Vdova po magnátovi (†90): Milovala staříka, nebo jeho peníze?

Jak jste se Brunem poznali?

Pracovala jsem v restauraci ve Frankfurtu. On tam přišel jako zákazník. Uvedla jsem ho ke stolu, začali jsme si povídat. Později mě pozval k sobě. On nehledal mě, já jeho a našli jsme se.

Jak jste se mohla zamilovat do o 64 let staršího muže?

Byl velmi šarmantní. Dělal mi komplimenty, dvořil se mi, na svůj věk vypadal dobře. Byl vkusně a elegantně oblečen. I když tomu mnozí nevěří - opravdu jsme se milovali. Byla jsem jeho dcerou a manželkou zároveň. Já jsem s ním zažívala pocity jako nikdy předtím.

Vzali jste se čtyři měsíce po smrti jeho paní, to hodně lidí překvapilo.

Ano. Řekli jsme o tom jeho nemanželskému synovi, chtěl mě chránit. Syn byl proti. Bruno dostal strach, protože mu zemřel kamarád, proto si mě chtěl rychle vzít. Když mě požádal o ruku, nadšeně jsem souhlasila.

Jak se manžel vyrovnával s tvým šestiletým synem Muhurem?

Měli se rádi. Bruno ho chtěl adoptovat, ale to nešlo, protože otec chlapce žije. Souhlasil ale, že náš syn nese jméno Schubert.

Jak se vám žije?

Pomáhají mi Brunovi přátelé. Až dostanu dědictví, všem vše vrátím.

Jak velké je to dědictví?

Věřte mi, že nevím. To je starost právníků.

Souhlasila byste s dodatečnou pitvou?

I když si nemyslím, že je správné vykopávat tělo z hrobu, řekla bych ano. Nemám co skrývat. A Bruno i já bychom konečně našli klid.