Firmy bojují s holubí letkou: Julča z metra a jí podobní vyjídají rauty a jsou agresivní
Českým komerčním firmám a organizacím dochází trpělivost s tzv. „holubí letkou“. Jde o početnou skupinu seniorů, kteří chodí na akce pro novináře, byť aktivními novináři nejsou. Tam vyjídají rauty, domáhají se dárků a když nejsou spokojeni, stupňují agresivitu. Firmy proti nim zavádějí různá opatření.
Příslušníci „holubí letky“ si zásadně sedají do první řady nebo tak, aby po skončení akce mohli okamžitě vystřelit směrem k připravenému rautu. V diskuzích mezi sebou pak zpravidla řeší kvalitu občerstvení nebo hodnotu dárkových předmětů, které v připravených taškách zkontrolovali ihned po příchodu. Často také s drzostí sobě vlastní obcházejí připravené dárkové tašky na židlích a vybírají si z nich to nejlepší do svých kapes.
Julča z metra, redaktorka fiktivního magazínu Valaška: Z holubí letky na oficiální seznam
Mediálně nejznámější členkou letky je paní Julie, známá jako Julča z metra. Proslavila se agresivním křičením na cestující v metru „já mám právo sedět“ a video, které incident zachytilo, se stalo natolik virálním, že žena pak začala dostávat pozvánky už oficiálně jako virální celebrita. Třeba před několika lety na večírek pořadu Primy VyVolení.
Protiholubí opatření
Případ Julie z metra je ale spíše výjimka, kdy z její přítomnosti marketingově dokázala těžit i sama firma. Dnes už je zase spíše nežádoucí návštěvnicí. A také její kolegové jsou pro organizátory otravným prvkem, který je stojí peníze. „Už vyžadujeme potvrzení účasti na našich tiskových konferencích a prověřujeme jména,“ říká mluvčí televize Prima Jana Mrákotová. „Členové holubí letky jsou už dnes organizovaní, když jeden někdy zjistí čas a místo konání akce, okamžitě přepošle pozvánku ostatním, umí být často agresivní, když je nechceme na akci pustit, vyhrožují nám, že o nich ještě uslyšíme,“ dodává.
Účinně se nezvaných novinářů zbavila také investiční skupina KKCG. Podle její mluvčí Dany Dvořákové stačilo zastavit publikování pozvánek na akce v servisu ČTK. „Konkrétní novináře už si zveme jen telefonicky nebo mailem,“ dodala pro Blesk Zprávy Dvořáková.
Zájem holubí letky se nevyhýbá ani České poště. Dorazila například na akci k představení poštovní známky, kde bylo připraveno drobné pohoštění pro pozvané účastníky. „Před začátkem ke mně přišel člověk, který nebyl schopen říci, pro které médium pracuje, zeptal se, kde je jídlo. Podíval jsem se pod plachtu, kde byla připravená známka s tím, že tady není. Pán si nevzal ani tiskovou zprávu a za nadávání odešel,“ popsal svou zkušenost mluvčí České pošty Matyáš Vitík.
Nálety na chlebíčky
Web Ostravan nedávno publikoval rozhořčení majitelky výtvarné společnosti Viridian Elen Thiemlové, kterou holubí letka donutila nakonec k tomu, že pořádá vernisáže bez rautu. „Ještě by jim člověk odpustil, že se cpou a nalévají už před tím, než vernisáž vůbec začne, ale to, že si jídlo házejí do tašek a doslova vybílí stůl, který pečlivě nachystáme, je nehoráznost,“ vzpomněla Thiemlová pro Ostravan. Legendární je pak video z výstavy ITF na Prague Photo v roce 2011. Podívejte se, jaký nálet tam nezvaní hosté udělali na raut, strhla se mela. Především doporučujeme pasáž videa od 2:30 minuty, video ZDE.
Pan Král - Král holubí letky v Praze
I holubí letka má své nekorunované hvězdy, v Praze jí doslova kraluje muž s příjmením Král. Na akce chodí zásadně alespoň 20 minut před začátkem a říká, že je z neexistujícího periodika Podnikání a obchod. „Po skončení tiskovky zkontroloval množství jídla, zjistil, že zbývá pár jednohubek, tak sbalil tašku s dárky, oblékl se a odcházel. Když se ovšem ve dveřích potkal se slečnou, která nanášela druhou část rautu, na pětníku se otočil, sundal bundu, odložil dárkovou tašku a rychlostí blesku se vydal zpět k jídlu,“ popisuje Královo chování Martin, PR pracovník jedné z největších českých firem.
Tam, kde jsou holubi vítáni!
Přesto existují akce, kde je naopak nálet holubí letky vítán. Lidé z marketingu a PR se netají tím, že ji využívají ve chvíli, kdy jejich klient trvá na určitém množství novinářů na dané tiskové konferenci a ti opravdoví novináři prostě nemají čas nebo zájem. „Pokud člověk nemá super zajímavé téma tiskovky, není jistota, kolik lidí dorazí. Svou roli hraje i to, že tiskovky neziskovek neoplývají drahým jídlem ani dárky pro novináře - obvykle dostanou jen kafe a možná croissant. A v takových případech je holubí letka jistotou, že to celé neskončí trapasem,“ říká Barbora, která pracuje pro neziskový sektor.
Karla Slezáka media na svědomí určitě mají. Ale Julii? To těžko. Ta se zviditelňovala dobrovolně.