Smrt nejvíc kosí řemeslníky!

Ústecký kraj je tak se svými 25 mrtvými na prvním místě smutného žebříčku. O čtyři mrtvé méně mají shodně Moravskoslezský a Jihomoravský kraj. Nejbezpečněji se naopak pracuje na Liberecku a Zlínsku, které si na černý účet připsaly jen dva mrtvé.

Nejčastěji si smrt vybírá mezi řemeslníky a opraváře, a to především ve stavebnictví.

Pracovat na stavbě a navíc v Ústeckém kraji se tak jeví jako ruská ruleta. Ale řeč čísel je ošidná. Nezáleží jen na tom, v jaké profesi kdo zemře, ale co se za jeho smrtí skrývá. „Co se pracovní úrazovosti a pracovního rizika týče, nejde ani tak o samotnou profesi, jako spíše o určitý druh vykonávané činnosti,“ říká mluvčí Státního úřadu inspekce práce Ivona Foltisová.

nebezpečné profese | red

Ve dvou různých povoláních tak může člověk zemřít při stejné činnosti. Pádem ze žebříku může zahynout zedník stejně jako úředník nebo knihovník. „Kromě toho záleží i na tom, kolik v dané profesi pracuje zaměstnanců,“ vysvětluje Foltisová. V některé profesi je tak riziko úrazu velmi vysoké, ale protože ve srovnání s jinými profesemi tam pracuje jen málo lidí, mohlo by se zdát, že v ní ke »smrťákům« nedochází moc často. Typickým příkladem toho je třeba profese lesního dělníka, která i přes nízký počet pracovníků v této profesi patří kvůli vysoké rizikovosti vykonávaných činností k povoláním, kde jsou zaměstnanci nejvíce ohroženi pracovními úrazy.

Smrt člověka stojí 240 tisíc

Šok, nedůvěra a smutek. Když zemře někdo blízký, to poslední, na co se chce myslet, jsou peníze. Přesto je nutné vědět, na co všechno máte nárok a včas si o peníze požádat. Pokud váš manžel nebo manželka zemřel(a) kvůli pracovnímu úrazu, máte nárok na vdovský nebo sirotčí důchod. Kromě toho ale můžete zaměstnavatele žádat o:

*náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením
Sem se započítávají třeba doplatky na léky, speciální protézy, invalidní vozík apod.

*náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem
Patří sem výdaje za pohřeb, peníze, které se vydaly třeba za pomník na hrob (ale jen do výše 20 000 korun), cestovní výdaje a třetina obvyklých výdajů za smuteční oblečení.

*náhradu nákladů na výživu pozůstalých
Na tu mají nárok ti, kterým zemřelý zaměstnanec poskytoval výživu. Náhrada se poskytuje ve výši 50 % průměrného výdělku zaměstnance, pokud vyživoval jednu osobu, nebo ve výši 80 % výdělku, pokud vyživoval více osob. Od této částky se ale odečte přiznaný vdovský nebo sirotčí důchod.

*jednorázové odškodnění pozůstalých
Na částku 240 000 korun má nárok manžel nebo manželka zemřelého a stejně tak vysokou částku dostane i nezaopatřené dítě.

*náhradu věcné škody
Sem patří např. rozbité hodinky, zničený mobil a další škody, které vznikly při úrazu na majetku postiženého.