Fiala o cestě do ostřelovaného Kyjeva: Manželku jsem prosil, ať to mamince a dětem neříká
Premiér Petr Fiala (ODS) se zdárně vrátil do Česka po návštěvě ostřelovaného Kyjeva. Na tiskové konferenci uvedl, že jeho cesta za ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským měla velký symbolický dopad. A je rád, že vše viděl na vlastní oči. Poděkoval svým pracovníkům, kteří mu s plánováním výpravy - odborníky hodnocené jako nebezpečné - pomohli. A zmínil, že o plánech z rodiny řekl jen manželce, kterou prosil, ať to neříká ani dětem, ani jeho mamince.
„My to všichni vidíme, ale já jsem měl možnost to vidět na vlastní oči,“ vyjádřil Fiala obdiv k Ukrajincům, kteří statečně brání svoji vlast. Pak poděkoval všem, kteří ho na cestě doprovázeli. „Každý z nich musel prokázat osobní odvahu,“ uvedl Fiala.
„Musíme vědět, musíme si uvědomit, že bojují (Ukrajinci) i za nás. A my je musíme v tom boji podpořit. Proto jsme tam jeli osobně,“ vysvětlil premiér svou cestu s tím, že měla velký symbolický dopad. Do Kyjeva s ním jeli poradce předsedy vlády pro zahraniční a bezpečnostní otázky Tomáš Pojar, vládní mluvčí Václav Smolka a členové ochranného týmu.
Státníci podle něj diskutovali o čtyřech základních okruzích - humanitární pomoc, vojenská pomoc a možnosti dalších diplomatických kroků. „Ukrajina v těchto dnech potřebuje především dodávky zbraní,“ řekl Fiala. Jako příklad uvedl protitankové a protiletecké střely.
Na Kyjevu je podle něj vidět, že je to město ve válce. „To město je odpovídajícím způsobem vyprázdněno, projíždíte zátarasy,“ popisoval premiér. Bylo zřejmé, že podmínky nebyly normální. Zároveň neexistovala jistota, že Rusové nezaútočí.
„Nechci chodit do podrobností, protože cokoliv bych řekl, by mohlo být zneužito,“ podotkl Fiala, jenž nakonec ale odhalil, že s ostatními premiéry se setkal na polsko-ukrajinských hranicích. Následovala cesta vlakem, která byla velmi dlouhá, jak řekl sám předseda vlády. O celém plánu vědělo jen velmi málo lidí a akce se plánovala krátce - definitivní potvrzení přišlo až v pondělí.
Na otázku, zda mu cestu poradci z bezpečnostních důvodu nedoporučili, přímo neodpověděl. Avšak řekl, že se rozhodl sám. Plán se následně snažil utajit i před rodinou. „Řekl jsem to své manželce, ale požádal jsem ji, aby to dopředu neříkala ani mé mamince, ani mým dětem,“ prozradil Fiala. Strach podle svých slov neměl.
„Byl jsem překvapen statečností (…), byl jsem překvapen i jejich racionalitou a strategickým uvažováním,“ uvedl také na konto Ukrajinců a celého vedení země. Podle něj pro Zelenského a další musí být velmi komplikované ponechat si v současné situaci chladnou hlavu.
Náhlá a utajovaná cesta
Do Kyjeva se představitelé Česka, Polska a Slovinska vydali neočekávaně ve středu ráno vlakem z Polska, do ukrajinské metropole dorazili večer. Jednali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a předsedou vlády Denysem Šmyhalem. Šlo o první návštěvu vysokých představitelů západních zemí od začátku ruské invaze 24. února.
Fiala po jednání na tiskové konferenci Ukrajinu ujistil, že Evropa za ní stojí. Premiéři podle něj do Kyjeva přijeli, aby ukrajinskému lidu vyjádřili podporu. Zdůraznil, že Ukrajinci bojují nejen za své životy a za svou svobodu, ale i za životy a svobodu dalších Evropanů. Poukázal na množství uprchlíků, kteří přicházejí do České republiky. „Ukrajinské přátele jsem informoval o tom, že se o vaše ženy a o vaše děti postaráme, že najdou útočiště v naší zemi,“ uvedl. Připomněl českou humanitární i vojenskou pomoc Ukrajině a slíbil, že bude pokračovat. „Uděláme vše pro to, abyste ruského agresora porazili,“ řekl.
Cestu český premiér označil za obrovskou příležitost. „Není to jenom gesto, má to i velký symbolický význam,“ uvedl. Se získanými informacemi se chce následně podělit se spojenci z Evropské unie a NATO. Po příjezdu do Polska Fiala na twitteru uvedl, že z polského Řešova společně s Morawieckým a Janšou volali předsedovi Evropské rady Charlesovi Michelovi, aby ho o výsledcích mise informovali.
Maďarsko podle premiéra Viktora Orbána hledá cesty, jak obejít americké sankce uvalené na ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. Podle agentury Reuters to dnes Orbán řekl v rozhovoru se státní rozhlasovou stanicí Kossuth Rádió s tím, že o situaci mluvil s maďarskou energetickou firmou MOL.
Spojené státy ve středu oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností. Americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že Washington k sankcím přistoupil, protože ruský prezident Vladimir Putin odmítá ukončit válku proti Ukrajině. O něco později americký prezident Donald Trump řekl, že zrušil plánovaný summit se svým ruským protějškem v Budapešti, protože se mu jeho uspořádání nyní nezdálo správné.
Pět lidí, včetně jednoho dítěte, v noci na dnešek zranil dronový útok v Krasnogorsku, který leží asi 20 kilometrů od centra Moskvy. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na vyjádření gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova.
Vorobjov na telegramu napsal, že bezpilotní letoun vletěl do bytu ve 14. patře jedné ze zdejších vysokopodlažních budov. Čtyři zraněné, včetně dítěte, převezli zdravotníci do nemocnic. Dospělí podle gubernátora utrpěli poranění hlavy, zlomeniny a střepinová zranění, dítě má lehčí zranění.
Soud v jihoruském Rostově na Donu poslal na 14 let do vězení administrátorku proukrajinského telegramového kanálu z okupovaného ukrajinského města Melitopol. Ve čtvrtek o tom informoval server Mediazona. Jednadvacetiletou Janu Suvorovovou soud shledal vinnou ze spáchání teroristického činu s velkou škodou, špionáže a účasti v teroristické organizaci.
Suvorovovou zadrželi v srpnu 2023 v den, kdy se v Melitopolu konala rozsáhlá razie proti novinářům a blogerům, které ruské bezpečnostní služby spojovaly s proukrajinskými telegramovými kanály a chaty, jako byl například kanál s názvem Melitopol – to je Ukrajina. Podle vyšetřovatelů z FSB tato síť médií sloužila pro shromažďování zpravodajských informací a vyvíjení psychologického nátlaku na obyvatele regionu.
