionům poskytla rozsáhlou finanční podporu, nabídla obyvatelstvu ruské občanství a umístila tam několik tisíc ruských vojáků.
Stejně jako v ruskojazyčné oblasti Donbasu na východě Ukrajiny využila Moskva uznání odtržených regionů a udělování občanství k udržení ozbrojené přítomnosti v částech bývalého Sovětského svazu, které považuje za součást své přirozené sféry vlivu.
Na Ukrajině dlouhodobá podpora ozbrojených separatistů v Doněcku a Luhansku poskytla Rusku základ pro únorové zahájení rozsáhlé vojenské invaze, jejímž jedním z proklamovaných cílů je „osvobodit“ celý Donbas.
Humanitární organizace Člověk v tísni rozšířila nabídku svého charitativního e-shopu Skutečný dárek o několik certifikátů, jejichž prostřednictvím dárci mohou pomoci obyvatelům Ukrajiny. Mohou přispět na zajištění jejich psychologické pomoci, na získání rekvalifikace, případně rozjezd drobného podnikání vojáků, kteří se vrací do civilního života. Nebo i na opravu domů a zajištění vytápění lidem, jejichž domovy poškodilo bombardování. Organizace o tom dnes informovala v tiskové zprávě.
Projekt nabízí přes 40 dárkových certifikátů v několika kategoriích, které řeší zdraví, vzdělání, obživu, dostupnost pitné vody či klima. Programy jsou zaměřeny nejen na zahraničí, ale i Českou republiku. Loni si certifikáty Skutečný dárek koupilo téměř 9000 lidí za více než 18 milionů korun, uvedla organizace.
Nejvíc peněz podle ní získal certifikát Záchrana dětského života, zaměřený na léčbu podvýživy.
„Letošní dárky pomůžou traumatizovaným dětem i dospělým na Ukrajině a vojákům s návratem do civilního života,“ uvedla organizace, která za tímto účelem nově nabízí dárky s názvem Náplast na duši a Nová mise. Nové certifikáty Vánoce v teple a Střecha nad hlavou mají pomoci lidem bez elektřiny nebo ze zničených domů na Ukrajině zajistit topení či opravu domů.
„Kdyby bylo vedení v Bruselu normální, okamžitě by zastavilo platby. Musíme vědět, za co byly peníze evropských daňových poplatníků na Ukrajině utraceny,“ řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó novinářům před schůzí Rady EU. „V celosvětových médiích se šíří zprávy o fungování tohoto zkorumpovaného systému, válečné mafie. A to je nejmírnější výraz, který teď použiji,“ dodal.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský zkritizoval nový mírový plán pro Ukrajinu, který měl odsouhlasit americký prezident Donald Trump. Podle Lipavského jde opět o princip o Ukrajině bez Ukrajiny, s čímž česká diplomacie nesouhlasí. Odcházející šéf české diplomacie to dnes řekl novinářům před jednáním v Bruselu.
Lipavský podle svých slov bere podobné návrhy velmi vážně. „Byť jsou informace kusé a ne příliš potvrzené, tak je to opět takový mnichovský scénář. Předtím jsem opakovaně varoval a vždycky předtím budu varovat,“ uvedl český ministr.
