Dva Češi: Náš život visel na vodícím laně

Na vlastní kůži ji poznali i pražští jeskyňáři Aleš Procházka (45) a Jiří Maté (41). V úterý uvízli v hlubinách tmavé a vlhké jeskyně Hučiaca vyvieračka poblíž Rožňavy na východním Slovensku. Na pomoc tu nakonec čekali dlouhých čtyřicet hodin!

Jeskyně, která si málem vzala životy dvou lidí, je prakticky neznámá. Leze se do ní jako do kanálu, hned po úzkém vstupu padá chodba pět metrů kolmo dolů. Aleš s Jiřím se na sestup připravovali přímo na místě dva týdny. Věděli, že naposledy tam lidé byli před patnácti lety.

Klára Maté s ostatními jeskyňáři šla po ukončení záchranné akce do podzemních prostor znovu | Iveta Komendová

"Všechno jsme si nacvičili možná tisíckrát, poutali jsme se k sobě na suchu a zkoušeli varianty, které tam dole mohou nastat. Ale všechno se předvídat nedá," řekl Aleš Procházka, když už bylo po všem a záchranná operace, která je osvobodila z podzemí, skončila.

"Chtěli jsme do ještě neprobádaných prostor, do dómu. V cestě nám stál sifon – zatopená podzemní chodba asi osmdesát metrů dlouhá, tu jsme museli překonat," doplnil Jiří Maté. Ale nikdo z nich si ani v nejčernějších snech nedokázal představit, co se dole stane.

Chybný řez nožem

Toto úterý šlo zpočátku všechno podle plánu. Aleš s Jiřím jistili jeden druhého a překonali i obávaný sifon. Nechali tam vodící lano, které jim při návratu mělo ukázat směr cesty ven. Voda byla totiž neprůhledná, pohyb obou jeskyňářů zvířil usazeniny na dně.

"Vypadalo to, jako bychom proplouvali bílou kávou," svěřil se později Aleš Procházka. Úbytek stlačeného vzduchu v lahvích a slábnoucí karbidové články baterek je po třech hodinách v neznámém jeskynním dómu donutily k návratu. První proplouval zatopenou chodbou zpět Jiří. Vodící lano mu ukázalo směr. Aleš se jím o něco později řídil také, ale pak se do něj zapletl. Když se snažil vyprostit, lano přeřízl. Ztratil orientaci a rozhodl se pro návrat do dómu, do podzemí.

"Tam jsem byl alespoň na suchu. A věděl jsem, že mě v tom Jirka nenechá," byl stoprocentně přesvědčen. Aby se vyhnul panice přecházející v obávanou jeskyňářskou psychózu, rozvrhl si čas. Čtvrt hodiny cvičil, tři čtvrtě odpočíval. Snažil se nemyslet na to, kde je...

Nikoho dole nenecháme!

Když Aleš nevyplaval, Jiří Maté se rozhodl k němu vrátit. Chlapům nahoře v rychlosti vysvětlil, v jaké situaci Aleš asi je, rozloučil se s dvanáctiletou dcerou Klárou a šel zpět do podzemí. Nahoře se okamžitě začala připravovat záchranná akce.

Vstup do jeskyně je nenápadný, nezasvěcený ho lehce přehlédne | Iveta Komendová

Jiřímu se podařilo, v co nedoufal. Proplul sifonem i bez vodícího lana a Aleše našel. Spolu pak čekali. Vzduch, potřebný k proplutí sifonem, ke slunci, k životu a lidem nahoře, jim chyběl. V podzemí, kde bylo jen osm stupňů a téměř stoprocentní vlhkost, strávil Aleš nakonec čtyřicet hodin, Jiří o něco méně.

Jiří Maté s dcerou Klárous | Iveta Komendová

"Věděli jsme, že se voda nakonec usadí a pročistí, že se obnoví viditelnost. Pokud by pro nás ani pak nikdo nepřišel, chtěli jsme se pokusit o únik sami," upřesnil plány obou mužů Jiří.

Nebylo to třeba. Už ve středu dorazily k Hučiací vyvieračce party špičkových záchranářů z Česka i Slovenska, přijeli hasiči z Rožňavy a záchranka.

"Celým sifonem jsme protáhli několik vodících lan a dopravili tam nové zdroje světla a lahve se stlačeným vzduchem," popsal záchrannou akci potápěč Jan Sirotek z České speleologické společnosti. Ve čtvrtek dopoledne byli Aleš i Jiří volní. Bez sebemenšího škrábnutí.

Půjdu tam znovu

Klárka Maté, která na svého tátu čekala nahoře, pevně věřila, že nakonec všechno dobře dopadne. "V té jeskyni jsem byla už několikrát a znala jsem ji. A znám taky svého tátu a vím, co všechno dokáže. Věděla jsem, že je jen otázkou času, než se dostane ven," prohlásila dvanáctiletá slečna.

Skupina českých jeskyňářů ve své průzkumné práci pokračuje. Hned po záchraně obou mužů sestoupili další účastníci výpravy dolů do jeskyně. I s malou Klárkou. Vzala si potřebné oblečení a spolu s ostatními šla do podzemí pro vybavení a materiál, který byl při záchranné akci potřeba. Dole nesmí nic zůstat.

"Dcerka je šikovná. Až bude větší, pustím ji klidně samotnou, ale teď musí být pod dohledem," říká Jiří Maté. On ani Aleš na jeskyně nezanevřeli. Půjdou tam zas.

Čtěte také:

Čeští jeskyňáři jsou zachráněni!