Příběhy nezaměstnaných: Číšník Martin (31): Jím jen chleba a rohlíky!
Nezaměstnaný Martin Stolarik (31) je vyučený číšník. Chvíli podnikal na živnostenský list, teď nemá žádný příjem ani bydlení. Zato má dluh. Ví, že pokud nesežene práci a nezačne splácet, skončí na ulici.
„Dělal jsem v truhlárně a pak stavebního dělníka. Když jsem měl práci, vydělal jsem si i přes 10 tisíc čistého. Jsem už ale rok nezaměstnaný,“ posteskl si Martin. S rodiči se nepohodl a ztratil střechu nad hlavou. „Teď bydlím u kamaráda. Neplatím mu nic. Nemám z čeho. Sbírám papír, vozím věci do sběrny. Abych měl na jídlo a pití. Cigarety jsem si už dávno přestal kupovat,“ poznamenal Stolarik.
K jídlu má jen to nejnutnější. Rohlíky, chleba, pití. Uvědomuje si, že když nezačne co nejdříve pracovat a splácet dluh v řádech desetitisíců, čeká ho život na ulici. „Sháním jakoukoliv práci s bydlením, abych se mohl postavit na vlastní nohy. Počítám s tím, že ze začátku budu vydělávat jen na dluhy a úroky. Jinak se už nikdy ze srabu nevyhrabu. Já ale na žádnou pořádnou práci nemůžu narazit,“ řekl Stolarik.
Páni redaktoři, přestaňte nás živit těmi nesmysly, už nemohu číst, jak hledají práci prodavačky, číšníci, servírky a kadeřnice, těchto míst je plno a mimo těch kadeřnic se to dá sehnat mnohde i s ubytováním. Přece nemůžete takovéto lidi dávat za příklad, abychom je litovali, většinou jsou to lenoši nebo tací, kteří by chtěli vydělávat nad průměr ostatních. Pište o skutečných problémech a ne toto.