Chovatel v Krkonoších se nestačil divit: Vedle ovcí našel v ohradě vystrašenou vlčici
Chovatel ovcí našel v ohradě s ovcemi u Vrchlabí ve východních Krkonoších živou přes rok starou vlčici. S největší pravděpodobností šlo o členku smečky, která mu ve čtvrtek zadávila čtyři ovce. Událost je výjimečná, v republice zřejmě nemá obdoby, řekl v pátek ČTK náměstek ředitele Správy Krkonošského národní parku (KRNAP) Jakub Kašpar. Pracovníci Správy KRNAP zvíře v pátek dopoledne pustili na svobodu. „Byla zřejmě součástí smečky, ale kolik jedinců čítala, nevíme,“ řekl Kašpar.
Chovatel Pavel Smejkal viděl vlka poprvé ve čtvrtek večer, v ten samý den ráno našel v ohradě čtyři zadávené ovce. „Známý, který je odborníkem na vlky, mi říkal, že to nemohli udělat vlci, protože jsme příliš blízko lidí, a spíše to vidí na dva psy. A když jsem šel včera večer po práci zkontrolovat ohrady, zpoza keře vyskočil mladý vlk a utekl přede mnou pryč do horní části pastviny. Ovce jsem zabezpečil. Dnes ráno jsem zjistil, že v ohradě je stále. Byl vylekaný, měl stažený ocas,“ řekl Pavel Smejkal.
Chovatele překvapilo, že vlk byl s ovcemi v ohradě od čtvrtečního rána do večera a žádné nic neudělal. „Ovce se držely v dolní části u baráku a vlk v horní. Asi byl nažraný a možná stejně vyděšený jako ovce,“ zmínil Smejkal, který chová ovce třetím rokem.
Podle zoologa Správy KRNAP Jiřího Flouska šlo zřejmě o migrujícího jedince. „Nemáme zatím důkazy, že by se vlci v Krkonoších rozmnožovali. Šlo o loňského vlka, není pro něho problém překonávat větší vzdálenosti,“ řekl ČTK Flousek.
Elektrického ohradníku se vlčice nejspíš bála
Vlčice uvízla v ohradě zřejmě kvůli tomu, že se bála elektrického ohradníku. „Dostala ránu, asi si to pamatovala. Jinak by ohradník bez problému překonala a dostala se na svobodu. Když jsme zvíře pouštěli, bylo tak vystresované, bálo se ohradníku více než člověka, nebylo agresivní. Pro mě to bylo první pozorování vlka ve volné přírodě, byl to zážitek,“ řekl Flousek.
První potvrzený novodobý výskyt vlka v Krkonoších je z letošního června, kdy zachytila fotopast na Rýchorách ve východních Krkonoších mladého jedince. Ochranáři se domnívají, že do Krkonoš se vlci s největší pravděpodobností šíří z východu - z Broumovska a Vraních hor, nebo z přilehlé části Polska. Rozmnožování v Krkonoších zatím doloženo nebylo.
Na nedalekém Broumovsku se vlci usadili po více než 200 letech před třemi lety. Ochranáři mají důkazy, že tam žijí trvale a třetím rokem po sobě se jim tam narodila vlčata. Potvrdily to i letošní záběry z fotopastí Hnutí Duha, které zachytily zhruba dva měsíce stará mláďata i dospělé vlky. Kamery ukázaly minimálně čtyři vlčata.
Je nepochybné, že vlčí teritorium v hradeckém kraji se rozšiřuje. Přibývá zadávených ovcí i pod horami na Trutnovsku, tedy mimo území Broumovska.
Vlci se do Krkonoš vrátili v roce 2011
Vlk z Krkonoš vymizel v polovině 19. století, posledního zastřelili na české straně hor v roce 1842, na polské v roce 1810. Po mnoha desetiletích se objevil v listopadu 2011, tehdy to bylo také na Rýchorách, a v srpnu 2016 na Erlebachových boudách. V obou případech po sobě vlci zanechali důkazy v podobě stržených hospodářských zvířat. Od té doby přibývá pobytových znaků ve volné přírodě.
Podle správy parku se lidé v souvislosti s výskytem vlků v Krkonoších nemají čeho obávat. Podle zoologů je vlk plaché zvíře a na člověka v našich podmínkách neútočí, naopak se mu vyhne.
Jejich podmínky k životu si netroufám hodnotit, ale logicky pokud by to pro ně někde nebylo vhodné, tak tam sami nebudou. Tohle sice byl nejspíš jedinec z umělého chovu, ale většina ostatních není a jsou zde čistě dobrovolně. Ale každopádně k tomu, že ovce a vlk k sobě nepatří, bych dodal jen to, že vlk do přírody patří, ovce nikoliv.