Archeologický objev v Benátkách: Je to opravdu upír?

Upíři jsou v legendách známí už od 4. století a nezmizeli ani s nástupem vědy a moderní medicíny. Je ale tato žena opravdu první, u níž máme jistotu, že byla upírkou?

Kostra mladé ženy a pochází z období, kdy Benátky 'kosila' morová epidemie. Důkazem toho, že ji lidé považovali za upíra, je malá cihla vložená do jejích úst. Toto opatření mělo zajistit, aby žena nemohla mor šířit dál - upíři byli totiž považováni za nejčastějšího přenašeče této choroby. Překvapivě ale podle pověr nákazu nešířili sáním krve, ale přežvykováním svého rubáše. Proto se jim ústa zacpávala hlínou, kamením nebo právě cihlou.

Slovanská specialita
Proč si měli upíři žvýkat rubáš, vědci netuší. Vše pramení jen z představ tehdejších lidí. Pokud byl totiž člověk pohřben za živa a probral se, z děsu si šaty opravdu mohl rozkousat - to ostatně ukázaly i vykopávky některých hrobů například v Německu.

S Borriniho tvrzením o prvním upírovi ale nesouhlasí jiný vědec, Peer Moore-Jansen z Kansasu, který objevil podobné mrtvé už před několika lety v Polsku. Podle něj italský kolega zřejmě neovládá středoevropské jazyky, a protože největší 'výskyt' upírů je situován do Čech, Rumunska a Polska, Borrinimu prý předchozí objevy unikly. Upír jako takový je totiž převážně slovanská záležitost a v literatuře neslovanských národů nejsou jeho nálezy tak dobře zpracovány.

Upíři v Česku
Ještě před Borrinim a Moore-Jansenem upíry vykopali roku 1966 v Čechách, když se v Čelákovicích u Prahy překládalo vodovodní potrubí. V celkem 11 hrobech byly ostatky 14 dospělých jedinců, jejichž lebky byly výrazně větší než u normálních lidí a u jednoho z nich se našly deváté zuby v horní čelisti.

Pozůstatky byly uloženy velmi netradičně - na břiše nebo na boku, se svázanými končetinami (aby neviděli na východ slunce, jak křesťanský rituál přikazoval), u jednoho hrobu byl vedle těla vražen dřevěný kůl - další z protivampyrických opatření. Někteří vědci ale tvrdí, že jde o popraviště zločinců a kůl je jen zbytkem šibenice. Mnohem zajímavější nálezy jsou prý v Přerově nebo Českém Krumlově. Objev upíra v Benátkách je tedy jistě vzrušující, rozhodně se ale nejedná o prvního upíra, kterého současní badatelé objevili.

CO JSOU VLASTNĚ UPÍŘI ZAČ?
Encyklopedie říká, že se jedná o bytost bledé tváře a zapadlých očí, s vyčnívajícími špičáky a dlouhými nehty, vylézající v noci z hrobu a hledající oběť. Podle pověstí na sebe může brát i podobu vlka nebo netopýra. O vědecké vysvětlení všech příznaků vampyrismu 'nemrtvého' (například faktu, že se mrtvé tělo nerozkládá, v ústech je krev, mrtvý má otevřené oči) se moderní medicína snažila mnohokrát. Některé nemoci opravdu mohou pozastavit příznaky smrti, jde ale o prodloužení z vteřin na minuty, nikoliv třeba několik týdnů.

FAKTA, NEBO FIKCE?
V upíry lidé věřili a považovali je za stejně samozřejmé jako třeba satana. V úředních záznamech se například objevila zpráva z Bělehradu z r. 1732. Ve vesnici Kisilovy v Uhrách zemřel vesničan. Do tří týdnů po jeho smrti zemřelo dalších devět lidí. Všichni na smrtelné posteli vypověděli, že se jim ukázal právě onen vesničan a nakazil je. Úředníci po exhumaci konstatovali, že "nebylo ani stopy po onom zápachu, který pociťujeme z hrobu a těla mrtvého. Tělo bylo čerstvé, vlasy, vousy i nehty, které předtím vypadaly, znovu narostlé. V jeho ústech jsem zjistil - ne bez údivu - trochu čerstvé krve."

NEJSLAVNĚJŠÍ VAMPÝŘI V DĚJINÁCH
Nejslavnějším 'upírem' byl rumunský kníže Vlad Tepeş, který inspiroval k novodobé pověsti o Draculovi. Kníže nechával odsouzené zaživa narazit na kůl. Upírem se měl stát poté, co odjel na válečné tažení a jeho žena, mylně informována o jeho smrti, spáchala sebevraždu. On pak proklel Boha a ten ho potrestal upírstvím. Proslavil se i Maďar Bela Lugosi. Ten ztvárnil hlavní roli ve filmu Dracula (1931). O tom, jak moc přilnul k vampyrismu, se dodnes vedou spory. Jeho hrob byl každopádně 30 let po jeho smrti otevřen a mrtvola byla pro jistotu zalita betonem.