Šikanovaný Dimitrij (11): Pět dní žil pod mostem!
Kvůli šikaně od spolužáků utekl malý Dimitrij (11) z domova. Pět nocí strávil v dešti a hrůze po ostravským mostem.
Co všechno si asi musel Dimitrij prožít, že se odhodlal k tak zoufalému činu.
Utekl před šikanou spolužáků. Pět dnů žil pod mostem...
Tady jsem spal 5 dnů!
Pět nocí hrůzy prožil Dimitrij Kohl (11) z Ostravy-Vítkovic. Sám, hladový, v horečkách a zcela promočený se ukrýval v křoví pod mostem. Spal na studené zemi jen v teplácích a tričku. Z domova utekl kvůli panickému strachu. Strachu jít do školy, kde byl léta tvrdě šikanován. Blesk pomohl jeho zoufalé mámě Márii (33) v pátrání po synovi. Šestý den se díky všímavým čtenářům vrátil chlapec zpátky domů.
Proč jsi utekl, opravdu kvůli šikaně?
"Raději jsem chtěl zemřít než se vrátit zpátky do školy. Věděl jsem, že máma i sestry budou nešťastné, ale strach byl silnější než já."
Odešel jsi nachlazený. Jen v tričku a teplácích. Kam?
"Hledal jsem místo, kde bych se mohl ukrývat. Znal jsem ve Vítkovicích poblíž tramvajové zastávky a čtyřproudové silnice obrovský viadukt. Našel jsem tam místo pod mostem uprostřed křoví, aby mě nikdo nemohl najít."
To jsi spal na holé zemi? Vždyť poslední noci lilo.
"To už jsem vůbec neusnul. Třásl jsem se strachy a zimou. Tekla tam voda a všude bylo bahno. Nohy mně po kotníky úplně zbělely."
Co jsi jedl a pil?
"Suché rohlíky, které jsem si koupil za drobné mince, co jsem našel. Pil jsem vodu z kohoutku na záchodě v obchodě."
Právě tam tě všímaví lidé poznali podle fotky.
"Když jsem se úplně vyčerpaný vydal tramvají do Intersparu, abych se ohřál, chytili mě dva muži. Dostal jsem nejprve velký strach, že mě tahají do auta. Když ale drželi v ruce moji fotku, kterou, jak jsem se dozvěděl, všude rozvěsila moje máma, trochu jsem se uklidnil."
Kdy jsi začal být ve škole šikanován?
"Začalo to ve čtvrté třídě. Neustále mě bili pěstmi do břicha, rozkroku i obličeje dva spolužáci."
Proč jsi to nikomu neřekl?
"Několikrát jsem to říkal třídní učitelce, ale ona mi vždycky řekla, že to není nic vážného, když se kluci poperou. Neměl jsem ve škole zastání. Proto jsem i dostal strach svěřit se mámě, že mě z pomsty ještě více zbijí."
Jak se cítíš teď? Čeká tě nová škola, noví spolužáci...
"Byli jsme dneska s mamkou u lékaře a beru antibiotika, protože mám zánět průdušek. V pátek jdu na kontrolu a v pondělí půjdu znovu do školy. Na nové spolužáky se opravdu moc těším."
Celý rozhovor čtěte v nedělním Blesku!
