Neděle 20. září 2020
Svátek slaví Oleg, zítra Matouš
Polojasno 22°C

Tažní ptáci se vracejí! Nesou zabijáka H5N1?

 (Autor: David Malík)
22. února 2006
15:00

První tažní ptáci se již vracejí! Odborníci ale tvrdí, že se jich bát nemusíme. Zdrojem nákazy je podle nich drůbež

Lidem v Česku zatrnulo. Jaro se i přes rozmary počasí blíží, první tažní ptáci se už vrátili. Přinesou sem obávaný virus H5N1? Patrně ano. Odborníci přesto ujišťují: Volně žijících ptáků se rozhodně nemusíme bát! Ve světě není znám ani jediný případ, kdy by se člověk od divokého ptáka nakazil. Vždycky byla zdrojem domácí drůbež. Jakou jsou tažní ptáci hrozbou? Téměř nulovou! "Zpěvných ptáků se lidé vůbec bát nemusejí. U nich nebyla zatím nikde prokázána nákaza virem H5N1," zdůraznil ornitolog Lukáš Viktora. Nemoc mívají hlavně vodní ptáci, kteří se vyskytují jinde než pěvci a nepřijdou spolu do styku. "I někteří vodní ptáci jsou patrně na H5N1 málo vnímaví. Nemoc se mimo jiné neprojevila u čápů," upřesnil ornitolog. Opatření jsou podle něj u nás tak přísná, že by případná nákaza byla včas zjištěna. "Možnost nákazy normálně se chovajícího člověka od divokých ptáků je stejná jako možnost chytit ptačí chřipku při konzumaci španělských ptáčků v našich restauracích," dodávají ornitologové s nadsázkou. Při dodržování bezpečnostních podmínek nehrozí nemoc ani lidem, kteří jsou ve styku s drůbeží. Za jakých okolností onemocněly děti v Turecku? Hrály si s hlavami zabitých nemocných slepic! Životem zaplatili i lidé, kteří manipulovali s drůbeží bez nejmenších bezpečnostních opatření, žili v trusem zamořených místnostech nebo jedli nedovařené drůbeží maso. Západně od Turecka se H5N1 u člověka nepotvrdil.


Vir H5N1 šíří člověk Je to šok! Za rozšíření ptačí chřipky po světě může člověk! Vědci zjistili, že ohniska výskytu vražedné choroby se neshodují s cestami tažných ptáků. Naopak! Vyskytují se blízko dopravních tepen, po kterých lidé převážejí domácí drůbež. Od domácích chovů se ale divoce žijící ptáci už nakazili. Podle veterinářů nakažení ptáci nejsou schopni letu na větší vzdálenosti. Jak se ale nemoc dostala mezi divoké ptactvo na různá místa i v Evropě? Jedna verze uvádí: K nákaze mohlo dojít přímo v místě. Nemoc se našla u vodních ptáků, kteří žili blízko lidských obydlí a přišli do styku s domácími chovy vodní drůbeže! Ty možná v sobě skrývají nákazu. Není vyloučeno, že někteří jedinci byli dovezeni z míst, kde už nemoc byla. Divocí ptáci zřejmě chorobu přenášejí jen na krátké trasy.
Jak se chovat v přírodě? Volně žijícím ptákům mohou lidé dál bez obav pomáhat, vyvěšovat ptačí budky, nehrozí žádné nebezpečí. Uvádějí to ve své zprávě členové Českého svazu ochránců přírody. V případě, že se veřejnost setká s úmyslnou likvidací ptáků nebo jejich hnízdišť, doporučují ihned kontaktovat Českou inspekci životního prostředí (zde klikni) nebo Český svaz ochránců přírody na telefon 222 516 115, případně Českou společnost ornitologickou na čísle 274 866 700.
Co musíme dodržovat? * Nesahat na ptáka zjevně nemocného * Nemanipulovat s uhynulým ptákem * Hlásit nález několika uhynulých ptáků v jedné lokalitě * Hlásit nález i jedné uhynulé labutě * Nedotýkat se ptačího trusu * I soukromé chovy drůbeže raději držet pod střechou * Dbát na důkladnou tepelnou přípravu drůbežího masa Drůbež v Česku Počet farem 29 tisíc Počet ks drůbeže na farmách 27 milionů Počet ks drůbeže v domácích chovech 1,5 milionu

Další videa
Články odjinud