Hudbou proti neplodnosti?

Podle dochovaných papyrových svitků totiž vyplývá, že hudbou se léčila především neplodnost žen a duševní nemoci. Zmínku o léčivých účincích hudby můžeme nalézt také v Bibli, podle níž dostal harfeník krále Saula z deprese.

Hudbou proti stresu

Hudba dokáže ovlivnit náš srdeční rytmus, krevní tlak, nebo dýchání. Dobře volená hudba může člověka zbavit do jisté míry obav, nervozity, strachu a úzkosti. Pokud jde o muzikoterapii, lékař nejprve pacienta důkladně vyšetří a dle toho zvolí celou řadu skladeb, které mají pacientovi prospět. Lékaři sázejí na skladby z barokního a klasického období. Některým lidem ale spíše vyhovuje romantismus – hudba plná citu a energie.

Hudba a emoce

Hudba působí na naše emoce. Určité zvuky dokážou v našem těle vyvolat zvýšenou tvorbu "hormonu štěstí". Hudba posiluje imunitní systém, redukuje stavy úzkosti, povzbuzuje sebevědomí, pomáhá při bolestech hlavy. Je nejjednodušším lékem proti stresu.

Hudba a inteligence

Ještě nedávno se tradovalo, že hra na hudební nástroj příznivě ovlivňuje inteligenci především u dětí. Nebylo to však vědecky ověřeno.

Klavír. Dopřejte svým dětem hru na nástroj. Určitě se Vám to vyplatí. | Archiv

V současné době však již existují vědecky stanovené výsledky, že děti, které se od nejútlejšího věku intenzivně zabývaly hudbou - zvláště hrou na klávesové nástroje - jsou jednoznačně inteligentnější než děti, které tuto šanci neměly. Hra na nástroj by měla rozvíjet především matematické myšlení.

Hudbou proti bolesti

Hudba pomáhá lépe snášet bolest v ordinaci u zubaře. Některé porodnice pouštějí rodičkám vhodné melodie i na porodním sále.

Hudba a miminko

Muzikoterapie se využívá před narozením, ale i po narození dítěte. Lékaři se domnívají, že hudba je skvělým nástrojem, který dokáže děti udržet zdravé a uvolněné poté, co zažijí trauma při příchodu na svět.

To, že hudba má blahodárné účinky ví samozřejmě houslový virtuos Pavel Šporcl i naše nejvýznamnější klarinetistka, tzv. "Miss klarinet" Ludmila Peterková, která je matkou dvou dcer, Zuzanky (7) a Evy (4).

Co poslouchaly děti Ludmily Peterkové

Ludmila Peterková oběma hrála, když byly ještě v bříšku. Klarinetistka hrála první dceři asi do osmého měsíce těhotenství pořád Mozarta. Zuzanka ho také potom bezpečně poznala, už když jí byl asi rok. Té druhé hrála Ludmila Peteková až do porodu, i když ke konci raději jen doma.

Dnes mají holky rády hudbu taneční a veselou. Ta je okamžitě rozhýbe. Ovšem klasiku vnímají spíše jako nepřítele, kvůli kterému maminka pořád cvičí.

Violeta, dcera Pavla Šporcla, miluje Mozarta

Pavel Šporcl má dceru Violetu, které se v bříšku moc líbil Mozart. Pavel Šporcl se chlubí tím, že když hraje, tak ho Violeta se zájmem poslouchá.

Pavel Šporcl | Vítězslav Duspiva

Hudbou proti nemoci

Hudba je součástí rehabilitace lidí, kteří prodělali mozkovou mrtvici. Podle nejnovějších studií dokáže dokonce zpomalit postup Alzheimerovy nemoci.

Mozartova Sonáta D dur pomáhá epileptikům

U mnoha pacientů lékaři pozorovali, že hudba dokáže vyvolat i dávno zasuté vzpomínky, a uvažuje se o léčení epileptiků poslechem Mozartovy hudby. Britský vědec John Jenkins prokázal, že Mozartova Sonáta pro dva klavíry D dur má vliv na aktivitu mozku. To se projeví na měření elektroencefalografem (EEG). U dvaceti tří z dvaceti devíti epileptických pacientů, kteří tuto sonátu poslouchali, se snížila frekvence a intenzita epileptických záchvatů. Je to způsobeno vlivem širokých a opakujících se vln v této sonátě.
Příznivý vliv údajně mají i jiné Mozartovy skladby a také Bachova hudba.

Smutnou slonici vyléčil Mozart

Nejen lidé se musí vyrovnávat se strastmi života. Ani pro zvířata není lehké, když přijdou o milovanou bytost. V roce 2007 propadla žalu slonice Suma ze záhřebské zoologické zahrady, když zahynula její přítelkyně, se kterou se do té doby dělila o stáj. Velkou ztrátu velmi prožívala. Dokonce odmítala jídlo a nedotkla se ani dobrůtek, po kterých by se za jiných okolností s chutí vrhla. Ošetřovatelé si nevěděli rady, a tak se rozhodli vyzkoušet muzikoterapii. A hudba jakoby zázrakem pomohla.

I sloni umí truchlit. | Archív

Do sluchátek pustili slonici Sumě Mozarta. Po chvíli se Suma zklidnila a začala dokonce i jíst. Geniální hudba rodáka ze Salcburku přinesla své ovoce. Povzbuzujícímu náboji skladeb neodolala ani slonice.

Krávy dojí více mléka

Kdo by neznal slavnou komedii Zdeňka Trošky Slunce, seno, jahody! Určitě se každému hned vybaví scéna, ve které krávy dojí více mléka, protože je jim do sluchátek pouštěna hudba, která se jim líbí.

Pusťte jim Mozarta a budou dojit o sto šest. | Archiv

Nejde však jen o fikci. V reálu si tento experiment vyzkoušel španělský farmář Hans-Pieter Sieber. Ten vsadil na osvědčeného Mozarta. A výsledek? Krávy skutečně dojí mnohem víc než bez hudby.