Letí za teplem a za smrtí
Rok co rok se zvednou miliardy tažných ptáků a podniknou nebezpečnou cestu na jih do teplých krajin.
Na podzim se opět zvednou miliardy tažných ptáků na dlouhou a riskantní cestu na jih. Jen polovina z nich dorazí do bezpečí teplých krajin. Nyní se podívejte na jejich trasy i nástrahy, které na ně číhají. Je to největší stěhování národů, jaké kdy viděl svět, a přitom se opakuje každý rok. Mezi srpnem a říjnem se vydávají ptáci na cestu do teplých krajin. Vědci odhadují, že se jedná v celosvětovém měřítku o 50 miliard jednotlivců. Někteří ptáci letí jen několik set kilometrů, jiní mnoho tisíc, všichni shodně hledají teplou oblast, ve které najdou dostatek potravin. Pomocí satelitů již dnes víme, kudy ptáci létají. Před startem si vždy vytvoří na cestu tukový polštář. Orientují se pomocí magnetického pole Země, polohy Slunce a genetickým programem, který je naprosto neomylně vede. Ovšem na cestě číhají nebezpečí, která nedokáže ani ta nejlepší navigace odhalit. Odhaduje se, že každý rok zvládne cestu jen polovina z ptáků, kteří odstartují. Karl Eduard Schütz z německého institutu pro výzkum zvířat říká: "Umírají při srážkách s elektrickým vedením, zabíjejí je bouře i jejich přirození nepřátelé." Stíhači a maratónští letci Husa letí maximální rychlostí 91 km/h na jih, rorýs až 180 km/h. Zatímco čáp mávne za sekundu křídly jen dvakrát, kachna desetkrát, kolibřík až 78krát. Čáp potřebuje na svoji cestu do Afriky, dlouhou 6000 km, tři měsíce, žluva zvládne stejnou trasu za tři týdny. Malý pták nemusí totiž mít tak časté a dlouhé pauzy. Mnozí tažní ptáci zvládají neuvěřitelné rekordy. Přelétají i Himálaj ve výšce 9000 metrů, rekord mají husy divoké, zvládnou výšku až 11 kilometrů. Maratóncem mezi ptáky je albatros, se svými třemi metry má největší rozpětí křídel. Tráví více než 70 procent života ve vzduchu.
Kdo, kdy, kam? Jeřáb Je proslulý pozdním odletem, startuje mezi koncem září a začátkem listopadu. Letí do Španělska a Portugalska. Vrací se začátkem března. Včelojed Již v polovině srpna odlétá do Afriky. Tento dravý pták se vrací v dubnu. Rorýs Startuje již koncem července na dlouhou cestu do Afriky. Vrací se na přelomu dubna a května. Labuť malá Odlétá až koncem října do Holandska, Anglie nebo severní Francie. V březnu letí zpět do Polska a Estonska. Husa velká Na jih Evropy odlétá koncem září, zde zůstává do konce května. Mnoho jich zůstává nebo přezimuje na Baltu. Luňák Dravý pták nás opouští během září, vrací se hned počátkem jara. Mnozí luňáci zůstávají přes zimu a živí se odpadky z popelnic. Pěnice hnědokřídlá Jen 14 cm velký zpěvný pták zvládá cestu do severní Afriky, kde je od září do dubna Orel křiklavý Tento vzácný pták odlétá do Súdánu nebo Tanzanie uprostřed září, vrací se v březnu Žluva Je pryč od září do dubna, zimu tráví v teplé střední nebo jižní Africe Čáp bílý Mnozí startují koncem září do Afriky, vrací se v březnu. Někteří již přezimují, protože se otepluje. Vlaštovka Odlétá koncem září do jižní Afriky, vrací se o Velikonocích
Nebezpečí Jed: V Negevské poušti v Izraeli umírá následkem otravy vodou možství čápů V mnoha jihoevropských zemích je lov na tažné ptáky zábavou tamních myslivců Toto nebezpečí číhá všude: bouře a špatné počasí Francie, Itálie a Malta: Nebezpečí v podobě lovců a pastí Severní Afrika: Hlad a otrava z pesticidů decimují hejna ptáků, hledajících potravu Písečné bouře a katastrofická sucha. Mnoho ptáků pouště raději oblétá. Jedovatá voda v Negevské poušti
