Nepoznali zánět slepého střeva. Jsou volní!

Jedenadvacetiletý Karel Kiš zemřel předloni po několika dnech různých vyšetření. Lékaři z Fakultní nemocnice Brno za celou dobu neodhalili skutečnou příčinu vážných obtíží - zánět apendixu. Soud dospěl k závěru, že po právní stránce smrt mladíka nezavinili. Zda pochybili po té lékařské, je podle soudce Michaela Vrtka záležitostí České lékařské komory (ČLK).

Do brněnské fakultní nemocnice přijel Karel Kiš s bolestmi břicha předloni 26. října, doprovázela ho pečovatelka z ústavu Ve Střelicích, kde bydlel. V doporučení od praktické lékařky stálo, že má mimo jiné podezření i na slepé střevo. Ivičič, zkušený lékař, který o zánětech apendixu přednáší na vysoké škole, však po základním vyšetření problémy se slepým střevem nezjistil a přikláněl se spíš k možnosti střevní chřipky, která v se té době v regionu vyskytovala. Poslal mladíka domů a na druhý den mu nařídil kontrolu. Kiš k ní přijel s jinou pečovatelkou, ani jedna z nich ho přitom nijak blíž neznala.

Ani další vyšetření neodhalila zánět slepého střeva, přestože vyšetřující lékař konstatoval, že se pacient cítí hůř. Melichar, který případ ještě ten den převzal, poslal Kiše znovu domů a nařídil kontrolu na 28. října. Ten den už mladík v nemocnici zůstal. Později doslal septický šok a musel být připojen na přístroje. Podstoupil celkem dvě operace, nakonec ale zemřel.

Soudce upozornil na to, že celá kauza je mnohem složitější, než se na první pohled může zdát. "Ačkoli si laická veřejnost myslí, že operace apendixu je banalita, je to z diagnostického hlediska jeden z nejobtížnějších kroků," uvedl soudce.

Situace v kauze Kiš byla značně ztížena tím, že pacient byl mentálně postižený. Patrně své potíže částečně zamlčoval. Měl totiž slíbenou víkendovou návštěvu doma. Navíc jeho slepé střevo bylo atypicky umístěno. Situaci nepomohlo ani to, že jej do nemocnice doprovázely pracovnice ústavu, které o něm neměly bližší informace. Lékaři se pak snažili Kišovi pomoci.

Přestože jsou to podle kolegů zkušení odborníci, je podle soudce možné, že formálně pochybili. Operace slepého střeva musí být nařízena vždy v kritických případech, kdy nelze jeho zánět vyloučit. To se ale nestalo. Na druhé straně identifikovat jej je náročné, zvláště pak u lidí se ztíženou komunikací.

Lékařům hrozilo až pět let vězení.