Popravenou Hepnarovou znal od dětství: Na šibenici nepatřila!
Nebyla zločinec, ale nešťastná holka, která si nevěděla rady s vlastním životem. Měli ji zavřít do blázince, ale ne věšet! Tak mluví o Olze Hepnarové muž, který ji znal od dětství.
Hanušovi měli v Zábrodí na Náchodsku hospodářství a statek, statek prarodičů Olgy Hepnarové stál nedaleko. „Když jsme předělávali stáj a Hepnarův chlév byl prázdný, tak jsme tam měli půl roku náš dobytek. Jezdíval jsem tam krmit. Olze byly tehdy asi čtyři roky, chodila za mnou a docela jsme se spřátelili,“ vyprávěl Blesku Jaromír Hanuš.
Olga pobývala na statku prarodičů často. „Nebylo to jen o prázdninách. U babičky byla často a úplně na ní visela. Jako by si chtěla vynahradit nedostatek lásky a pochopení, kterého se jí zřejmě nedostávalo od rodičů, hlavně od otce,“ myslí si muž.
Hepnarová byla podle něj nešťastná holka, která nevěděla, jak naložit se svým životem. „Bylo jí asi dvanáct, když začala kouřit a fetovat. Údajně ji v tom měla podporovat i její matka, která jí zřejmě chtěla něco vynahradit,“ dodává pan Jaromír. O tom, co udělala, si myslí jediné: „Nebyla žádný zločinec, ale oběť svého nešťastného života. Olga měla skončit nadosmrti na psychiatrii a ne na šibenici.“
Hepnarová 10. července 1973 zmasakrovala na tramvajové zastávce nedaleko Strossmayerova náměstí v Praze dav lidí. Nasedla do nákladního auta a přesně ve 13:45 hodin se rozjela přímo do nich. Výsledkem bylo 8 mrtvých, šest těžce a šest lehce zraněných. Masová vražedkyně dostala trest smrti a 12. března 1975 ji kat oběsil ve věznici na pražské Pankráci.
Olga Hepnarová ve svém dětství nijak nevybočovala. Postupem času se u ní ale začaly projevovat psychické potíže, kvůli kterým ztrácela schopnost kontaktu s lidmi. V roce 1964 se pokusila otrávit léky, sebevražda jí však nevyšla. Poté se léčila v psychiatrické léčebně. V době dospívání bojovala se svou nejasnou sexualitou. Od 17 let měla sexuální styky s muži i ženami. Sama sebe označovala jako »sexuálního mrzáka«.
To je také pravda,ale v těch případech,kdy je to očividné a dokázané, Roubal, Stodolovi a další,by se to asi neminulo účinkem, zejména nízké tresty a především dlouhotrvající a věčně odkládané kauzy,kamuflované množstvím dalších kauz jenž podfinancovaní soudci nezvládají a více méně hřeší na svou v podstatě beztrestnost, nahrávají těm šmejdům,kteří i spoléhají na své "známé",známé známých, sem tam se tam vloudí i nějaká imunita a šustivé papírky mění své uživatele jedna radost a život jde dál a lidé jsou s takovým stavem stále více rozčarováni, ale není v tomto státě,ale i v jiných státech síla,která by to alespoň částečně postavila na nějakou únosnou rovinu.