Reportáž Blesku: Taxíkem na cestě smrti
Centrum Prahy, jedenáct hodin večer. Blesk vyrazil na stejné místo, kde si neznámý vrah nasedl do taxíku a nechal se odvézt na kraj města. Zde během noci dva taxikáře zastřelil. Jak se cítí jejich kolegové? Blesk s jedním z nich vyrazil na stejnou trasu, jakou jel minulý čtvrtek vrah.
BLESK: Kdyby vám někdo řekl v noci, že chce jet někam za Prahu mezi pole, nepřišlo by vám to podezřelé?
„Teď bych ho teda nenaložil.“
Když se teď bavíte s kolegy, je mezi vámi strach?
„Strach má asi každej. Jde o život.“
Máte nějaké zbraně? Nebo chráníte se nějak?
„Nemám nic. To vám stejně nepomůže, když řídíte, tak nic neuděláte stejně.“
Myslíte si, že jde o nějakého sériového vraha, který se zaměřuje na taxikáře?
„Myslím si hlavně, že je to magor. Když se vrací na stejné místo, jak přijel s tím druhým.“
Den po vraždě jste jezdil i vy. To už jste věděli, že byli dva taxikáři zavražděni?
„Teď nevím, jestli už jsme to věděli v pátek, nebo v sobotu. Vím, že byla nějaká fáma, že to byla nehoda, že byli nějak domlácení.“
Jak se cítíte, když jedete místy, kudy jel váš kolega se svým vrahem?
„Je to blbej pocit, že vůbec jedeme na to místo. Zabil tam dva kolegy.“
Teď jsme přímo tady…
„Cítím se pěkně hnusně. Nechci se tady bavit.“
Je to tu zastrčené, že?
„Je zvláštní, že sem takhle zajeli. Vůbec to nechápu.“
Vy byste sem zajel, kdybyste nevěděl, že se venku pohybuje vrah?
„Nevím. Asi ne. To je těžko říct.“
Podívejte v Bleskových zprávách se na exkluzivní reportáž z trasy smrti!
Přísné zákony ano, ale diktatura?