Čtvrtek 28. března 2024
Svátek slaví Soňa, zítra je Velký pátek / Taťána
Oblačno, déšť 14°C

Pátrání po zlatém pokladu nacistů u Konopiště: Němci tam měli zakopat 400 cihel bankovního zlata

Autor: František Prachař - 
12. dubna 2015
05:00

Dostala se mu do ruky mapka, která měla odhalit ukrytí další části nacistického zlata. Celkem 400 cihel bankovního zlata mělo být ukryto v oblasti kolem zámku Konopiště. Marijan H. se chtěl pustit do pátrání, a dokonce k němu i došlo. Za pomoci bagru. Jenže plánek nakonec stál tři lidské životy. Včetně toho Marijanova. Jak samotné pátrání dopadlo?

V roce 1962 se na konzulární oddělení velvyslanectví Československa v Londýně obrátil britský občan, Čech Marijan H. Zastesklo se mu po bývalé vlasti a byl se informovat na možnost buď návratu, nebo alespoň návštěvy.

Na konzulátu působil důstojník československé rozvědky, který si pana H. »vzal na starost«. Tipoval jeho možné využití ze zpravodajského hlediska, byl s ním na několika schůzkách. H. zřejmě pochopil, o co se jedná a že »na návštěvu« se s prázdnýma rukama nejezdí. Svazek Státní bezpečnosti, který se případu týká, popisuje, jak H. na jedné ze schůzek „… nabídl plánek k údajnému ukrytí zlatého pokladu v blízkosti Konopiště“.

Jak se dostal k plánku

Když Marijan vysvětloval, jak k němu přišel, řekl československému rozvědčíkovi, že po své emigraci pracoval jako představitel YMCA (křesťanská organizace, po válce pečovala zejména o uprchlíky – pozn. red.) v táboře pro běžence nedaleko Mnichova. Plánek mu přenechal – jako dárek za pomoc – jeden Polák, který krátce poté zemřel při záhadné autonehodě. Měl ho získat od generála SS, o kterého se staral v polském vězení, krátce předtím, než ho popravili.

 

Plánek zobrazoval skrýš poblíž rybníka zvaného Papírna, kde prý Němci krátce před koncem války zakopali asi 400 cihel bankovního zlata, uloupeného v různých zemích. H. se pokoušel sehnat společníky a poklad vyzvednout, ale nepodařilo se mu to, a tak odcestoval do Londýna, kde od té doby žil.

Reakce Prahy

Centrála rozvědky v Praze předala informace z Londýna tehdejší XIV. správě StB, která v té době – počátkem osmdesátých let – rozjela akci Úkryt. Hledala při ní německé skrýše, zřízené koncem války na našem území. Oblast kolem Konopiště byla za války výcvikovým prostorem pro tankové jednotky SS a na Konopišti se školili ženisté. České obyvatele Němci vyhnali a svědci neexistovali. Zvláštním rozkazem náměstka ministra vnitra byli do skupiny pátračů zařazeni specialisté z I. správy (rozvědka), XIV. správy (StB), a dokonce i Federální kriminální ústředny (FKÚ) a Veřejné bezpečnosti (VB). Posledně jmenovaní policisté měli ve skrytých autohlídkách monitorovat prostor a sledovat možný pohyb cizinců a západních diplomatů.

 

Začátek pátrání

Ještě před vlastním hledáním se důstojníci StB zaměřili na okresní archiv v Benešově. Tam plánek porovnali s mapou SS Truppenübungsplatz Böhmen. „Zjistilo se, že plánek kreslila osoba, která patrně v době okupace v prostoru nějaký čas žila. Plánek není přesný, ale vykazuje některé markanty okolí zámku Konopiště,“ uvádí svazek StB, který Blesk získal.

Následovalo pátrání v terénu se závěrem, že „… místo úschovy pokladu se nachází velmi pravděpodobně u rybníka Papírna u obce Jarkovice, vzdálené asi dva kilometry od zámku Konopiště“.

Další díl série Nacistické zlato: Čtěte Nedělní Blesk! Další díl série Nacistické zlato: Čtěte Nedělní Blesk! | Archiv Blesku

 

Důležitou etapou při hledání zlatého pokladu byly výpovědi generála SS Emila Kleina, kterého po válce naše orgány dopadly a který za okupace velel ženijní škole v Hradišťku u Štěchovic. „Podle jeho informací měl v březnu 1945 major SS Krüger vytvořit zvláštní oddíl zákopníků z tankové divize SS, dislokované na Benešovsku, a uložil nedaleko Konopiště asi dvě desítky beden neznámého obsahu.“

Jak hledání dopadlo

StB zahájila akci v místech, kde je dnes břeh rybníka Papírna, 21. března 1985. První výkop podle místa, označeného na plánku, prověřili minohledačkou Metex 4114, ale bez výsledku. Bagr, půjčený nedalekým zemědělským družstvem Nová Bystřice, z mokrého terénu málem nevyprostili. Ani druhý výkop nepřinesl štěstí.

Voda z rybníka, vzdáleného asi dva metry, se do něj hrnula takovou rychlostí, že ji ani dvě čerpadla nebyla schopna zvládnout. Proto byla celá akce předčasně ukončena. Závěrečná zpráva říká: „Akci je nutné dokončit s dokonalejší technikou, zejména čerpací. Je třeba soustředit se na prověření druhé lokality, která nebyla pro potíže v terénu zcela prozkoumána.“

Už k tomu nikdy nedošlo, a tak je možné, že nacistické zlato je stále tam, kam ho před koncem války Němci uložili. Je ale možné usuzovat, že pátrání po něm prokazatelně stálo nejméně tři lidské životy – generála SS, který byl původním majitelem plánku, neznámého Poláka, který ho předal Marijanovi H., a také i jeho samotného. Ještě než stačil navštívit svoji bývalou vlast, rozdrtil ho na předměstí Londýna nezjištěný náklaďák…

ruudazvostravy ( 12. dubna 2015 12:08 )

Jasnágo,to zlato vihrábly po sametovím třesku dýzydenti a neska z něj maj fšecki vidlážděný drštki.

deratizater ( 12. dubna 2015 09:16 )

Co neukradli fašisti to dokonali korupčníci v ČNB.Český zlatý poklad přestal skoro existovat v letech 1997 a 1998. Tehdy byl guvernérem České národní banky (ČN Josef Tošovský a pod jeho vedením poklad bankéři prodali do ciziny. Dodnes si nad tím někteří odborníci klepou na čelo, protože zlato se prodalo v době, kdy byla jeho cena na dlouhodobém minimu.

Zobrazit celou diskusi