Telefonní automaty mizí po stovkách. Část z nich se mění na „knihobudky“

V ČR se v současnosti nachází kolem devíti tisíc telefonních automatů. Jediným provozovatelem je společnost O2, která je jednak provozuje na komerční bázi a jsou v místech, které se O2 vyplatí. Ale také provozuje okolo pěti tisíc těch, jejichž náklady hradí stát desetitisícovou částkou na základě veřejné soutěže.

Podle informací Českého telekomunikačního úřadu, který o počtu nekomerčních budek rozhoduje, nejsou všechny obce dostatečně velké, aby se provoz budek „uživil“. Od příštího roku klesne jejich počet z pěti tisíc na 4646. Zda se jejich počty ještě sníží a kdo je bude provozovat, rozhodne ČTÚ na konci roku 2017.

Projekt Knihobudka vyřazené telefonní budky využívá pro vznik mini knihoven. Jeho zakladatelé během tří let zprovoznili v ČR už na osmnáct knihovniček. Odkud si lidé mohou knihy odnést, ale měli by je také umět darovat zpět. Ne vždy se to stává. Jak řekl zakladatel projektu Pavel Železný v rozhovoru pro Blesk.cz, od příštího roku by rádi projekt rozšířili do dalších desítek měst. Odkup a předělání budky vyjde zadavatele do třiceti tisíc korun.

Jak vznikl nápad na zřízení mini knihoven?

Původní záměr byl předělat budky na místech, kde se ruší, na veřejné knihovny. To ale nešlo, protože tam, kde se nevyužívají k telefonování, jsou poškozeny nebo tam neprojde tolik lidí, aby to mělo smysl.

Kolik předělání staré budky stojí?

Přestavba trvá cca dva týdny od domluveného designu se zadavatelem. Výhoda je, že jsme schopni udělat kompletní přestavbu i s dopravou do 30 tisíc korun oproti výrobě nové pouliční knihovny, které vyjdou na 60 i 100 tisíc. Máme připravenou i variantu do vestibulů a dalších veřejných prostor.

Jak se z budky stane „knihovna“?

Budky musíme koupit od majitele, protože nám je nedávají zadarmo, v dílně je předěláme na knihovnu. A pak ji umisťujeme kamkoliv po celé republice podle toho, kdo budku zadá nebo „adoptuje“. Může to být město nebo jsou i lidé, kteří si odkoupí budku a předělají si ji sami. Takových knihoven funguje už pětadvacet. Když ji chce město, tak ji u nás objedná, my ji upravíme a zavezeme ji na místo. Minulý týden jsme takto vezli novou do Berouna.

Funguje to tak, že budky vždy prodáváme jako knihovnu. Jedna strana Knihobudky slouží k informaci o „adoptujícím“ a druhá je určena neziskové organizaci v místě, která se většinou stará o její údržbu, a má tak možnost bezplatné propagace.

Nárůst a pokles počtu automatů v ČR včetně historických mezníků | Blesk

Kdo si může knihy půjčit a jak se vrací?

Knihy jsou většinou volně dostupné, například v nějakém areálu nemocnice, momentálně jsou takto ve čtyřech. Když se nachází ve městě, tak tam dáváme dvířka se zámkem a nějaká blízká kavárna nebo restaurace ji na den vždy odemyká.

Člověk si knihu prostě vezme a ideální je, aby tam přinesl jinou, anebo může na jakékoli jiné místo, je to volné. Lidé tam dávají knihy, které nechtějí, nepotřebují nebo je už přečetli. Dají je do oběhu, aby je ostatní mohli využít. Je to vyloženě bez pravidel, jediné pravidlo je, aby si lidé neodvezli auto plné knih a pak je neprodávali v antikvariátu. Jsou věnovány všem, nikoho by to nemělo svádět ke krádeži.

Stává se často, že je budka prázdná?

Když jsou lidé hloupí a neumí se k tomu chovat. Taková teď byla na Praze 5, tak jsme si ji odvezli a přiděláme k ní dvířka, aby nám to lidi v noci nerozebírali na jiné účely, než bylo určeno. Většinou ale fungují, jak mají.

Hodláte „působení“ Knihobudek rozšířit?

Budky nyní předěláváme podle poptávek od firem či měst, které přestavbu Knihobudky financují a najdou pro ni ve spolupráci s námi vhodné místo, a budeme je nabízet dál. Pro příští rok plánujeme rozšíření o desítky, rádi bychom s novým týmem pořídili až čtyři za měsíc. Budky jsme už dělali od Ústí až po Třinec nebo Uherské Hradiště. Doufáme, že se brzy dostanou i do měst jako České Budějovice, Jihlava, Brno nebo i menších měst.

Podívejte se na knihovny, které vznikly ze starých telefonních budek: