7°C
Chcete doma masožravku? Jak na to...
O choutkách masožravek vědí své v liberecké botanické zahradě, přijďte i vy "na chuť" těmto rostlinám
Fint, jak si obohatit jídelníček, vymyslely hned několik. Tváří se třeba jako cukrárna, kde se zdarma podává sladký nektar a pak topí, svírají do kleští nebo prostě připraví nepřehledný labyrint, ze kterého se návštěva už nedostane. O některé z nich můžete pečovat i doma. Ty nejkrásnější ale dají zabrat i zkušeným pěstitelům. O choutkách masožravek vědí své v liberecké botanické zahradě, kde dokonce mají i českou patentovanou masožravku Kateřinu.
Co asi o masožravkách nevíte Rostou na všech světadílech mimo Antarktidy Lákají živočichy na vůni, pachy, sladké, lesklé sekrety, tvarem, barvou, ale i krátkovlnným UV zářením Pasti: lepkavý list, láčky - svislé trubice, sklapávací čelisti, ve vodě - nasávací podtlakové měchýřky Nejpohyblivější je čelist mucholapky podivné Nejrychlejší je podvodní lapací měchýřek bublinatky -zavře se během šedesátiny vteřiny Je známo kolem 300 druhů Heliamfory se dožijí až několik stovek let V Evropě jsou od roku 1479 známé tučnice
Které masožravky pěstovat doma. Co potřebují? Začátečníci Špirlice, Rosnatka: slunce, stále mokrou rašelinu, nesmí se hnojit Pokročilí Tučnice z Mexika: rašelinu doplněnou ztvrdlou sádrou nebo vápnitým slínem, dodržování rozdílného vlhkostního režimu v létě a v zimě - chlad kolem 15 °C. Láčkovky: pěstujte teplomilné druhy z nížin, v pokojovém skleníčku s vysokou a stálou vzdušnou vlhkostí Bublinatky: pěstujte mokřadní ve stále zamokřené půdě složené z rašeliny a bílého křemenného písku Láčkovice australská: rašelina, mírně vyšší vzdušnou vlhkost než panuje v bytech, a proto se k pěstování hodí větraná vitrínka. Pozor na přehřívání během léta, neboť láčkovice pochází z přímořského klimatu.
Pár rad pro začátečníky 1. Vybavit se literaturou a začínat s určitými znalostmi. 2. Nakupovat rostliny pouze od března do srpna, jinak se neaklimatizují. 3. Posoudit podmínky zamýšleného stanoviště, podle toho volit sortiment, neočekávat, že by se rostliny přizpůsobily nesprávným podmínkám.
Mucholapka podivná Když ji na vnitřní straně listů, které lákají hmyz na sladký nektar, dvakrát polechtáte v rozmezí 20 vteřin, sklapne čelisti.Takto podvedená mucholapka se rozevře po třech hodinách. Pokud je ovšem uvnitř kořist, past se otevře až po dvou dnech. Mucholapka pochází z jihovýchodu USA a lze ji pěstovat v bytě. Potřebuje slunce a jako substrát kvalitní rašelinu, stále nasycenou měkkou nebo destilovanou vodou. Špirlice žlutá - měděná forma Doma na parapetu vám může dělat parádu tato kolem 70 cm vysoká masožravka. Pochází z jihovýchodu USA. Hmyz láká na sladký nektar. Když se muška, ale třeba i vosa dostane dovnitř láčky, je na ni připraveno několik "vychytávek". Láčka je vlastně list, květ jen napodobuje. Někde povrch vevnitř klouže, jinde je pokryt voskovitým pudrem. Zmatený hmyz se snaží vyletět a narazí o vrchní víčko. U některých druhů ho i prosvítající okénka ve stěnách trubice. Trávení oběti enzymy trvá pár hodin. Špirlice si s chutí dá i kousek masa, třeba kuřecího. Pozor! Nesmí se překrmit! Jinak by shnila. Heliamfora pěkná Z těžko přístupných venezuelských hor pochází masožravka pro "pokročilé". Musí být ve speciálním klimatronu (ten se stará o vše od teploty po délku dne), kde je stále 15 stupňů a osvětlení se zvýšeným UV zářením napodobuje horské slunce. Do zvonu naprší voda a hmyz přilákaný sladkým nektarem a výraznou barvou pasti se v ní utopí. Štětinky na vnitřní straně, rostoucí směrem dolů, zabrání, aby se nebožák vydrápal ven. Jeho rozložení zajistí bakterie. Láčkovky Na šváby a větší hmyz mají posvíceno láčkovky. Podle velikosti mohou mít konvice v sobě až 2,5 litru slizké trávicí tekutiny. V jejich ubikaci je teplo a hlavně vlhko, pocházejí totiž z tropických deštných lesů. Potřebují provzdušněnou půdu bohatou na humus. Špirlice Kateřina V liberecké zahradě vypěstovali po patnácti letech "křížence" s krásně rudou láčkou. Je patentován v USA a jmenuje se podle liberecké zahradnice - Kateřina. Rosnatka dvojitá Pro začátečníky je tato masožravka původem z Austrálie. Na listech mají rosnatky různě uspořádaná chapadélka - tentakule, produkující trávicí enzymy a lepkavou hmotu. Během hodiny je přikloní k oběti. Tučnice sádrovcová Jedině ve vápenaté půdě bude prospívat tato masožravka z Mexika. Dále musíte vědět, že v létě se hodně zalévá a je masožravá, a že v zimě je sukulentem, který se jen mlží na listy.
