Sobota 26. září 2020
Svátek slaví Andrea, zítra Jonáš
Zataženo, déšť 10°C

Bílý prášek, hrozby znásilněním a smrtí: I tak Češi reagují na pomoc uprchlíkům

  • Autor: sou - 
    10. 12. 2016
    06:15

    Lidé, kteří se zabývají pomocí uprchlíkům, jsou třetí nejzranitelnější skupinou takzvaných obětí násilí z nenávisti. Vyprávět by o tom mohly organizace, které se starají o migranty. Třeba do centrály Organizace na pomoc uprchlíkům v loňském roce opakovaně někdo poslal obálku s bílým práškem. Koordinátora projektu HateFree Lukáše Houdka zase často označují za propagátora šaríi.

  • 1.Maily plné výhrůžek znásilněním

    Sdružení pro migraci a integraci čelí útokům od konce roku 2014. Jedná se především o e-mailové nenávistné projevy islamofobních hnutí nebo jednotlivců kvůli jejich přístupu k uprchlíkům. „Naší hlavní činností je poskytování právního, sociálního a psychosociálního poradenství migrantům bez ohledu na pobytový status, tedy včetně osob, které v ČR žádají o azyl. Podporujeme je v integraci do společnosti,“ uvedla ředitelka SIMI Magda Faltová.

     

    Obvykle se podle ní objevují reakce právě na její osobu, když někde vystoupí veřejně. Navíc na internetu jsou dostupná i její osobní data. „Chodí mi velmi vulgární e-maily, které často obsahují výhrůžky sexuálním násilím či přáním, že mě znásilní migranti či že by bylo lepší mě znásilnit, abych nevítala uprchlíky. Překvapivě často se pod takové maily či zprávy na Fcb lidé podepisují,“ podivuje se Faltová.

     

    Obecně jsou kvůli těmto útokům opatrnější a více monitorují, kdo se pohybuje v jejich okolí. „Ale konkrétní opatření jsme nepřijali. Podala jsem jedno trestní oznámení, případ byl odložen, ale pachatel se mi omluvil,“ uzavírá Faltová.

    Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraciMagda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci | ČT

  • 2.Výhrůžky smrtí nejsou pro organizace pomáhající uprchlíkům nic výjimečného

    Cílem útoků bývá i HateFree Culture. „Běžně nám chodí e-mailem nebo do zpráv výhrůžky – v některých případech i smrtí. To ale u projektu působícím v tomto odvětví bohužel není nic výjimečného,“ uvedl pro Blesk.cz Lukáš Houdek.

     

    Setkal se i s několika cílenými útoky přímo na svou osobu. Na islamofobních stránkách a profilech na sociálních sítích je tak často spojován například s propagováním šaríi, zločinným jednáním nebo vlastizrádnou činností.

     

    „Stránka dává mé jméno do kontextu nějaké kriminální činnosti muslimů s tím, že já to, aby se tak chovali, propaguji. To samozřejmě mnoho lidí žene, možná v dobré víře, mi to jako zločinci vytmavit. Nutno však podotknout, že stránka takové lynče dělá opakovaně i jiným lidem, kteří často nemusí být schopni se s tím vyrovnat,“ upřesňuje Houdek.

     

    Jediným způsobem, jak těmto útokům zamezit, je podle něj ukončení aktivit, které takovým hnutím leží v žaludku. „O to jim ale zřejmě právě jde. Záleží od závažnosti daných lynčů. Je samozřejmě možné takové jednání nahlásit na policii nebo se obrátit například na organizaci In Iustitia, která se činy z nenávisti a pomoci jejich obětem zabývá,“ uzavírá Houdek.

    Lukáši Houdkovi z Hatefree už několikrát kvůli jeho pomoci uprchlíkům vyhrožovali smrtí.Lukáši Houdkovi z Hatefree už několikrát kvůli jeho pomoci uprchlíkům vyhrožovali smrtí. | ČTK

  • 3.Anonymní obálky s bílým práškem

    Útokům kvůli své angažovanosti v „uprchlické“ krizi musela čelit i Organizace na pomoc uprchlíkům. „Loni jsme dvakrát dostali obálku s bílým práškem a policie kvůli tomu uzavřela celou ulici, každý den nám píší psychopaté svoje ‚názory‘ na uprchlíky a muslimy, několikrát nám bylo vyhrožováno mailem nebo přes Facebook ublížením na zdraví nebo smrtí,“ uvedl ředitel OPU Martin Rozumek.

