Máte doma fotoalba, dopisy, pohlednice, deníky vašich předků z dob protektorátu? Pošlete nám je!
Blesk.cz připravuje unikátní seriál Život za Hitlera, na kterém se můžete podílet i vy. Jak na to? Stačí poslat cokoli, co ve vaší rodině připomíná pohnutou dobu protektorátu. Rovněž vyzýváme každého, kdo může poskytnout zajímavé svědectví a vyprávět svůj životní příběh, aby nám napsal na tip@blesk.cz. nebo na adresu Komunardů 1584/42, 170 00, Praha 7.
Příběh odporu: Czajankova textilní továrna v Místku
Objekty bývalé Czajánkovy továrny byly postaveny v 19.století jako textilní závod, v blíže neurčené době byly budovy převzaty erárem a užívány jako kasárna, v 80.letech minulého století musely ustoupit nové výstavbě a byly zbořeny. Továrna a pozdější kasárna stávala v Místku na rohu dnešní Hlavní třídy a ulice 8.pěšího pluku. Jednalo by se celkem o prozaickou historii, neboť takových objektů bylo po celé republice desítky, možná stovky. Avšak Czajánkova kasárna se slavně zapsala do historie osudově tragických dnů března 1939, neboť právě zde se odehrál jediný branný odpor československé armády proti německé okupaci.
Dne 14.3.1939 v 17.30 hodin překročily německé jednotky nově stanovené a mnichovskou dohodou garantované hranice zbývající ČSR. Stalo se tak ještě předtím, než prezident Hácha vůbec začal jednat s Hitlerem a tudíž hlavní štáb československé armády ani nemohl vydat příslušné kapitulační rozkazy. Němci zřejmě spěchali, aby předešli obsazení zbývajícího ostravsko-karvinského revíru vojsky polského sanačního režimu. Už po 18.hodině 84.pěší pluk Wehrmachtu pod velením plk.Stoewera vtrhl do centra Místku, část pluku zajišťovala město a další část postupovala dál k Czajánkovým kasárnám. Stráž u brány složená ze svob.Přibyla a voj.Sagana zaregistrovala průjezd motocyklistů německého průzkumu, avšak v podvečerním šeru je považovala za četnickou hlídku.
Zanedlouho přijely nákladní i osobní automobily ze kterých začali sesedat uniformovaní němečtí vojáci. Důstojník vyzval stráž aby se vzdala, odpovědí mu však byla palba z pušek. V této době se v kasárnách nacházelo asi 250 vojáků 3.praporu 8.pěšího pluku "Slezského", zkušených a vycvičených vojáků však bylo málo, většinu mužstva tvořili nováčci, kteří teprve 1.3.1939 nastoupili základní službu. Armádu, podle názvu ještě československou, již začali opouštět slovenští příslušníci, takže většinu přítomných vojáků tvořili Češi a Moravané.
Obránci objektu disponovali pouze puškami a několika lehkými kulomety, také střeliva měli jen málo, pouze pro nejbližší ostré střelby. Jakmile asi v 18.15 hodin zazněly první výstřely, dozorčí důstojník por.Karel Martínek vyhlásil poplach a mužstvo se okamžitě chopilo svých zbraní. V kasárnách byl přítomen i velitel praporu pplk.Karel Štěpina, který se snažil spojit s velitelstvím pluku a sledoval boj ze své kanceláře. Přímého řízení obrany se ujal jeho zástupce a velitel 12.roty kpt.Karel Pavlík a jeho poddůstojníci četaři Štefek a Gola.
Němcům pomohla až těžká technika
První útok nepřítele byl rychle odražen, několik německých vojáků bylo zcela určitě zasaženo a vyřazeno z boje. Další útok na kasárna proto již byl podporován protitankovým dělem, obrněným autem a útočníci ozařovali bojiště silným světlometem, přesto Němci nebyli úspěšní a pokaždé museli ustoupit. Přibližně v 18.45 hodin se od kanceláře velitele praporu ozvalo troubení "zastavit palbu!", neboť se pplk.Štěpinovi podařilo navázat spojení s velitelem pluku plk.Eliášem, od kterého dostal rozkaz kapitulovat.
Vojáci stejně v té době již neměli téměř čím střílet, skromné zásoby munice byly u konce. Na rozkaz pplk.Štěpiny vyšel ven por.Martínek s bílým praporem a němečtí vojáci posléze kasárna obsadili. Obránci museli naházet své zbraně na hromadu na dvoře kasáren a byli v trojstupech vyvedeni k místeckému náměstí k pomníku padlých, kde byli drženi asi 4 hodiny. Žádné další represálie vůči zajatcům Němci kupodivu neprovedli, všichni byli propuštěni.
Československá armáda, respektive její česká část, byla odzbrojena, ale její rozpouštění a likvidace trvala do června 1939. V průběhu boje v Místku měla česká strana 2 lehce zraněné, německé ztráty nejsou známy, hovoří se o 6-18 padlých a řadě zraněných, jisté však je, že Němci skutečně mrtvé měli.
Odpor je určitě zaskočil, z dobových fotografií je zřejmé, že s bojem nepočítali, veškeré síly nasazené k obsazení zbytků Čech a Moravy byly motorizované jednotky pěchoty, často však doplněné hipickými a hipomobilními oddíly, obrněné techniky bylo poměrně málo a jen lehká.
Zdroj: www.zanikleobce.cz
asi tak nějak! 
kajenka...přesně tak.