Moře, za kterým se v létě vydávají tisíce Čechů, není jen místem radovánek, ale ukrývá řadu menších nebo i větších nebezpečí. Každý rok utone několik Čechů, protože přecení své síly i fakt, že moře je živel, kde nás mohou ohrozit např. vysoké vlny. V moři ale také číhá řada nebezpečí v podobě jeho obyvatel, kteří nás mohou pěkně potrápit, aniž bychom se příliš vzdálili od břehu. Na co si dávat pozor a jak případně poskytnout první pomoc?
Podle Jana Papeže z Asociace cestovních kanceláří ČR se každý rok stanou u moře stanou menší nebo větší problémy, které se dají rozdělit do tří kategorií.
1. Podcenění vlastních schopností
„Tahle kategorie je největším nebezpečím. Lidé, kteří neplavou pravidelně, se snadno dostanou do situace, kdy přecení své síly. Každý rok utone několik našich turistů právě z tohoto důvodu. Ale nejde jen o plavání, skáče se ze skal do neznámého prostoru, potápí se bez průpravy, provozují se vodní sporty bez náležitého tréninku,“ řekl Blesk Zprávám Papež.
2. Moře jako živel
„Moře je živel a je třeba s tím počítat. Příliv a odliv, příboj, mořské proudy nebo jen silnější vítr. To jsou všechno nástrahy, kterým nedokážeme vždy čelit a které mohou nastražit pasti, do kterých se chytáme a máme problémy,“ upozorňuje Papež.
3. Obyvatelé moře
„Obyvatelé moře jsou mnohem méně nebezpeční, než dvě předchozí kategorie. Medúzy jsou častým překvapením pro turisty a asi nejčastějším nebezpečím, různé druhy ryb v mělké vodě a nakonec i žralok,“ vyjmenovává odborník. Právě kvůli tomu, že mořští živočichové nejsou tak častí, je mají lidé tendence podceňovat.
Medúzy jsou mnohdy skoro průhledné a rozhodně není jejich cílem nás cíleně napadnout.
Medúzy mají na ramenech i vláknech žahavé buňky, které při podráždění vystřelují žihadlo naplněné jedem. Naše kůže pak reaguje bolestivou pálivou vyrážkou, často doprovázenou otokem. Reakce mohou být různé, záleží na druhu medúzy i na odolnosti oběti. Místo je vhodné opláchnout mořskou vodou, rozhodně však ne vodou sladkou, která stav ještě zhorší. Od bolesti uleví také ocet zředěný vodou. Lékař doporučí vhodnou mast nebo užívání antihistaminik či léků proti bolesti.
Zdaleka ne v každém moři jsou však jen přátelské medúzy. Nadšenci, kteří se vydávají například k pobřeží Kuby, s respektem vyprávějí o portugalské galéře. Na hladině pluje měchýř, vlákna pod vodou neuvidíte. Když se jich dotknete, je to jako když se švihnete bičem. Zaplést se do většího počtu vláken, ochromí vás a můžete se utopit. Jizvy vypadají jako bílé pruhy a zůstanou navždy. Jakmile se tento živočich někde objeví, úřady vyhlašují medúzový poplach.
Nebezpečné jsou i sasanky se svými žahavými měchýřky. V měchýřcích je tlak několikanásobně vyšší než v nahuštěné pneumatice. Při doteku explodují a vystřelí jakousi trubičku, kterou se vstříkne jed do těla oběti. Stejně jako sasanek je i medúz mnoho druhů. Na svých cestách k jižním mořím se většinou setkáváme s těmi méně nebezpečnými.
Nádherně vybarvená dravá ryba perutýn ďábelský se ve Středozemním moři běžně nevyskytovala, ale už byla opakovaně spatřena u břehů Turecka, Kypru a Tuniska čili oblíbených destinací desetitisíců českých rekreantů. Má vějířkovité ploutve vybavené ostny, píchnutí většinou hnisá, v závažných případech může dojít k selhání organismu.
Jeho bodnutí je velmi bolestivé, kromě velkých otoků způsobuje i nevolnost, potíže s dýcháním a mnohdy i křeče, paralýzu a fyzický kolaps. Dokonce, byť jen občas, může skončit i smrtí. Jed má totiž stejné složení jako jed kobry.
Jed v ostnech navíc zůstává aktivní po několik dní, a dokonce i s odhozenými ostny je nutno zacházet opatrně. Úplná rekonvalescence po bodnutí trvá až
pět měsíců, a pokud se rána včas neléčí, může vzniknout infekce.
