Co máme navíc?
Člověk už se vyvíjí po tisíce a tisíce let, některé části lidského těla se tak postupem času staly nepotřebnými. Tady jsou ony "zbytečnosti"
Jsme lidé nové doby, nebo jen kulturní pralidé? Co všechno se za několik tisíc let změnilo v našem organismu? Uměli jsme stříhat ušima, lézt po větvích a vystopovat kořist podle pachu. Dnes to umí už jen málokdo, protože to není potřeba. Co všechno v sobě nosíme, aniž nám to je k užitku? Tady je seznam podle amerických vědců!
Zuby moudrosti Naši předci museli žvýkat o sto šest. Aby rozdrtili všechny ty kořínky a bylinky, potřebovali speciální zuby "rozmělňovače", které jsou dnes přežitkem. Potrava je měkčí a následkem toho se zmenšily i čelisti. Počet zubů ale zůstal stejný. Zuby moudrosti nám dělají jen potíže a zdravé je má jen 5 % populace. Třetí oční víčko Malý kožní záhyb v očním koutku? Ten nám zbyl po společných předcích savců a ptáků. Podívejte se do oka psovi nebo kočce. V koutku mají "mžurku", blanitý útvar, který chrání oko proti nečistotám. Jamky v nosní přepážce Před několika lety objevili vědci pod čichovou sliznicí nosu smyslový orgán, určený snad výhradně pro přijímání feromonů - chemických signálních látek ovlivňujících chování živočichů. Po dnes již skoro zaniklém orgánu zůstaly dvě malé jamky v nosní přepážce. Darwinův bod Malou kožní vrásku na horní části ucha má jen málo lidí. Dříve posilovala schopnost člověka slyšet kořist či možného útočníka. Husí kůže Ačkoliv lidé přišli o většinu srsti, naše svaly pořád reagují na výkyvy teplot nebo podráždění. Malé svaly u kořenů chlupů se začnou stahovat a vytvoří se hrbolek. Zvířata se takto snaží v případě ohrožení zapůsobit na nepřítele a zastrašit ho. Pomocí chlupů v pozoru zvířata navíc regulují tělesnou teplotu. "Hmatové" chlupy Tyto chlupy u některých savců fungují jako »detektor« při kontaktu s okolím. Jsou to silné, tvrdé a poměrně dlouhé jednotlivě vyrůstající chlupy, které se objevují převážně u mužů po čtyřicátém roce. V dnešní době jsou však přežitkem. Slepé střevo "Jsou známy spíše nemoci a komplikace s ním spojené než jeho význam pro lidské tělo," tvrdili už slavní lékaři historie. Je nejčastěji uloženo v pravém podbřišku a pro trávicí činnost střeva nemá žádný praktický význam. Vnější svaly na uších Umíte stříhat ušima? Ne? Málo posilujete tři "ušní hýbače". Právě s jejich pomocí mohli i lidé dříve pohybovat ušima, aniž by měnili polohu hlavy. Dodnes u malého procenta lidí tato nadbytečná schopnost zůstala. Sval plantaris Tento sval na chodidle pomáhá primátům uchopit předmět nohou. U 9 % lidí však už vyvinutý není. Není totiž potřeba. Sval u klíční kosti Někteří lidé mají dva, jiní jeden, většinou však žádný. Sval vede od klíční kosti k prvnímu žebru a funguje pouze, když se pohybujeme po čtyřech. Dlaňový sval Aby se dobře a rychle šplhalo ve větvích, tak na to byl potřeba dlouhý a tenký sval, který vede od podpaží až do dlaně. "Šplhacím" svalem se ještě dnes může pochlubit asi 90 % lidí. Pyramidový sval Má tvar trojúhelníku, spojuje pánevní oblouk s břichem a nachází se na kosti stydké. Dnes chybí každému pátému z nás. Malíček na nohou Opice potřebují všechny prsty k tomu, aby mohly šplhat po stromech. Lidé se postavili na dvě, a tak by si s největší pravděpodobností vystačili i bez nejmenšího prstu na noze. Zatím ho ale všichni máme. Krční žebra Jde o pozůstatek z dob plazů. Často způsobuje problémy nervům a cévám. Obtěžuje život asi deseti procentům lidí. 13. žebro Šimpanzi a gorily mají speciální žebra navíc. Třinácté žebro se objevuje u osmi procent lidí. Kostrč Tento zkřivený obratel není nic jiného než zbytek ocasu, pozůstatek evoluce. Mužská děloha Přebytečná tkáň nevyvinutého ženského orgánu visí mužům na prostatě. Chámovody u žen V blízkosti vaječníků se nacházejí nefunkční dráhy, které začínají i končí v tkáni, aniž by měly jakékoliv opodstatnění. Mužské prsní bradavky V tomto případě je to sporné. Zdálo by se, že prsní bradavky jsou u mužů nedůležité, ale přes nefunkčnost jejich prsní žlázy je i u mužů zachována potenciální schopnost vytvářet mléko. Je to tím, a výzkumy to potvrdily, že základní struktura těla i mozku lidského plodu je ženská.
