Mají dohlížet na dodržování zákonů policisty, sami jsou ale ze stran neziskových organizací i vládních představitelů často kritizováni. Za údajně podivné praktiky, zametání vyšetřování pod koberec či politicky motivované akce. Řeč je o Generální inspekci bezpečnostních sborů, jejíž ředitel Ivan Bílek po tvrdé kritice za takzvanou Olomouckou kauzu složil post. O jeho křeslo se nyní budou ucházet vysocí představitelé právě z řad bezpečnostních sborů. Co vlastně ale pod Bílkem „podřízlo větev“ a za co byla inspekce pod jeho vedením kritizována?
Obušky, pěsti v žebrech a „kozy“ Romky. Co zlomilo vaz šéfovi GIBS?
1.(Ne)slavný případ Lessy
Asi nejznámější případ se začal odehrávat v roce 2012. Petr Lessy přišel tehdy o post policejního prezidenta, když ho Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) obvinila ze zneužití pravomoci úřední osoby a pomluvy. Ministr vnitra Jan Kubice, který s Lessym vedl dlouhou dobu spory, ho zbavil služebního poměru.
Obvinění se týkalo Lessyho výroků na adresu šéfa zlínské krajské policejní správy Bedřicha Koutného a jeho náměstka Jaroslava Vaňka v souvislosti s kauzou takzvaného Toflova gangu. Lessy na adresu Koutného a Vaňka uvedl, že jeden z obviněných údajných členů brněnského policejního gangu Rudolf Setvák zametal v minulosti jako pracovník inspekce oznámení na tehdejšího náměstka ředitele brněnské policie Vaňka. Koutný s Vaňkem se proti tomu ohradili a případem se začala zabývat inspekce. Nakonec byl Lessy očištěn.
Například podle spolku Šalamoun měla celá akce politický podtext a měla za cíl zbavit se Lessyho. Obula se do toho také tehdejší opozice - ČSSD, KSČM i Věci veřejné. Podle nich šlo o účelový krok a hrubý zásah vládních politiků do policejní práce.
Inspekce obvinění popřela. „Soud vždy ve všech případech přezkoumává postup vyšetřovatelů a v tomto případu bylo konstatováno, že řízení nebylo zatíženo žádnou procesní vadou, která by se projevila ve zkrácení práva na obhajobu či v procesně vadném postupu při provádění důkazů,“ reagovala mluvčí GIBS Radka Sandorová.
2.Příliš horlivý inspektor?
Podobně sporný případ se odehral v roce 2012. Inspektor GIBS Petr Netušil začal na jaře 2012 prověřovat vysoko postaveného Karla Kadlece – zástupce olomouckého krajského policejního ředitele. Ten měl podle tipu údajně vyvíjet nátlak na podřízené kvůli kauze, která zahrnovala koupi domu v Olomouci a podnikatele Ivana Kyselého (později zapojen v takzvané Olomoucké kauze), známého Ivana Langera.
Vyšetřování ale Netušil nedokončil, protože byl sám obviněn ze zneužití pravomocí – při vyšetřování prý úmyslně „uváděl nepravdivé informace“. Soud ho však osvobodil a nařídil inspekci, aby ho vzala zpět. Případ týkající se Kyselého byl předán kolegům do Hradce Králové, kde byl odložen.
3.Olomoucká kauza, co zlomila Bílkovi vaz
„Olomoucká kauza“ neboli akce s názvem Vidkun se týká podezřelých vazeb mezi podnikateli, policisty a politiky. V případu jde údajně o ovlivňování některých trestních kauz a únicích informací z trestních spisů, které negativně ovlivňovaly jejich úspěšné vyšetření.
Olomoucký šéf hospodářské kriminality Radek Petrůj i jeho nadřízený náměstek olomouckého policejního ředitele Karel Kadlec jsou podle ČTK obviněni ze zneužití pravomoci úřední osoby, policejní náměstek navíc z přijetí úplatku. Olomoucký hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD) čelí obvinění z podplácení a podnikatel Ivan Kyselý je podezřelý z účastenství na zneužití pravomoci úřední osoby.
Problém je v tom, že jak Kadlec, tak Kyselý jsou známí Langera. Ředitel Ivan Bílek přitom začal svou vysokou policejní kariéru jako náměstek policejního prezidenta v roce 2007 právě za éry Ivana Langera. A jako šéf GIBS byl minimálně politiky podezříván, že pořád „nějak pracuje pro Langera“. Když tak vyšlo najevo, že GIBS mohla zhatit vyšetřování Kadlece a Kyselého v roce 2012, důvěryhodnost Bílka klesla.
Nakonec byl donucen k opuštění svého postu. O jeho křeslo se budou nejprve ucházet vysocí představitelé bezpečnostních sborů. Když pozici nikdo nezíská, bude následovat výběrové řízení.
4.„Krvavý“ zásah proti squatterům na Miladě
Liga lidských práv je již několik let velkým kritikem GIBS a jejího rozhodování v řadě případů. Jeden takový se odehrál v roce 2012, kdy příznivci squattingu uspořádali vzpomínkovou a protestní akci v objektu bývalého squatu Milada. Policie je vyzvala, aby objekt opustili, což neuposlechli. Nakonec se strážci zákona beranidlem dostali dovnitř.
