EU vyzývá členské státy, aby vytvořily zásoby pro krizové situace. Inspirací jim má být i Česko
Evropská komise trvá na tom, že EU by v rámci prevence před hrozbami vojenské invaze, pandemie či přírodní katastrofy měla vytvořit zásoby léků, generátorů a surovin, píše The Guardian.
Ve středu nastínila svou vůbec první strategii pro vytváření zásob a uvedla, že členské státy by měly rovněž zvážit vytvoření nouzových zásob produktů na čištění vody, zařízení na opravu podmořských kabelů, dronů a mobilních mostů pro použití v konfliktech.
Začátkem letošního roku byla evropská veřejnost vyzvána, aby si vytvořila zásoby potravin, vody a základních potřeb na 72 hodin pro případ vojenského útoku, přírodní katastrofy, výpadku proudu nebo závažné průmyslové havárie. V rámci strategie připravenosti EU úředníci zjišťují, jaké zásoby by vlády měly mít a jak posílit připravenost na mimořádné situace v oblasti zdraví.
Plány odrážejí zkušenosti z pandemie covidu-19, kdy se členské státy EU snažily zajistit si roušky a další zdravotnické potřeby, a tak se jich nedostávalo těm, kteří je nejvíce potřebovali. Inspirací je také několik vlád členských zemí – Komise jmenuje Finsko, Estonsko a Českou republiku.
EU by podle strategie měla mít pravidelně aktualizované neúplné seznamy základního zboží přizpůsobené různým krizím. Do roku 2026 hodlá zřídit centrum pro kritické suroviny, které by jménem zainteresovaných společností takové zboží společně nakupovalo a jehož úkolem by mohla být i organizace zásob. Do téhož roku bude mít EU k dispozici seznam léků a zdravotnických technologií, které budou prioritně určeny pro vytváření zásob.
Program půjček podporovaný Evropskou investiční bankou na podporu malých společností a začínajících podniků při vývoji inovativních léčiv a zdravotnických technologií bude mít do roku 2027 zdvojnásobený rozpočet na 200 milionů eur.
EU rovněž pracuje na vývoji systému monitorování odpadních vod, který by „fungoval jako radar včasného varování“ a odhaloval infekční nemoci dříve, než se objeví jejich příznaky. Odborníci na veřejné zdraví uvedli, že vzorky odpadních vod představují i finančně efektivní způsob vyhodnocování zdravotních hrozeb.
„Víme, jakým hrozbám čelíme – hybridní útoky, výpadky proudu, extrémní počasí a šířící se nemoci. To již nejsou nějaká neurčitá rizika. Proto posouváme připravenost do první linie naší obrany,“ uvedla komisařka EU pro krizové řízení Hadja Lahbibová. Návrh nejnovější strategie přichází poté, co dánská premiérka Mette Frederiksenová v úterý přednesla svůj názor, že EU by měla být do roku 2030 připravena se bránit před případnou ruskou agresí.
Klídek, v tu dobu budeme mít splaceno asi polovinu částky za útočné F 35, tak nám je třeba Donald dodá na dluh, když už je sami Amíci nechtějí.