Zelenskyj na summitu v Kodani. Belgie má obavy z ruské odplaty, Česko podepsalo migrační prohlášení

Na prohlášení k migraci se spolu s ČR shodli zástupci Andorry, Rakouska, Belgie, Bulharska, Kypru, Dánska, Německa, Řecka, Itálie, Malty, Nizozemska, Polska, Portugalska, Rumunska, Švédska a Spojeného království. Otázka migrace podle nich vyžaduje postup, který bude problematiku řešit na všech úrovních. Vybízejí k hledání inovativních řešení, díky kterým se podaří s migračními toky držet krok. Jde o úspěšné pokračování práce na silné koalici zemí proti migraci, komentoval český premiér Petr Fiala (ODS) na síti X, který se osobně schůzky nezúčastnil kvůli předvolební kampani doma.

Země chtějí přijmout co nejrozhodnější opatření proti pašerákům a k zabezpečení hranic. „Je třeba zajistit, aby příslušné úřady měly pravomoci, data a kapacity,“ stojí v dokumentu. Státy chtějí hledat nové cesty, jak efektivně působit proti pašeráckým gangům. Plánují také zaujmout jednoznačný postoj k návratové politice a využívat při tom všechny dostupné diplomatické i vízové páky. „A navazovat nová a inovativní partnerství i se třetími zeměmi s cílem urychlit zpracování žádostí a zmírnit domácí migrační tlaky,“ dodává.

Migraci chtějí signatářské země potírat už ve zdrojových zemích a na tranzitních trasách. Podporovat plánují práci Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) či Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a jejich snahy o vytváření pracovních míst, vzdělávání a dobrovolné návraty. „Musíme uznat, že bez komplexního posunu v přístupu k otázce migrace nebudeme schopni efektivně zabezpečit naše hranice. Je potřeba vytvářet nové struktury, partnerství, kapacity a projekty,“ uvádí dokument.

Mezi signatáři podle Fialy panuje jasná shoda, že je potřeba zasahovat proti pašerákům migrantů, spolupracovat na inovacích ochrany hranic a prosazovat rychlé a účinné deportace těch, kdo přijdou do Evropy nelegálně. „ČR se dlouhodobě zasahuje o razantní zpřísňování migrační politiky EU. Daří se nám získávat podporu stále většího množství států i Evropské komise. I díky nám má dnes Evropa jasno, že musí striktně bránit své vnější hranice a bojovat proti nelegální migraci,“ uvedl Fiala.

Ruské peníze Ukrajině?

Summitu se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, řešilo se též možné využití zmrazených ruských majetků ve prospěch jeho země, totiž coby bezúročná půjčka. 

Předseda belgické vlády Bart De Wever však vyjádřil obavy. „Neexistují žádné peníze zdarma. Vždy to má své důsledky,“ řekl novinářům. „Včera jsem svým kolegům vysvětlil, že chci, aby podepsali prohlášení: ‚Pokud vezmeme peníze Putinovi a použijeme je, tak všichni budeme odpovědní, pokud se to pokazí'," dodal belgický premiér.

Mezinárodní právo zakazuje konfiskaci státních aktiv, takže EU musí najít způsob, jak i nadále uznávat nárok Moskvy na aktiva její centrální banky a chránit Belgii, kde se jich většina nachází, před ruskými odvetnými opatřeními. „Belgie vznesla několik právních a technických obav, přesto ale panuje shoda na tom, že je potřeba pokračovat v práci na tomto tématu,“ dodal tento zdroj.

Na podporu Ukrajiny už jsou přitom využívány výnosy (úroky) ze zmrazených aktiv. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu uvedla, že unijní exekutiva zajistí, aby Belgie veškerá rizika nenesla sama.

Orbánovo veto Ukrajině

Dánská premiérka Mette Frederiksenová coby hostitelka summitu (Dánsko aktuálně předsedá Radě EU) odmítla návrh maďarského protějška Viktora Orbána o alternativě pro vstup Ukrajiny do EU. „Rozšiřování Evropské unie je součástí naší strategie, měli bychom se toho držet,“ uvedla dánská premiérka, která setkání pořádala.

Předseda Evropské rady („europrezident“) António Costa hledá mezi členskými státy bloku podporu pro prolomení současné patové situace ohledně potenciálního členství Ukrajiny a také Moldavska. Stávající pravidla vyžadují, aby každou fázi přístupového procesu podpořilo všech 27 zemí EU jednomyslně, Costa se ale snaží prosadit možnost schválení jen kvalifikovanou většinou států, a tak obejít nynější veto maďarského premiéra Viktora Orbána. „Nepřipadá v úvahu,“ reagoval však na podobné úvahy maďarský lídr.

Velký summit o Ukrajině bez Fialy: Rusko podle Zelenského eskaluje válku a chce rozdělit Evropu

Vznik EPC inicioval v květnu 2022 francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci právě na ruskou invazi na Ukrajině. Neformální platforma má podporovat politický dialog v Evropě a přispívat k její stabilitě, bezpečnosti a prosperitě. První setkání se konalo na podzim 2022 v Praze. Sdružuje 47 evropských zemí - všechny kromě Ruska, Běloruska a Vatikánu.