Za ponižování žáků okamžitá výpověď!
Za ponižování dětí a drobné tělesné tresty mohou ředitelé škol dát učitelům okamžitou výpověď. Nejvyšší soud (NS) potvrdil rozsudek, podle kterého jsou podobné metody vážným porušením pracovní kázně.
Konkrétně soudy řešily případ pedagoga z Benešovska, který žáky tahal za vlasy, cvrnkal do hlavy a nechal je klečet na zemi.
"Úmluva o právech dítěte zaručuje, aby kázeň ve škole byla zajišťována způsobem slučitelným s lidskou důstojností," uvedl v rozhodnutí senát NS s předsedou Mojmírem Putnou.
Učitel v dovolání poukazoval například na to, že děti v základní škole se chovaly nevhodně a nezodpovědně. Jeho jednání prý bylo přiměřené, protože žáci neustále vyrušovali a nedávali pozor. Podle NS to však není pro učitele omluva. Učitel fyziky údajně mohl děti svým přístupem ponižovat.
Kauza začala v roce 2005, kdy základní škola rozvázala s fyzikářem s okamžitou platností pracovní poměr. Ukázalo se, že v osmé třídě používá "neadekvátní metody a před žáky používá i hrubá slova". Kromě tahání za vlasy a cvrnkání nechal žákyni klečet u lavice a na stupínku. Jednu z dívek donutil k tomu, aby si z domu donesla hrách.
Soud mu dal nejdříve za pravdu
Muž podal žalobu, v níž tvrdil, že jeho provinění nebylo natolik závažné, aby mohl dostat bezodkladnou výpověď. Okresní soud v Benešově mu nejprve vyhověl. "V současné době je výchova a výuka dětí v těchto ročnících problematická," uvedl benešovský soud.
Nejvyšší soud rozhodl jinak
Krajský soud v Praze se ovšem loni postavil na stranu školy, stejně jako nyní Nejvyšší soud, který zamítl učitelovo dovolání. Spor tak patrně definitivně končí, možnost podat ústavní stížnost je spíše teoretická.
Fyzické tresty jsou nepřípustné
Tělesné tresty ve školách byly zakázány již v roce 1870. Běžné bylo například bití rákoskou nebo klečení v koutě. Proti nebyl ani Jan Ámos Komenský. Děti však podle jeho díla nelze fyzicky trestat za neznalost, ale jen za nemravnost, závist, pýchu a nadutost, připomněl nedávno odborný časopis Rodina a škola.
Proti tělesným trestům v rodinách vystupuje v posledních měsících ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková (SZ). Domnívá se, že až čtvrtina podobných trestů může hraničit s týráním. Zákaz tělesných trestů je součástí legislativy již v 18 zemích Evropské unie.
