Karty pacientů se skladují i 150 let. Hradec hlásí archiv dlouhý 12 kilometrů

Z archivů hradecké nemocnice začali pracovníci v těchto dnech vyřazovat papíry s údaji o pacientech z doby první světové války. Dodnes tam musely být uchovány, aby byly dohledatelné. Papíry už zabraly několik nemocničních budov, sklepy... A byrokracie neubývá. V roce 1916 lékaři po operaci vystavili jen 2 listy formuláře, dnes je to po třídenní hospitalizaci spis tlustý několik centimetrů. „Některé dokumenty zdravotní dokumentace, jako třeba pitevní protokol, musíme skladovat 150 let, někde máme ze zákona na výběr lhůtu buď 100 let od narození pacienta, nebo 10 let po jeho úmrtí. O tom se však často nedozvíme, protože ten člověk nezemře u nás, ale v místě bydliště, a tak se skladuje jeho zdravotní dokumentace 100 let,“ říká lékařský náměstek Fakultní nemocnice Hradec Králové a senátor Jaroslav Malý.

Ambulantní dokumentaci je ze zákona nutné skladovat pouze 5 let od posledního vyšetření, za to jí provozně vzniká obrovské množství. Ročně se ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové vyhodí 9 730 kg takových záznamů. Obzvlášť náročné na archivaci jsou prý pokyny pro vyúčtování zdravotní péče podle metodik zdravotních pojišťoven. 

Lídři v Hradci o „prokleté“ zakázce za miliardu: Co bude po razii s nemocnicí?

Senátor Malý na konkrétním případu domovské nemocnice ukazuje, jak je podle něj potřebné nepodcenit připravovanou novelu vyhlášky o zdravotnické dokumentaci a novelu zákona č. 96 o nelékařských zdravotnických povoláních. Měla by zeštíhlit hlavně počet dokumentů, které produkují zdravotní sestry. Pomoci by mohl také přechod na elektronickou formu ukládání dat, v rámci kterého by však musela být již plně vyřešena pravidla elektronizace ve shodě s principy eGovernmentu, míní Malý.

Senátor Jaroslav Malý | ČTK

„Naše nemocnice zvažovala různá řešení – jednak pořízení dalších vlastních prostor a pak přechod do komerční sféry archivování. Dělali jsme si finanční propočet vycházející z kubatury prostor, které by byly potřeba. Nová vlastní budova s kapacitou 10 360 běžných metrů i s vybavením by nás vyšla zhruba na 18,4 milionů korun. Levnější by pro nás bylo archivovat komerčně, což ale při stejné skladovací kapacitě a ceně za 0,70 Kč za běžný metr denně znamená ročně zhruba 2,65 milionů korun pouze za skladování, bez nákladů na komerční vyhledávání informací v archivu,“ dokládá situaci profesor Jaroslav Malý. 

Klíček se nedohodl s Motolem. Levné ubytování v nemocnici na konci října skončí

V současném papírovém archivu se podle Malého vyhledává sporadicky. Slouží zejména k forenzním účelům. Nemocnice stojí před rozhodnutím, zda do budoucna investovat přes 18 milionů korun do nové budovy, nebo archivovat za 2,65 mil. ročně v komerční sféře.

Třeba pražská Nemocnice Na Homolce ale problémy s archivem nemá. „Zatím si vystačíme s prostory v rámci nemocnice, řada dokumentů už je v elektronické verzi,“ řekla Blesku mluvčí nemocnice Martina Dostálová. Dost místa mají i ve Fakultní nemocnici Olomouc. „Máme prostorný archiv v rámci areálu nemocnice, takže zatím to pro nás není akutní problém, kterým bychom se zabývali,“ reagoval pro Blesk.cz mluvčí nemocnice Egon Havrlant.

Státní oblastní archiv v Zámrsku, kde archivuje i hradecká fakultní nemocnice. | Státní oblastní archiv v Zámrsku