     

    Vždy se v takových případech obrací na policii. Jenže se jí podle něj ještě nikdy nepodařilo vypátrat pachatele. „Policie a orgány činné v trestním řízení by se měly mnohem více zaměřit a ukázat dobrou vůli stíhat násilí z nenávisti proti menšinám a neziskovým organizacím,“ míní Rozumek.

     

    Výhrůžkám čelí podle Rozumka aktuálně jeho kolegyně, která se věnuje vzdělávání žáků na toto téma na pražských školách. Právě členů, kteří vystupují na osvětových akcích nebo v médiích, se týkají nejčastěji. „Hlavně se ovšem fyzické a verbální útoky dotýkají čím dál častěji cizinců a uprchlíků u nás, zejména ženy se šátky to mají nyní v ČR velmi složité. Na Slovensku dokonce žije paní ze Somálska s udělenou mezinárodní ochranou, která byla již 6x napadena místními ‚vlastenci‘ – několikrát i fyzicky v přítomnosti svého malého syna,“ upozorňuje Rozumek.

    Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkůmMartin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům | Foto: Profimedia.cz, ČTK

  • 4.Za jiný názor smrt

    S útoky se setkává i organizace Pomáháme lidem na útěku. „V minulých dnech například administrátoři stránky Islám v České republice nechceme vyzvali své členy k tomu, ať spamují naši facebookovou stránku,“ uvedla pro Blesk.cz mluvčí organizace Marie Heřmanová s tím, že příspěvek byl po několika oznámeních smazán, protože porušuje pravidla sociální sítě.

     

    Útokům ale čelí i jednotliví dobrovolníci například po svých vystoupeních v médiích, debatách, kdy jsou více vidět, a tak si je odpůrci uprchlíků mohou lépe najít. „Není to samozřejmě nic příjemného, a pokud je to osobní, považujeme za nutné to i řešit právní cestou – vyhrožovat někomu smrtí proto, že má jiný názor na uprchlíky než já, zkrátka není v demokratické společnosti možné,“ upřesňuje Heřmanová.

     

    V případě, že by s nimi odpůrci chtěli vést rozumnou diskuzi o migraci, nebránili by se. „To se ale neděje, ti lidé jsou většinou schopní jenom nám zaplavit stránku nadávkami a vyhrožovat sprostými nesmysly, často se sexuálním podtextem,“ upřesňuje Heřmanová s tím, že je na celé věci zaráží fakt, že většina z „hejtrů“ jsou často rodiče, kteří si na profil vystavují fotografie se svými dětmi.

     

    „Mají asi pocit, že na sociálních sítích jsou anonymní, ale nejsou. Jejich vyjadřování vypovídá nejvíce o nich samotných. Je škoda, že to, co by bylo například na základní škole považováno za jasnou šikanu, tady jako by bylo normální. Pod záminkou svobody slova píší to, za co by za normálních okolností svým dětem dali trest nebo jim jasně vysvětlili, že ‚tohle se neříká‘,“ míní Heřmanová.

     

    Na druhou stranu ale i chápe to, že potřebují svůj strach někam ventilovat. „Byli bychom ale rádi, kdyby to bylo opět v hranicích slušnosti (bez vulgarit a výhrůžek). A také jim doporučujeme – my jsme o svůj strach přišli, když jsme se s uprchlíky potkali tváří v tvář. Jsou stejní jako my – někteří dobří, někteří otravní, s některými se dá mluvit, s některými je to těžší – podobně jako je to s Čechy,“ uzavřela Heřmanová. 

    Dobrovolníci se bojí, že nový systém přijímání uprchlíků je jen dočasný.Dobrovolníci se bojí, že nový systém přijímání uprchlíků je jen dočasný. | Jan Kundrát

Další videa
Články odjinud