8°C
Čarodějnice přicházejí, po pauze budou i v Praze. Co obnáší Valpuržina noc?
Valpuržina noc, Beltine, filipojakubská noc anebo lidově pálení čarodějnic je už v úterý. Města i obce po celém Česku se chystají tuto noc náležitě oslavit a sucho by to letos nemělo překazit ani v Praze. Hasiči i tak varují, že neopatrné zacházení s ohněm může způsobit nebezpečný požár, výstrahy nicméně „uhasil“ víkendový déšť. Blesk Zprávy zjišťovaly, na co by si měli dát lidé během oslav pozor a jak se k nám tento zvyk dostal.
Velké hranice s podobiznou čarodějnice, bujaré pitky a velké hostiny jsou receptem na pravé „pálení čarodějnic“. Po loňsku, kdy bylo pálení s ohledem na sucho po celé Praze zakázané, to vypadalo s tradicí špatně i letos. Úprava vyhlášky a hlavně víkendový déšť se nicméně postaraly, že ohně budou hořet i v metropoli.
„Pálení čarodějnic je oblíbená tradice především u dětí a je samozřejmě vždy smutné, když jsou zklamány. Proto jsme se letos i přes sucho rozhodli, že zapalování ohňů městským částem nezakážeme,“ uvedl náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN).
Za nebezpečné místo se pak podle hasičů považuje lesní porost a jeho okolí do 50 metrů, lesopark, park, zahrada, sklady sena a jejich okolí a rovněž zemědělské plochy, které jsou svým rostlinným charakterem schopny vznícení a šíření požáru. „Výjimkou může být právě taková akce, která je pod dohledem hasičů,“ doplnil pro Blesk Zprávy mluvčí pražského hasičského sboru Martin Kavka.
„Čarodějnické posily“ podle Kavky hasiči v Praze nechystají. „Speciální opatření neděláme. Samozřejmě počítáme s tím, že by mohlo někde začít hořet, ale počty nenavyšujeme. Máme plný stav,“ zmínil pro Blesk Zprávy.
Práskání bičem a skok pro zajištění plodnosti
Právě oheň je pro „čarodějnice“ klíčový. Noc z 30. dubna na 1. května je už tradičně dnem, kdy se statisíce obyvatel v převážně germánské části Evropy připravují na „pálení čarodějnic“. Ne vždy se ale objevovala hranice s panenkou připomínající starou ježibabu, dříve byl tento zvyk brán spíše jako ochranný rituál.
Na zahnání čarodějnic muži práskali na návsi bičem a hlídali velký oheň. Rovněž se zapalovala košťata a přes oheň se často i skákalo. Pokus přeskočit žhnoucí plameny měl zajistit plodnost.
Druidové uctívali boha Belena
Hlouběji v historii bychom se k prapůvodní podobě svátku dostali až do období Keltů, kteří slavili takzvaný Beltine (v překladu oheň na uctění boha Belena, pozn. red.). Rituál začal právě 30. dubna, kdy druidové zapalovali oheň, ze kterého si podpalovali ve svých krbech i ostatní obyvatelé vesnice. Kolem ohně pak tančili a někde se i vztyčovala májka.
Dříve ryze pohanský svátek byl hodně ovlivňován germánskými národy a postupem času ustupoval se svými požadavky církvi. Ta se tento pohanský svátek snažila zakázat, nakonec jej ale nechala „žít“, ale s ryze křesťanskými rysy. Posléze jej velmi účelně zasvětila svaté Valpurgii, bojovnici proti temným silám. Odtud je i Valpuržina noc.
