V Sýrii začínají první volby od pádu diktátora Asada. Mají ale několik háčků
V Sýrii dnes začínají první parlamentní volby od doby, co loni v prosinci povstalci svrhli diktátorský režim prezidenta Bašára Asada. Volby potrvají do soboty, ale nejsou přímé. Dvě třetiny zákonodárců nového parlamentu v nich vyberou sbory volitelů, třetinu jmenuje prezident Ahmad Šara. Hlasování se koná pouze v 11 ze 14 syrských provincií.
V provincii Suvajda, obývané většinově Drúzy, a v provinciích Hasaka a Rakka, ovládaných z velké části Kurdy, se volby neuskuteční, podle vlády z bezpečnostních důvodů. Kurdská autonomní správa, vytvořená neoficiálně na severovýchodě země za občanské války, volby označila za nedemokratické a uvedla, že nová vláda tak pokračuje v marginalizaci menšin, jak to dělal Asadův režim.
Šarova vláda tvrdí, že přímé volby za současné situace nejsou možné, jelikož velká část Syřanů je stále vysídlená a nemá doklady totožnosti, takže neexistují seznamy voličů. Nový parlament má mít 210 poslanců, jejichž mandát bude třicetiměsíční. Mezi provincie se mandáty rozdělí podle počtu obyvatel na základě sčítání lidu z roku 2010.
Sýrie měla před občanskou válkou, která vypukla v roce 2011 a vyžádala si na 600 000 obětí, asi 21 milionů obyvatel. Boje vyhnaly z domovů na 13 milionů Syřanů, z toho zhruba šest milionů uprchlo do zahraničí. Od loňského prosince se do Sýrie podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) vrátilo zhruba 850 000 uprchlíků a z vnitřně vysídlených se od prosince do svých domovů vrátilo přibližně 1,7 milionu lidí.
V Sýrii od března platí prozatímní ústava, kterou na přechodné období pěti let sepsal výbor vytvořený Šarovou vládou. Formálně zaručuje oddělení zákonodárné a výkonné moci, ale podle kritiků dává příliš velké pravomoce prezidentovi.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.