Pražské metro: historie i budoucnost
Zatímco nové tramvajové trasy se v hlavním městě neplánují, pražské metro zřejmě čeká slibná budoucnost. Můžeme se dokonce těšit i na novou trasu.
Tramvajové trasy už více vozů nepoberou a zvláště na některých tramvajových 'uzlech' je již nyní provoz tak hustý, že tam tramvaje ve špičce často projíždějí těsně za sebou a takřka krokem. Místo nových tramvajových linek se pražský dopravní podnik snaží přijít s alternativami, které by problém hromadné dopravy v Praze vyřešily.
Mnoho, zejména okrajových částí rychle se rozšiřující metropole je nyní odkázáno pouze na dopravu autobusovou. Té by v budoucnosti mělo výrazně ulehčit plánované rozšíření metra. Chystají se nejen nové stanice, ale dokonce i celá nová trasa. Jediné, co nyní stojí v cestě velkorysým plánům dopravců a architektů, je nedostatek peněz, potřebných na výstavbu.
HISTORIE A SOUČASNOST METRA
První metro světa
První trasa metra na světě byla uvedena do provozu v roce 1870 a vedla pouze pod řekou Temží. Do otevřeného vagonu se vešlo pouhých 12 cestujících. První trasa, která se vzdáleně podobala metru, jak ho známe dnes, byla otevřena mezi Stockwellem a Londýnem v roce 1890. Vozy byly bez oken, názvy stanic vyvolával hlídač stojící na konci vagonu a jízda byla velice hlučná. Tehdejší metro si v Londýně vysloužilo přezdívku "cela v blázinci".
Počátky metra v Praze
První plány na vybudování systému metra v Praze pocházejí již z roku 1898 (trasy Karlín - Podolí a Malá Strana - Vinohrady), ale pražská radnice je tehdy nepodpořila. Výstavba pražského metra přišla znovu na přetřes v roce 1926 a 1931. Těsně před válkou bylo zahájeno budování trasy A, které bylo ale již v roce 1941 ukončeno kvůli válce.
Znovu se začala výstavba metra v Praze plánovat až v šedesátých letech. Mělo jednak odlehčit přeplněným tramvajím, jednak mělo zajistit dopravu přes Nusle směrem k nově vzniklému Jižnímu městu. Zahájená výstavba 'podzemní tramvaje' z Hlavního nádraží na Pankrác byla na popud sovětských poradců změněna na výstavbu větších tunelů určených pro vlaky. Příznačné pro dobu socialismu bylo, že plánované vozy české výroby byly nakonec nahrazeny vozy ruskými, již v té době zastaralými. Kvůli jejich vyšší hmotnosti bylo nutné dodatečně zpevňovat již vystavěný Nuselský most.
První úsek pražského metra byl otevřen 9. května 1974 a jednalo se, trochu překvapivě, o trasu nazvanou "C". Akce se stala manifestací "vzkvétající socialistické společnosti" a osobně se jí zúčastnil i generální tajemník KSČ Gustav Husák. Roku 1978 byl zprovozněn první úsek linky A a stanice Muzeum se stala první stanicí přestupní a v roce 1985 byl uveden do provozu první úsek trasy B, který vedl ze stanice Sokolovská (dnešní Florenc) do stanice Smíchovské nádraží.
Pražské metro po pádu komunismu
Zatímco v době komunismu se pražské metro rychle rozšiřovalo, po roce 1989 se s koncem socialistického centrálního plánování tempo výstavby značně zpomalilo. Komunisté považovali výstavbu metra za politickou otázku, po jejich pádu se ale občas na masivnější rozvoj metra nedostávalo financí.
Prvním krokem po roce 1989 byla změna názvů stanic, často se nesoucích ve stylu komunistické propagandy (například Gottwaldova, Moskevská, Kosmonautů, Družby, Fučíkova a podobně).
V roce 1990 byla dokončena trasa Florenc - Českomoravská, a čtyři roky poté už se cestující mohli svézt na nově otevřeném úseku Smíchovské nádraží - Zličín. Prodloužení trasy B mezi stanicemi Českomoravská - Černý Most bylo uvedeno do provozu v roce 1998.
V srpnu 2002 postihla pražské metro katastrofa. Při povodni selhala protipovodňová ochrana metra a mnoho stanic bylo zaplaveno. Nejhorší situace byla na trase B, kde byly některé stanice mimo provoz až do jara roku 2003. Likvidace následků povodní v pražském metru tehdy přesáhla 6,96 miliard korun.
V roce 2004 byly na trase C otevřeny stanice Kobylisy a Ládví, částečně pokrývající sever Prahy, o dva roky později se mohli cestující na trase A svézt až do stanice Depo Hostivař. A konečně letos, v roce 2008 došlo ke slavnostnímu otevření dalších tří severních stanic na trase C - Střížkova, Proseku a Letňan. Značně se tak odlehčilo dopravě autobusové, která dosud dopravu na sever Prahy zajišťovala.
BUDOUCNOST METRA V PRAZE
V příštích letech je naplánována rozsáhlé rozšíření systému metra v Praze.
Prodloužení trasy A
Trasa metra A by se měla ze své současné konečné Dejvická rozšířit přes Červený Vrch, Veleslavín, Petřiny, Motol, Bílou Horu, Dědinu a Dlouhou Míli až k letišti Ruzyně. Na druhé straně by mělo být "Áčko" prodlouženo přes Zahradní město až do stanic Depo Hostivař a Nádraží Hostivař.
Dokončení prvního úseku této trasy mezi stanicemi Dejvická - Motol je naplánováno v letech 2014 - 2018, druhý, vedoucí z Motola do Ruzyně by měl být hotov mezi roky 2019 a 2023.
Zavedení metra do Ruzyně velice odlehčí jak tramvajím, které nyní jezdí na Petřiny a Bílou Horu, tak frekventovaným autobusovým linkám jezdícím do Motola, Dědiny a Ruzyně. Doprava cestujících by měla být také znatelně rychlejší.
Trasa D
Výstavba čtvrté trasy pražského metra se plánovala už v osmdesátých letech minulého století a její umístění se od té doby prakticky nezměnilo. Měla by vést z Písnic přes Libuš, Nové Dvory, Zálesí, Nádraží Krč, Olbrachtova, Pankrác (přestup na linku C), Náměstí bratří Synků, Náměstí Míru (přestup na linku A), Hlavní nádraží (přestup na linku C), Prokopovo náměstí a Basilejské náměstí.
Na většinu z těchto míst, mimo úsek Pankrác - Hlavní nádraží, jezdí v současné době pouze autobusy. Cesta z Písnice (Praha 4) na Basilejské náměstí (Praha 3) trvá nyní 55 minut a zahrnuje dva přestupy.
Podle optimistických odhadů by měla být nová trasa uvedena do provozu do roku 1917. To, jak rychle bude výstavba nové trasy probíhat, závisí ale opět především na financích. 90% nákladů na výstavbu metra hradí město, pro jehož rozpočet to znamená enormní zátěž.
Velkorysé plány
Plánů na výstavbu nových stanic a tras existuje mnoho a s předpokládaným růstem města Prahy bude pravděpodobně růst i pražské metro. Nejvíce futuristické schéma tras pražského metra sahá až do let 2100 až 2120. V té době by už mělo být v provozu i metro A2, D2, E a E1, F, F1, F2, G a podzemní dráha by již měla pokrývat i tak odlehlá místa jako Zbraslav, Suchdol, Uhříněves a Řepy. Naše vnoučata se rozhodně mají na co těšit.
