Eva Jandová, vdova po zavražděném podnikateli: Pane prezidente dejte Kajínkovi milost! On mého manžela nezastřelil!
Je to naprosto mimořádná situace, která nemá v Česku obdoby. Ještě nikdy se nestalo, aby příbuzný oběti žádal o milost pro odsouzeného dvojnásobného vraha. Eva Jandová o to ale tento týden prezidenta Miloše Zemana (69) poprosila. Je přesvědčená, že Jiří Kajínek (53) jejího manžela nezastřelil.
„Ve vězení sedí nevinný člověk,“ říká rozhodně Eva Jandová, vdova po podnikateli Štefanu Jandovi (†26), který přišel o život 30. května 1993 na okraji Plzně společně se členem své ochranky Juliánem Pokošem (†25).
Jak může vědět, že nestřílel Kajínek?
„Nemám v ruce žádný jasný důkaz, ale těch sporných momentů je prostě v celém případu příliš. Myslím si, že v tom jsou namočení policisté,“ vysvětluje, proč se rozhodla požádat prezidenta Miloše Zemana o milost pro muže, který jí měl zastřelit manžela.
Hlavu státu tak čeká velmi komplikované rozhodování – udílení milostí dlouhodobě odmítá, na druhou stranu nad případem Jiřího Kajínka se už nejednou pozastavil a přimlouval se za obnovu procesu.
A právě to je další z cílů Evy Jandové.
„I když k činu došlo před 21 lety, chtěla bych případ znovu otevřít, abychom se dozvěděli úplně všechno. Chci se dopídit pravdy, ať to stojí, co to stojí,“ doufá vdova po zastřeleném podnikateli.
Co se tehdy stalo
Je neděle 30. května 1993, když v domě podnikatele Jandy zvoní telefon. Opět volá muž vystupující jako Lebeda a dožaduje se neodkladné schůzky.
Eva Jandová to manželovi rozmlouvá, těší se na večerní výlet do Mariánských Lázní, jenže její muž ji uklidňuje: „Neboj, za chvíli jsem zpátky.“ Dá ženě pusu a společně s dvěma členy své v ten čas neozbrojené ochranky – a diktafonem, na který si chce celé setkání nahrát – odjíždí do plzeňské části Bory.
Chce zjistit, kdo tajemný muž Lebeda je, proč ho tak nahání a kdo za ním stojí.
Jenže když přijede trojice mladých mužů na určené místo, dostává se pod palbu. Štefan Janda i Julián Pokoš umírají, druhý člen ochranky Vojtěch přežije a později jako pachatele označí Jiřího Kajínka.
Jeho svědectví ale bylo zpochybňováno, především kvůli tomu, že jakmile ukázal na Kajínka, policie se o něj jako mávnutím kouzelného proutku přestala zajímat, byť na něj měla spadeno.
Zabyl, taky dobrý, tý woe, vy jedete, čeština skřípe zubama.