V mostecké nemocnici byla v části vodovodního potrubí zjištěna přítomnost bakterie rodu Legionella. Tato nebezpečná bakterie se vyskytuje ve vodním prostředí a dokáže se množit ve špatně udržovaných rozvodech teplé vody. Její vdechnutí může způsobit zápal plic a u oslabených jedinců dokonce i smrt. Jak lze legionelle předcházet?
„Legionella je bakterie ohrožující starší nebo chronicky nemocné a imunitně oslabené osoby na všech kontinentech bez ohledu na to, jestli se jedná a rozvinutou nebo rozvojovou zemi,“ řekl Blesk.cz lékař Rastislav Maďar, který o této nebezpečné bakterii přednášel i v Austrálii. Bakterie je vázána na vodní zdroje. Může se vyskytnout ve vodovodním potrubí, nádrži s vodou nebo i v klimatizaci, zejména pokud se na jejich povrchu tvoří usazenina - vrstva biofilmu. Na rozdíl od jiných, běžných vodních mikroorganizmů se dokáže množit až do teploty 45 °C a prokazatelně přežívá i teplotu 60 °C.
Poprvé se tato nemoc objevila v roce 1976 ve Filadelfii v USA. Během sjezdu legionářů se objevila rozsáhlá epidemie akutního respiračního onemocnění, z nichž někteří i nemoci podlehli. Legionáři byli všichni ubytováni v jednom hotelu a infikovali se pomocí hotelové klimatizace. Od té doby se legionelle občas přezdívá „Legionářská nemoc“.
„Šíří se i vodním aerosolem, z fontán, vodotrysků nebo vířivek. Těmto místům se proto musí věnovat patřičná péče z hlediska zabránění výskytu a množení legionell,“ upozorňuje Maďar. V bytech může legionellu šířit hlavně sprcha.
Nejhorší komplikací, kterou může bakterie způsobit, je zápal plic, který může skončit úmrtím. Může se objevit i průjem, zmatenost a porucha ledvin.
„U části nakažených mohou legionelly vyvolat mírnější projevy podobné chřipce, tzv. Pontiackou nemoc. Nejrizikovější části populace je muž, kuřák s chronickou nemocí dýchacích cest. Zatímco u mladého zdravého člověka nemusí legionella způsobit žádné problémy, pro rizikové osoby představuje tato nemoc smrtelné nebezpečí,“ říká lékař.
Největší riziko představuje vdechnutí bakterií. „Pokud vypijeme kontaminovanou vodu, nic zásadního se nemusí stát, horší je, když např. voda z kohoutku narazí proudem do umývadla a vodní částice s bakteriemi se dostanou se do vzduchu jako aerosol, který vdechneme,“ popisuje rizika Maďar.
Přítomnost legionell ve vodě se dá zjistit mikrobiologicky, tuto možnost však využívají většinou jen zařízení, ve kterých se vyskytují rizikové skupiny populace, tedy starší a chronicky nemocné osoby, např. nemocnice, léčebny pro dlouhodobě nemocné, lázně nebo hotelová a wellness zařízení.
Správný postup poradí podle specifických okolností např. hygienická stanice nebo zdravotní ústav. Záleží to na individuálních okolnostech a pomáhá i jednoduchá prevence. „Např. když se vrátíme z dovolené a voda z kohoutku delší dobu netekla, nechat ji před použitím chvíli odtéct ale nepouštět ji prudkým proudem, aby nevznikl zmíněný aerosol. Riziko je nezřídka přítomné i v pracovním prostředí,“ radí Maďar.
Pomůže zejména údržba trubek a nádrží včetně klimatizačních věží. V rizikových místech se musí odstraňovat usazeniny, prevencí je chlórování vody, zabránění stání vody podporou její cirkulace a udržení horké vody dostatečně teplé a adekvátně chladné. Když odpadne izolace mezi trubkami a teplá nahřívá vodu v chladné, vzniká riziková situace, zejména když je to podpořeno stáním vody např. na slepém konci potrubí, když se zruší umyvadlo apod.
Pokud patříte do rizikové skupiny, jste starší, chronicky nemocný člověk nebo osoba s oslabenou imunitou a vyrážíte na dovolenou či do lázní, měli byste si zjistit, jestli hotel, do kterého plánujete odjet, má certifikát o opatřeních proti legionářské nákaze. Ty zahrnují technické revize rozvodů vody, její přechlórování nebo přehřátí na 70 stupňů. U lázní, domovů pro seniory a nemocnic by pravidelná kontrola a údržba měly být v dnešní době samozřejmostí. Velkou pozornost věnují této problematice i velké výletní lodě, které vlastně představují plovoucí hotel.
7°C
