9°C
Amálce (6) hlídá cukr v krvi „upír“. Inzulín si musí píchnout čtyřikrát denně
U malé Amálky letos na jaře lékaři diagnostikovali diabetes 1. typu. Od té doby se nejen jí, ale také její mamince úplně změnil život. Každý den pro ně znamená nové hledání ideální hladiny cukru v krvi. Každý den ho musí nejméně desetkrát za den měřit pomocí glukometru, kterému proto začala říkat upír. Inzulin si pak musí píchnout čtyřikrát denně.
Šestileté Amálce lékaři letos na jaře diagnostikovali diabetes 1. typu. „Amálka byla hodně unavená, začala spát až 15 hodin denně. Měla stále velkou žízeň. Hodně proto pila a chodila často čůrat, a to i v noci,“ popsala první příznaky maminka Klára. Vše vyvrcholilo zvracením, absolutním nechutenstvím a tím, že holčička prospala skoro celý den.
V tomto stavu jí odvedla k pediatrovi, který v její moči zjistil nejen velký obsah cukru, ale také keto látek. „Záchranka nás hned odvezla do nemocnice, kde Amálku hospitalizovali. V kapačce jí podávali inzulín a glukózu,“ vzpomíná maminka s tím, že na nich musela zůstat tři dny.
Poté se postupně začaly dozvídat od lékařů a edukačních sester, co všechno diabetes 1. typu obnáší. „Pro mě to znamenalo zejména překonat strach z injekcí a krve, která se musí odebírat pro stavení hladiny cukru v krvi až 10krát denně. Dodnes obdivuji svojí dceru pro obrovskou statečnost a nadhled, s jakým ke své nemoci přistupuje,“ popisuje Klára, která se sama snaží získat co nejvíce informací o nemoci své dcery.
Ve školní jídelně musí Amálce vážit jídlo
Začaly tak například jezdit na setkání rodin se stejně nemocnými dětmi a na dia tábory. Velkou oporou jí je i výborná spolupráce s ošetřující lékařkou Amálky a s její školou, do které v září nastoupila. „Třídní učitel ochotně dohlíží na měření glykémie a na snězení svačiny. Paní vychovatelka našla odvahu každý den před obědem Amálce píchnout inzulín, protože to ještě sama nezvládne. V jídelně dle mého týdenního rozpisu naváží potřebný oběd,“ pochválila jejich přístup maminka.
Ne vždy se ale s takto otevřeným přístupem setkala. Například po určení diagnózy Amálku odmítli ve školce, kam předtím chodila. „Paní učitelka jí odmítla začlenit zpět do dětského kolektivu. Vždy je to o lidském přístupu. Tehdy byla Amálka už přijata do základní školy, tak jsem to neřešila. Ale i od ostatních rodičů vím, že ne všichni mají takové štěstí na přístup školy, jaké máme my s Amálkou,“ upřesňuje maminka.
Díky dodržování léčby se Amálčin stav výrazně zlepšil. Nyní je opět plná energie a života. S jistými omezeními může dělat většinu věcí jako její vrstevníci. „Diabetes je vážné onemocnění, které se zatím nedá vyléčit, ale není důvodu se za něj stydět nebo jej skrývat. K tomuto přístupu vedu od začátku i Amálku. O nemoci spolu mluvíme, měření glykemii z kapky krve ani píchání inzulínu neskrýváme a děláme všechno proto, abychom ji my i naše okolí přijalo takovou, jaká je bez předsudků a mylných představ,“ popisuje maminka. Malá Amálka dokonce sama říká, že jí cukr v krvi hlídá upír - tedy glukometr.
Podle předpokladu lékařů bude na inzulínu závislá minimálně deset let. Nyní používá inzulínové injekce, ale výhledově přejde na inzulínovou pumpu. Díky léčbě bude schopna vést kvalitní život stejně jako její vrstevníci.
Endokrinní onemocnění trápí v Česku desetitisíce dětí
Endokrinní onemocnění trápí v České republice desetitisíce dětí. Nejde přitom jen o cukrovku, ale také o problémy se štítnou žlázou, poruchy růstu, obezitu nebo poruchy puberty. „Současné metody genetiky lékařům umožňují zjistit podstatu a rozpoznat průběh mnoha dětských endokrinních poruch. Navíc každým rokem se s pokrokem medicíny rozšiřuje počet nemocí, které dokážeme přesně diagnostikovat, porozumět jejich příčině a přirozenému průběhu - a které díky tomu také často dokážeme úspěšněji léčit,“ upřesnil endokrinolog a přednosta Pediatrické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Jan Lebl.
Nejdůležitější u těchto onemocnění je to, aby byla odhalena včas. V opačném případě totiž mohou zanechat velmi vážné následky. Je u nich proto velice důležitá prevence, kterou se rozhodli vzít do svých rukou studenti Střední školy umění a designu a Vyšší odborné školy v Brně.
„Bylo pro nás velkou výzvou citlivě, ale zároveň vkusně a se stylem ztvárnit prostřednictvím módy a modelů jednotlivá endokrinní onemocnění. Cílem naší práce bylo citlivě poukázat na hlavní příznaky těchto poruch, aby si rodiče i děti uvědomili, že je důležité si všímat i drobných odchylek na svých dětech. Zároveň jsme ale chtěli, aby si v případě, kdy lékaři dětem nemoc diagnostikují, uvědomili, že žádná odchylka nebo příznak nedokáže zastínit krásu a jedinečnost dítěte,“ uvedla vedoucí Design oboru Marcela Čapkovičová, která na celý projekt dohlížela.
