USA proti Íránu poprvé použili strašlivou bombu: Satelitní snímky ukázaly, kde se zavrtal »louskáček bunkrů!«
Nová série satelitních snímků odhalila přesnost amerických útoků na hlavní íránské jaderné zařízení, napsal britský deník Daily Mail. Američané při včerejším útoku na Írán použili unikátní bombardér B2 s bombou GBU-57A/B MOP (Massive Ordnance Penetrator). Ta je nejsilnější konvenční bombou v americkém arzenálu a spolehlivě zasáhla íránské jaderné provozy. Co je to za bombu a v čem spočívá její drtivá síla? A co o ní řekl expert?
Nově zveřejněné snímky ukazují přesnost vojenských útoků, které podle amerického prezidenta Trumpa zařízení srovnaly se zemí. Ukazují přesnou „oblast úderu“ na jaderný komplex Fordo, který zasáhly neviditelné bombardéry B-2.
Snímky také naznačují „možné poklesnutí“ půdy, která se po úderech zavalila dovnitř.
Do operace Půlnoční kladivo bylo podle šéfa Pentagonu Hegsetha zapojeno celkem více než 125 vojenských letounů, včetně leteckých tankerů a stíhacích letounů, které se zaměřily na potlačení protivzdušné obrany. Svrženo bylo 14 bomb schopných ničit i ty nejpevnější bunkry.
Neviditelný bombardér
Americký bombardér B-2 Spirit, který byl USA v noci na dnešek použit k útoku na íránské jaderné provozy, je asi nejdražší vojenské letadlo, které kdy vstoupilo do řadové služby, každý z jedenadvaceti exemplářů přišel na víc než dvě miliardy dolarů. A právě on vypustil řízené bomby GBU-57A/B MOP (Massive Ordnance Penetrator).
Prototyp tohoto bombardéru poprvé vzlétl 17. července 1989, tak trochu doplatil na konec studené války. Podle původních plánů mělo totiž vzniknout na 130 strojů, nakonec ale Pentagon objednal necelou šestinu, mezi kterou se rozpočítaly enormní náklady na vývoj.
Společnost Northrop, která začátkem 80. let vyhrála soutěž amerického ministerstva obrany na nový bombardér používající pokročilé technologie, navrhla velmi neobvyklé letadlo. Snaha po co nejmenším radarovém odrazu - B-2, podobně jako menší F-117 Nighthawk, není v pravém smyslu slova neviditelný, jen ho má problém najít nepřátelský radar - totiž vedla konstruktéry k návrhu samokřídla. Tedy jen vzácně využívanému konstrukčnímu pojetí, kdy letadlu vlastně chybí trup i ocasní plochy.
Celý stroj připomíná veliké silné křídlo, ze kterého nahoře vystupuje kabina a v případě B-2 i dvojice gondol s proudovými motory.
Nejsilnější konvenční bomba USA
GBU-57A/B MOP (Massive Ordnance Penetrator) je nejsilnější konvenční bomba v americkém arzenálu, váží 13.600 kilogramů a je před výbuchem díky své konstrukci schopná proniknout několika desítkami metrů materiálu. Americké letectvo uvedlo, že až 60 metry, v případě železobetonu je to podle BBC až 18 metrů. Bomba pak obsahuje skoro 2,5 tuny výbušnin.
Pod povrchem exploduje, a bomby lze shazovat jednu po druhé, čímž se s každým dalším výbuchem efektivně vrtají hlouběji a hlouběji, uvádí agentura AP.
„K dosažení a zničení hlavních centrifug ve Fordu bude pravděpodobně zapotřebí nejméně dvou zbraní shozených postupně do stejného cílového bodu,“ uvedl k tématu Justin Bronk, expert na obranné systémy a výzkumník z britského think tanku Royal United Services Institute (RUSI). Napsal o tom francouzský deník Le Monde.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí prohlásil, že Rusko „stojí na správné straně dějin a mezinárodního práva“. Upozornil, že eskalace na Blízkém východě roste „každým dnem“, a to vinou toho, že na Írán a íránské objekty útočí kromě Izraele i Američané.
„Měl jsem velmi dobrou schůzku s prezidentem Putinem, během které jsme zevrubně posoudili poslední události (na Blízkém východě),“ řekl Arakčí íránským státním médiím podle TASS. Putin a Arakčí podle mluvčího Kremlu jednali o řadě otázek, zvláštní pozornost věnovali tomu, jak regionální situaci dovést k mírovému východisku, dodala agentura Reuters.
Spojené státy se domnívají, že by Írán mohl brzy v odvetě zaútočit na americké vojáky na Blízkém východě, píše Reuters s odkazem na zdroje.
„Pro nás a i pro mě osobně neexistuje jediný důvod kritizovat to, co před týdnem začal Izrael, ani to, co udělala Amerika o uplynulém víkendu,“ řekl německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj tyto kroky nejsou bez rizika. „Ale nechat to tak, jak to bylo, to také nebylo možné,“ dodal kancléř v projevu na Dni německého průmyslu.
Tak to je ještě skoro dva měsíce na přípravu.