Pakliže vás perutýn ďábelský bodne, ponořte zasaženou oblast do horké vody. Ta částečně zafunguje jako protijed (denaturalizuje bílkovinnou složku jedu a rozptýlí ho) a zlepší krevní tok. Nezbytný je i rentgen, který může v ráně odhalit případné zlomené ostny.
Některé druhy ryb z čeledi ostnatcovití žijí ve Středozemním moři a u východních pobřeží Atlantského oceánu. Běžně leží na dně blízko břehu, jsou zamaskované v písku a snadno na ně šlápnete. Na hřbetě mají jedovatý osten, který způsobuje bolestivé zranění. Místo zrudne, otéká a zasažený může trpět nevolností, zvracením nebo horečkou. Bolest někdy trvá řadu hodin.
„Nejprve místo omyjte čistou vodou a pak jej zahřejte ponořením do co nejteplejší vody, jakou snesete, nebo do horkého písku na pláži, a to na minimálně 30 minut. Teplo ničí jed této ryby, naopak led nebo studená voda by váš stav zhoršily. Je vhodné později navštívit lékaře, který posoudí, zda vám předepsat kortizonovou mast nebo antibiotikum,“ radí odborníci z časopisu dTest.
V exotických vodách se můžete častěji setkat i s jedovatými rybami. Například na mělčinách a korálových útesech u Indonésie se vyskytuje asi čtvrt metru dlouhá ropušnice. Pro své ochranné zbarvení není téměř vidět, ale její jedovaté ostny dokážou propíchnout neopren. Rána většinou silně hnisá.
Mořští ježci obvykle žijí v mělkých vodách poblíž skal. Jejich bodliny bývají křehké, při šlápnutí se snadno zlomí a špičky mohou zůstat v chodidle. Zranění je bolestivé a nepříjemné, proto je třeba bodliny co nejdříve odstranit pinzetou nebo sterilní jehlou. „Pokud se vám to zcela nepodaří, zkuste po omytí a dezinfekci postiženou oblast přikrýt gázou namočenou v roztoku vody a octa, který bodliny změkčí a rozpustí. Lze také namazat ichtyolovým přípravkem, který kůži pomáhá vypudit cizí tělesa,“ dodává časopis dTest.
V případě pořezání o korály ránu vyčistěte a omyjte čerstvou vodou nebo fyziologickým roztokem. Odstraňte veškeré nečistoty a zranění překryjte sterilním obvazem. Během dalších několika dnů sledujte, zda místo nerudne, neotéká, nezapáchá nebo se v něm netvoří hnis, což může být spojeno i s horečkou a svědčit o infekci. Pak je vhodné poradit se s lékařem, který vám může předepsat antibiotickou mast.
Bohužel stále častěji se objevují případy, kdy turisty napadají žraloci. Před rokem v létě usmrtil žralok tygří v oblíbeném egyptském letovisku Čecha Petra. Celému neštěstí přihlížela jeho manželka a dcera. I když je pravděpodobnost, že vás usmrtí žralok, velmi malá, odborníci radí, aby se lidé koupali v hotelových zátokách a mělčích lagunách a určitě neplavali na otevřené moře daleko od břehu. Zároveň pokud u pláže zavlaje fialová vlajka, znamená to upozornění, ve vodě se nacházejí nebezpeční živočichové jako medúzy, žraloci, rejnoci a jiné nebezpečné ryby.
V přímořských zemích lze v obchodech koupit repelent proti medúzám a dalším mořským živočichům, o účinnosti takových přípravků však nejsou dostatečné důkazy. Při všech zraněních je důležité mít platné očkování proti tetanu, případně si jej nechat aplikovat na místě.
7°C
Dobrý den, od 8.7.2019 řeším úraz prstů ruky po útoku ryby, v Egyptě (tam i zašité), Bodlok Rudomořský. Od 15.7. jsem v ČR a nepřeju to nikomu, těšila jsem se domů, bohužel realita byla v ČR strašná, odmítnutí ošetření, co od nás chcete? Máte zprávu z Egypta? To běžte jinam. Neochota, hledejte si pomoc kde chcete, pořád necítím prst pravé ruky. Doporučuji každému si uložit telefon na TIS, protože nikdo nikdy nevíte co se může Vám i blízkým stát a bohužel, najít lékaře, který to bude chtít aspoň řešit je tu velký problém. Nám telefon poslal lektor Karlovy univerzity, ono v zoufalství hledáte opravdu pomoc už všude, voláte, píšete...a pořád jen bolest.