Bohumil Hrabal: Záhada smrti nevyřešena!

Od tragického odchodu českého pábitele uplyne zítra pět let.
Pět let uplyne od chvíle, kdy se na onen svět odebral legendární český spisovatel Bohumil Hrabal (+83). Stejně jako celý »pábitelův« život, ani jeho smrt nebyla obyčejná.
Jen on sám věděl, zda 3. února 1997 vypadl z okna v pátém patře ortopedického oddělení pražské nemocnice Na Bulovce dobrovolně, nešťastnou náhodou, nebo zda mu někdo k odchodu na literární nebe předčasně pomohl. "Pana Hrabala svět nebavil. Když jsme se s ním loučili naposledy, řekl nám jen »sbohem«," shodovali se tehdy jeho přátelé z pivnice U Zlatého tygra a přikláněli se k verzi o sebevraždě. Přesto v Hrabalově nemocničním pokoji jeho poslední literární dílo - dopis na rozloučenou - chybělo.
Hrabalovu smrt oznámili pracovníci nemocnice 3. února přesně ve 14 hodin a 10 minut. O tom, co jí bezprostředně předcházelo, se mohou jen dohadovat. Jisté je jen jediné - shodou náhod to bylo tehdy poprvé za celý několikaměsíční Hrabalův pobyt v nemocnici, kdy byl spisovatel na pokoji delší dobu sám. Podle všeho si k oknu přisunul židli, vylezl na ni a potom na stůl. Otevřel okno a jako již několikrát chtěl nakrmit ptáčky. Onoho osudného dne s největší pravděpodobností ztratil rovnováhu a zřítil se přímo na betonový chodník. Smrt nastala okamžitě.
"Pokud by panu Hrabalovi chtěl někdo k smrti pomoci, měl k tomu ten den ideální příležitost. Na druhé straně ovšem šetření neprokázalo nic, co by verzi o vraždě potvrzovalo. Neprokázala se ovšem ani sebevražda. Zřejmě šlo o nešťastnou náhodu," řekl Blesku policista, který se tehdy na vyšetřování nešťastné události podílel. Jeho slova potvrdil i tehdejší primář ortopedie na Bulovce Pavel Dungl. "Bylo v něm tolik optimismu a života jako v nikom z nás," vzpomínal na svého pacienta a přítele primář.
Zda odešel autor Ostře sledovaných vlaků, Postřižin, Skřivánků na niti, Něžného barbara či úžasného Krasosmutnění ze světa opravdu jen nešťastnou náhodou, se už zřejmě nikdy nedovíme. Možná to bylo jen poslední z jeho »pábení«.