I když se údajně squateři nebránili odvedení, policisté prý vytvořili „bicí uličku“ a každou vyváděnou osobu čekalo kopání a bití pěstmi a obušky. Několik lidí bylo ošetřeno v nemocnici. Policisté pak údajně rozdupali hudební aparaturu a gramofonové desky.
Policejní videozáznam ze zásahu byl značně kusý, chybělo v něm právě vyvádění zpacifikovaných squatterů z vily. Policisté sami vinu popírali a tvrdili, že si lidé způsobili poranění sami na útěku.
V prosinci 2012 GIBS rozhodl, že provedeným šetřením nebyly zjištěny skutečnosti nasvědčující podezření z trestného činu, proto byl spis postoupen policii. Ta následně posoudila „stížnost“ jako „nedůvodnou“.
5.Sexuální obtěžování na služebně
O rok později v roce 2013 se odehrál údajně další případ, který Liga lidských práv zkritizovala. V něm šlo o stížnost mladé kosmetičky, která byla odvedena pod vlivem alkoholu policií na služebnu. Měla totiž konflikt s personálem v restauraci, kde slavila narozeniny.
Podle tvrzení ženy k ní byli policisté hrubí, nadávali jí kvůli barvě pleti, že je „cikánka, černá svině, kurva a podobně“. Policisté ji také údajně vyzvali, „ať jim ukáže kozy“. Podle lékařské zprávy měla po propuštění podlitinu na rtu a hematomy po těle.
Žena kvůli incidentu kontaktovala GIBS, nedočkala se ale prý žádné reakce. „V případech, kdy se lidé domáhají vyšetření podezření z policejního násilí, tedy z nelidského a ponižujícího zacházení, které je zakázáno mezinárodními úmluvami, nedochází k efektivnímu a nezávislému vyšetřování. Namísto toho je generální inspekce nečinná v kombinaci s přenecháváním případů jako ‚stížnosti' samotné policii, která nic nevyšetří. Neexistují objektivní kritéria, jak posuzovat, co je stížnost a co trestný čin, což umožňuje přístup ve stylu ‚co se nám hodí, to budeme vyšetřovat, co se nehodí, přehodíme na vnitřní kontrolu',“ uvedla nezisková organizace.
6.Příliš aktivní GIBS?
V roce 2014 přišla kritika od ministra vnitra Milana Chovance, a to z opačného úhlu. Podle něj se policisté bojí zasahovat na ulici kvůli příliš horlivé GIBS. „Když se bavím s policisty na služebnách, říkají, že se bojí zasahovat, protože za sebou mají inspekci, která místo aby řešila korupci policistů či úniky informací, řeší každý jejich zásah. Jsou případy, kdy policista zasáhl ve prospěch společnosti, ale strávil dva tři roky lítáním po soudech,“ vyjádřil se pro Hospodářské noviny.
Policie by prý měla být schopna řadu případů řešit sama a interně je prověřit. Její velitelé to ale prý raději vždy převedou na inspekci, aby měli jistotu.
7.Sledovat všude a vždy
V roce 2014 přinesly Lidové noviny informaci, že Generální inspekce bezpečnostních sborů řeší skandál s odposlechy vlastních lidí. Desítky zaměstnanců měly prý bez svého vědomí ve služebních telefonech několik měsíců nainstalovaný sledovací software. Pokud by instalaci nepovolil soud, šlo by přitom o porušení zákona.
Inspekce pochybení odmítla. „V předmětné záležitosti jsme obdrželi podnět a byla nařízena vnitřní kontrola,“ okomentovala mluvčí GIBS Radka Sandorová. Později Městské státní zastupitelství v Praze případ odložilo.
8.Balíček plný zbraní
Zajímavý nápad měla generální inspekce v roce 2014, když do vybraných věznic v Česku zaslala pro vězně desítku nebezpečných zásilek se zbraněmi včetně nožů nebo žiletek. Prý chtěla prověřit, jestli fungují kontroly tak, jak mají. Na případ upozornil portál Aktuálně.cz.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) to okomentoval tím, že posílání nožů do věznice možná není příliš dobrý nápad.
9.Kameraman měl prý smůlu
Ligu lidských práv pobouřilo jednání GIBS v případě 62letého kameramana, kterému měl policista údajně při natáčení demonstrace před Ministerstvem práce a sociálních věcí v roce 2013 dát silně pěstí do žeber a způsobit mu tak mnohočetné zlomeniny.
„Příslušníci 11. oddělení GIBS Petr Frýba a Pavel Vaniš případ kameramana bez provedení vyšetřování svévolně posoudili jako stížnost a postoupili jej orgánu vnitřní kontroly policie s tím, že nejde o trestný čin. Tento postup schválil státní zástupce Muravský,“ uvedla organizace.
GIBS veškerou kritiku od neziskové organizace odmítá se slovy: „Zmíněné skandály a kauzy jsou mediálními výtvory, vytrženými z kontextu a přetvořenými do účelových konstrukcí mající za cíl znevěrohodnit činnost orgánu činného v trestním řízení, jímž je Generální inspekce bezpečnostních sborů ve vztahu ke speciálním subjektům.“
- Související
Témata:
Cestou do pekel byla už cesta našich vlád pod vedením ODS 
To je mafie to by se měli přijet učit z Itálie