Den poté! Krutá doba ledová hrozí i nám!
Film Den poté přináší katastrofickou vizi světa, který zaplaví voda z ledovců a pohltí do do svých spárů mráz. Může se to však stát doopravdy? Ano!
Nekonečné proudy vody valící se ulicemi, kilometry území zalévá moře. Studený vichr a rychle klesající teplota. Města sevře mráz a pokryje ledová krusta. Takovou katastrofickou vizi předvádí na plátně film Den poté. Je to jen výplod fantazie, nebo se něco takového může opravdu stát? Vědci znají děsivou odpověď: Ano, může! Možná už prapravnuci dnešní nejmladší generace to mohou zažít na vlastní kůži! A to nejen daleko na severu, ale i v srdci Evropy! Jak to tedy je? Otepluje se, nebo ochlazuje? Možná že obojí. Na Zemi je stále větší horko. Do konce tohoto století může průměrná globální teplota na naší planetě stoupnout ve srovnání s dneškem až o 6 °C. "Byla by to katastrofa. Takový nárůst nenastal od konce poslední doby ledové!" děsí se vědci z univerzity v Kielu. Ledovce, které na jihu tají, zředí mořskou vodu, Golfský proud ohřívající Evropu zeslábne, na starém kontinentě se ochladí. "Může to pak jít dost rychle, možná by změny nastaly během několika měsíců nebo let," potvrdil klimatolog Vít Květoň. Jak řekl, vůbec není vyloučené, že by evropská města skutečně pokryl led. Badatelé z Liebnizova oceánografického institutu na univerzitě v Kielu varují: Hrozbou by nebyl jen mráz, ale i hlad. Zásobování by vázlo, protože obilný pás z Francie po Ukrajinu by vzal za své. Naopak vedro a sucho by likvidovalo úrodu na jihu, v oblastech, kde už teď je málo vláhy. Badatelé říkají: Mohutné stěhování národů se dá čekat spíš z jihu na sever.
Jak to vypadá v takových mrazech? Jak by to na Zemi vypadalo v době ledové? Ta poslední vrcholila před 18 000 lety a tehdy pokrývaly většinu Severní Ameriky a celou Skandinávii až tři kilometry silné ledové příkrovy. Silný led byl například i na velké části Nového Zélandu a Argentiny. Ležel i na Sněžných horách v Austrálii a na jihoafrických Dračích horách. V Česku mohlo být podle klimatologů přibližně stejné počasí, jaké v současnosti panuje v Grónsku. Tam průměrná teplota v létě dosahuje jen +5 °C! V zimě bývá běžně 30 až 40 °C mrazu. Nejnižší teplota, jaká kdy byla naměřena v Česku, je -41,2 °C. Takový mráz udeřil 11. února 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic.
Nejnižší teploty v Klementinu Kdy stupně Celsia 1. 3. 1785 -27,6 31. 1. 1830 -27,5 5. 1. 1789 -27,2 9. 1. 1779 -27,0 11. 2. 1929 -26,5
