Česko vede v dětských sebevraždách. Podíl na tom má šikana kvůli homosexualitě

Autor: sou - 
18. října 2016
17:40
Coming out, odlišnost od genderových stereotypů nebo LGBT příbuzný – i to může vést k šikaně dětí ve škole. A není to nijak výjimečné. Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu (PROUD) proto sestavila Duhovou příručku pro vyučující, kde se mohou dočíst nejen, jak v takovém případě zakročit, ale i jak k trápeným dětem přistupovat a které období pro ně může být vůbec nejrizikovější. Česko je totiž zemí s nejvyšším počtem sebevražd mezi mladistvými.   

Sebevraždy jsou u dětí a dospívajících jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Česká republika je dokonce na prvních místech těchto sebevražd v rámci EU. V úterý došlo v tuzemsku k další tragédii, kdy si teprve 16letá dívka lehla na koleje a nechala se přejet vlakem. 

Podle zahraničních statistik navíc až čtvrtina z nich souvisí s pocitem odlišnosti a s čelením heterosexismu a heteronormativitě ve společnosti. 

Ve škole děti zakouší, jak obstojí ve vrstevnické skupině. Po celé období školní docházky je tak pro ně důležité, jestli jsou přijímáni, nebo ne. Žáci, kteří neodpovídají představám o „správné“ ženě nebo „správném“ muži nebo nejsou heterosexuální, se často setkávají s vyloučením z kolektivu nebo dalšími formami šikany a obtěžování.

„S homofobií jsem se setkala na základní škole. Třída, která zjistila, že chodím se zdejší slečnou, mě začala šikanovat. Chystali mi různá překvapení: koš s odpadky před dveřmi, roztrhaný čtenářský deník a různé vzkazy. Naše třídní paní učitelka vše uzavřela slovy, že si na mě jen zvykají svým způsobem, a dále to neřešila,“ vypráví například osmnáctiletá Lucka. 

Největší potíže může způsobit coming out 

Nejvíce problematické je pro děti s odlišnou orientací dle Duhové příručky pro vyučující období jejich coming outu. „Když se tahle zpráva po mém coming outu ve škole roznesla, každý tělocvik (spojený s jinou třídou) jsem byl verbálně šikanovaný, později pak i regulérně na chodbě o přestávkách. Nikdy mi nezkřivili ani vlas, nešáhli na mě, ale slovními projevy mi to dali vyžrat dost,“ vzpomíná osmnáctiletý Michal.  

Mnoho studentů ale může mít na sobě nálepku homosexuála jen proto, že se od ostatních liší. Jakmile se tento předpoklad rozšíří, stává se vlastně pravdou a může vést až k šikaně. „Ptal jsem se třídního, jestli by mohlo být zrcadlo i na klučičích záchodech. Řekl mi: ‚No jistě, vy jste takový narcis.‘ Potom si o tom povídali všichni na škole a učitelé o mně mluvili jako o ‚tom s tím zrcadlem‘. Když po pár měsících, kdy jsem se na to pořád ptal, nechali zrcadlo na záchody namontovat, okamžitě na něm byl nápis ‚Karel T. je buzna‘,“ vysvětluje sedmnáctiletý Karel. 

Problémům spojeným s orientací musí čelit i učitelé 

Žáci se ale často dostávají i do situace, kdy v rámci výuky i neformální diskuze mluví o své rodině. Potíž může nastat, když je právě někdo z jejich příbuzných LGBT. „Když se v angličtině mělo mluvit o rodině, nechtělo se mi říkat, že mám dvě mámy. Po hodině za mnou přišla učitelka a řekla mi, že se nemám za co stydět,“ popisuje zase čtrnáctiletá Blanka.  

Problémy se svou orientací mohou mít i vyučující, u kterých rodiče předpokládají, že jsou heterosexuální. Když se někdo z pedagogického sboru rozhodne pro coming out v prostředí školy, mohou nastat rozdílné reakce nejen ze strany kolegů, studujících, ale i rodičů žáků. „Stalo se, že po letních prázdninách přišel učitel namalovaný a s dlouhými vlasy. Sdělil nám, že prochází přeměnou na ženu, a poprosil nás, abychom ho oslovovali ženským jménem. My jsme si na to postupně zvykali, i když to bylo ze začátku divný, ale rodičům některých spolužáků to vadilo a chtěli, aby ho škola vyhodila,“ popisuje osmnáctiletá Jana.  

Během vyučování a o přestávkách mohou nastávat situace, kdy se od žáků očekává chování v souladu s genderovými stereotypy, a pokud je někteří nenaplňují, je zpochybňována jejich heterosexualita společně s jejich genderovou identitou. „Jednalo se o slovní napadání a poznámky o teplouších. Nebyl jsem šikovný na sport a okolí mělo pocit, že běhám jako holka. Na základní škole také jednou došlo k fyzickému napadení v šatně po hodině tělocviku. Spolužák mě držel pod krkem a nechtěl pustit z šatny,“ vzpomíná patnáctiletý Pavel. 

Při řešení homofobní šikany je důležité vyjádřit jasný postoj  

Podle příručky pro vyučující je vhodné při řešení homofobní šikany ve škole postupovat stejně jako při jakékoliv jiné. Důležité je vyjádřit jasný postoj proti jakémukoliv ubližování a znevažování sexuálních preferencí a genderových identit. „Jak z pozice vedení školy, tak individuálně bychom měli deklarovat svůj respektující postoj vůči LGBT lidem. Jelikož  je homofobní šikana a obtěžování úzce spjata také se sociálním klimatem a skupinovými normami, je potřeba pracovat s celou třídou pomocí intervenčního programu zaměřeného na homofobní šikanu,“ upřesňují autoři Duhové příručky pro vyučující.  

Působení vyučujících jako těch, kteří předávají mladým lidem pozitivní hodnoty a mají vliv na realistické poznávání světa, je prý v procesu přijímání různorodosti lidí zásadní. „Mají možnost zpochybňovat společenské předsudky a stereotypy, které jsou příčinami homofobních, bifobních a transfobních postojů,“ uzavírají odborníci.