Zákaz zveřejňování odposlechů se Krakatice netýká

Informuje o tom deník Právo. Podle listu měl jejich dalšímu šíření zamezit zákon zakazující zveřejňování policejních odposlechů, ale vinou chyby se předpis na případ spisu Krakatice prý nevztahuje.

Zákon počítá s plošným zákazem zveřejňování odposlechů pořízených podle trestního řádu, ale detektivové protikorupční policie zhruba před sedmi lety sbírali informace o Mrázkových kontaktech v souladu s jinou normou, píše list.

"Krakatice byl čistě operativní poznatkový spis, který nevedl k žádnému obvinění. Odposlechy, které obsahuje, byly tehdy pořízeny podle zákona o policii, nikoliv podle trestního řádu," řekl deníku Právo mluvčí protikorupční policie Roman Skřepek.

Autor zákona Marek Benda (ODS) podle listu připustil, že podle jeho záměru měl zákon na spis Krakatice stejně jako na ostatní známé případy odposlechů pamatovat. "Může to být chyba. Inspiroval mě hlavně případ přepisů hovorů fotbalových funkcionářů, ale nepochybně jsem měl při psaní na mysli .

Spis Krakatice mapoval Mrázkovy aktivity a figurují v něm jména řady politiků, mimo jiné i Langra a Tlustého. Části spisu se dostaly do médií.

Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) na počátku března nevyhověl žádosti bývalého detektiva protikorupční policie Karla Tichého, aby ho zbavil mlčenlivosti ohledně spisu Krakatice. Mluvčí ministerstva Jana Malíková ČTK řekla, že by jinak Langer porušil zákon. Policista ministra požádal o zbavení mlčenlivosti proto, aby se mohl bránit nařčením, že stojí za úniky ze spisu. Langrův stínový protějšek František Bublan (ČSSD) již dříve uvedl, že ministrovo rozhodnutí pokládá za výraz zbabělosti.

Novelu trestního řádu, která znemožňuje zveřejňování informací z policejních odposlechů, podepsal v polovině února prezident Václav Klaus. Novináři přitom na Klause naléhali, aby zákon vetoval, protože podle nich zasahuje do svobody projevu.