Pátek 2. říjen 2020
Svátek slaví Olívie, zítra Bohumil
Oblačno, déšť 15°C

Po Beskydech chodí 200 kilový medvěd

Autor: František Prachař, hto - 
26. září 2010
05:00

Na Šumavě viděli vlčí smečku, v Beskydech medvěd rozehnal borůvkáře u Čeladné a v Jeseníkách u Praděda slyšeli lesní dělníci rysí skřeky. Velké šelmy se do našich lesů opravdu vracejí a přibývá svědků, kteří je viděli. Většinou hned vzali nohy na ramena.

„Vsadím se, že druhá strana, tedy ty šelmy, udělala totéž,“ říká Luděk Kunc (76) z Ostravy-Poruby.

Medvěd hnědý si možná na Moravě založí rodinu

Málokdo ví, že medvěd hnědý – brtník – běží na krátkou vzdálenost (asi 80 metrů) rychleji než kůň. Člověk nemá šanci mu utéci. Možná i proto je strach z medvěda tak velký. „Je třeba ale říci, že vždy člověk obtěžoval medvěda, nikdy ne naopak. Každé zvíře své teritorium brání, hlavně když má mladé,“ říká Ludvík Kunc, uznávaný expert na vlky, medvědy i rysy. Třiačtyřicet let pracoval jako odborný lektor, zoolog a výtvarník v Zoo Ostrava, stál u počátku odchytu rysů, stopoval vlky i medvědy, fotografoval je i maloval tam, kde žijí.

Medvědi u nás jsou jen v Beskydech, na hoře Smrk nad Čeladnou. „Je to mladý medvědí samec, asi dvě stě kilogramů těžký, a medvědice s letošním mládětem. Možná že příští jaro vytvoří rodinu a medvědů v Beskydech přibude přirozenou cestou, nejen emigrací ze Slovenska,“ usmívá se Ludvík Kunc.

Medvěda u nás potkáte jen v Beskydech, kde už žije trvale. Putující samotáři se ale mohou dostat velmi daleko, jeden z nich došel až k Náchodu.Medvěda u nás potkáte jen v Beskydech, kde už žije trvale. Putující samotáři se ale mohou dostat velmi daleko, jeden z nich došel až k Náchodu. | Profimedia.cz

První medvěd se v Čechách objevil už počátkem sedmdesátých let minulého století. Ze Slovenska šel přes Beskydy k Hranicím, pak k Odrám, na horu Slunečná u Bruntálu, přes Velký a Malý Kotel v Jeseníkách na Náchodsko a závěrem k Olomouci. Poblíž Svatého Kopečku ho uspávací střelou složil ředitel tamní zoo. „Asi špatně spočítali dávku a medvěd vážící 130 kilo se už neprobudil,“ říká zoolog. „Obdiv ale zaslouží, že tak velká šelma nepozorovaně šla republikou. Možná ten medvěd nebyl první ani poslední, kdoví?“

Na Slovensku žije nejméně osm set medvědů, staří samci vytlačují mladá zvířata a ta odcházejí. Půjdou i k nám...

Vlci u nás žijí jen v Beskydech

„Já jsem k nedávné zprávě ze Šumavy o vlčici a jejích dvou mláďatech dost skeptický,“ říká Ludvík Kunc ve svém porubském bytě. „V téhle době už mladí vlci váží 16–18 kilogramů a smečka je učí lovit. Mladé vlky od starých teď odliší jen velmi zkušený pozorovatel.“

Jeho slova potvrdila tisková mluvčí Národního parku Šumava Jana Zvettlerová: „Pečlivě monitorujeme terén, ale žádné známky pobytu vlků jsme nenašli.“ Vlci do Čech přecházejí ze Slovenska, kde jsou jich asi tři stovky. U nás trvale žijí v Beskydech je to šest nebo sedm zvířat. „Další se objevují v zimě,“ vysvětluje Ludvík Kunc. Na Slovensku se totiž vlci mohou (v ČR a Polsku jsou celoročně hájeni) lovit od listopadu do února. Každý chce velkou trofej, tou je tzv. alfa pár, vůdčí vlk a vlčice. „Když padnou, zbytek smečky se rozptýlí a hledá jiné teritorium. To je důvod výskytu vlků v Beskydech, ale někdy i v Javorníku nebo Jeseníkách.“

Vlk sa na psa zmenil pred 16-tisíc rokmi.Vlk sa na psa zmenil pred 16-tisíc rokmi. | shuttterstock

A Šumava? Ta je i přes svoji rozlehlost ostrovem přírody izolovaným v civilizaci. Vlci, i když lehce uběhnou třicet kilometrů za noc, se tam nemají jak dostat. Podle odhadu Ludvíka Kunce by Šumava uživila 14 až 15 vlků. Zcela jistě by se tam snížily počty divokých prasat, která decimují vzácné tetřívky. Žerou jim vejce z hnízd i kuřata.

Konzervativní rys

Naše největší kočkovitá šelma je hodně vzácná. V Javorníku a Beskydech teď žije asi dvacet zvířat (ze čtyř samic jsou spolehlivé a každoroční mámy se třemi potomky), v Jeseníkách tři a na Šumavě včetně Bavorského lesa zhruba padesát rysů. „Všichni jsou potomci zvířat odchycených na Slovensku. První tři byli po žádosti ředitele frankfurtské zoo Bernarda Grzimka vysazeni na německém Roklanu v roce 1969, kus za dva a půl tisíce marek, to byly slušné peníze pro stát.“ V roce 1981 jich u Třístoličníku a Stožce vypustili dalších dvanáct a do roku 1984 asi padesát, vzpomíná zoolog.

Na Šumavě dnes žije kolem padesáti rysů a šíří se do vnitrozemí. Osídlili i Beskydy a prý jsou i v Brdech.Na Šumavě dnes žije kolem padesáti rysů a šíří se do vnitrozemí. Osídlili i Beskydy a prý jsou i v Brdech. | Profimedia.cz

Podle jeho slov je rys velmi konzervativní, dodržuje svoje stezky, a proto je často obětí pytláků. „Stačí, když přes rokli nebo potok dáte kládu. Rys se nebude zbytečně namáhat, hlavně když leží sníh, přejde po ní, a když jsou na druhé straně železa nebo sklopec, chytí se.“

Ludvík Kunc zná na Slovensku člověka, který tímto způsobem ve Velké Fatře upytlačil víc než šest desítek rysů. „Má z nich i koberec, kožešiny mu visí na zdech a práší se na ně. Takový posedlý člověk rysy zlikviduje v celém kraji, bohužel.“ V poslední době myslivci viděli dva rysy i v Brdech.

bara ( 26. září 2010 10:46 )

Beskýýde, Beskýýýde...♪♫, kdo pó tobě ííídééé ♪ ♫ ♪..

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud